Informátorka

Drsný evropský film o obchodu s bílým masem na Balkáně. Odehrává se v roce 1999 v Bosně a Hercegovině. Rachel Weisz je sem poslána jako americká policistka mezi jednotky OSN. Po chvíli zjistí, co se tam děje a je znechucena. Snaží se proti této kriminalitě jakkoliv bojovat, ale naráží na samé překážky. Místním to vyhovuje a OSN si nehodlá uhnat ostudu. I tak ale pro tyto dívky udělá maximum. Rachel ti předvádí skvělý výkon. "Vážně jste si myslela, že s tím odsud odejdete?" (07.10.2019)

Domnívám se, že tento filmový pohled jasnou formou ukazuje, (mimochodem drsný námět, ale dobře natočený), že i mírové sbory pod hlavičkou OSN nemusí být vždy žádoucím východiskem pro lokální válku. Nad ostatní je třeba vyzdvihnout, že o tom alespoň je natočen účinný film, který zásadním způsobem ukazuje, že tento případ evidentně zbavuje OSN jakési zavedené glorioly, kterou se stále ohání. (27.04.2014)

Nikdo snad už dnes nepochybuje, že je OSN jeden velký bordel. Není tedy divu, že si to někteří misionáři vyloží doslova a nemají morální zábrany, trochu si na těch pissmakerovských pobytech zakuplířit. Jednak si přijdou na pěknou skývu bokem a druhak mohou vypustit trochu páry s nějakou ukrajinskou šestnáctkou, na níž lze plně realizovat své skryté fantazie a pěkně si multiotvorově zařádit třeba s coulovou vodovodní trubkou, pro kterou by u své upjaté, civilizované manželky zajisté stěží hledali pochopení. No co vám budu povídat, minul jsem se povoláním a hned po zhlédnutí jsem namejloval Ban Ki-Moonovi sívíčko. Těžko říct, kolik je v tom autenticity a kolik dramatizace té angažované, americké soudružky, avšak pravdou je, že jugoši byli vždycky roztomilí mazlíci a s děvkama to náramně uměli. V režii je trochu cítit vagína a fotku neohrožené hrdinky bez bázně a hany, co se vysere na své děti a raději bojuje v prdeli světa za lepší zítřky proti zlým chlapům, by si na svůj vibrátor nalepila nejedna militantní feministka, ale výsledek je docela hnusný, sugestivní a zábavný. (08.09.2011)

absolutne sa stotoznujem s komentarom uzivatela Jeremy.Jk, bola by vobec skoda pisat nieco navyse. Absolutne vystihol to, co som chcela napisat aj ja, a preto ani nic nenapisem. Jedine to, ze zijeme naozaj vo zvratenom svete, kde sa clovek malokedy docka spravodlivosti. A kazdemu slusnemu cloveku by sa pri takomto filme mal zodvihnut zaludok. Mne sa teda zodvihol a nielen raz. (18.09.2011)

Za prvé vidět. Za druhé přemýšlet o tom. Za třetí bavit se o tom. Za čtvrté doufat ve schopnost najít v sobě někdy i kdyby jen zlomek její odvahy. No a kdo už fakt neví co by, může řešit filmovou kvalitu. Je to sice to nejméně podstatné při takovém nelehkém tématu, ale zaplaťpánbůh, je to ok. Až moc. Ještě mám zaťaté pěsti a těžký žaludek a chuť mlátit palicí po hlavě. (04.10.2014)