Megamysl

Dreamworksovské CGI animáky byly vždycky hlavně rychlospotřební zábavou a vyjma prvního Shreka a How to train your dragon se nikdy nedokázaly prokopat do úplně první ligy (ve které jsou krom nich, pravda, snad už jen Úžasňákovi protože zbytek Pixaru převážně smrdí), ale i přes množství filmů které u nich vzniká se kupodivu drží kvalitou v docela potěšujícím nadprůměru. Když tedy pomineme pár excesů, převážně v podobě příšerných pokračování... mezi které Megamind rozhodně nepatří. Jen těžko se sice vymaní ze škatulky "hravá parodie na komiksové filmy", protože při zábavném bourání všech možných komiksových klišé jde až moc daleko a zapomíná na stavění vlastního nosného příběhu (na rozdíl od právě Úžasňáků), ale pro člověka znalého alespoň povinného minima z old school superhrdinských klasik je parádní oddechovkou a překvapivě dobře fungující komedií. Infantilní nikoli ve smyslu "dětské", ale spíše "bezelstně hravé" - stejně jako samotný hlavní hrdina který se s šibalským úsměvem chce v prvé řadě pořádně bavit. A za přestylizování superhrdinů do podoby rockových hvězd (se super hudbou) bod nahoru. 8/10 (02.09.2011)

Ústřední trojici můžeme vzhledem k soundtracku číst i jako hudební ikony – pány scénáristy zastihla během psaní smrt Krále popu do té míry, že Megamind připomíná Michaela Jacksona, ambiciózního outsidera s úžasným talentem, kluka z ghetta, o němž se prozpěvuje v singlu Bad, který film uzavírá. Metro Man s načesanou kakadu představuje reminiscenci na Elvise Presleyho, o jehož smrti se vedou dodnes pochybnosti – tzn., že není obživlý mrtvý (zombík), ale umrtvený živý (pohřešovaný), který se může kdykoliv vrátit a spasit svět, z čehož film celkem neporytě čerpá. No a výlupek vší záludnosti a krutosti, rival Titan, který si umínil rouhat, vraždit a znásilňovat, prostě dělat něco špatného, to jsou ty osmdesátky, ten ne úplně přizpůsobivý hardrock, který zaznívá při pustošení města v rytmu Welcome to the Jungle od kalifornského kvintetu Guns N' Roses, za jehož rachotu vrhají Titanovy perutě smrti svůj stín na Metro City a proměňují jej v nehostinnou džungli. (05.03.2011)

Lepší než Já, padouch. Hudební složka potěší každého rockového fanouška. Zpočátku se mi to nezdálo, ale Megamind se může směle opřít o kvalitní scénář a Will Ferrell nečekaně nevadícího Willa Ferrella. Ten se vyvaroval většiny svých nejapností a za mikrofonem předvedl že dokáže utáhnout celý film. Oproti Padouchovi je Megamysl vyspělejší zábavou pro dospělé. Chválit bych mohl dlouho. Prostě 80% (04.03.2011)

| Scenár: Alan J. Schoolcraft, Brent Simons | Hudba: Hans Zimmer, Lorne Balfe | Produkcia: Lara Breay | Distribúcia: Paramount Pictures | Štúdio: DreamWorks Animation, Pacific Data Images, Red Hour Productions | Rozpočet: 130 miliónov $ | Tržby: 317,415,120 $ | Našťastie, zase trochu iný animák. Až neuveriteľne šlapajúci scenár, grafické spracovanie a o hudbe už ani nehovorím - všetko s vkusom vybrané. Jediné, čo mi nedá pokoj, je krutý podtext: Ak ste v živote len všedný kameraman, nemáte ani štipku nádeje byť niečim viac, a už vôbec nie šancu získať ženu svojich snov. A vlastne na základe tohoto faktu stavia príbeh z kameramana Halla zloducha Titána... Ale späť k celkovému dojmu: Super jazda, kde ma najviac pobavila scéna s projektovanou hlavou Megamaindu s obrovským RollingStone-ovským jazykom, pod ktorou sa púšťa pesníčka Guns'n'Roses :) (16.02.2011)

V žánru filmů s kreslenými zápornými hrdiny v hlavní roli, kteří v této předvánoční době atakují kina, mi přijde MegaMind mnohem nápaditější než takové Despicable Me. V originálu je naprosto senzačně nadabováno, po hudební stránce se konečně jednou ve filmu pro děti objevilo i něco rockovějšího (výborné Welcome to the Jungle), po stránce příběhové vlastně nemáte moc tušení, kam se to celé bude vyvíjet (zvlášť po téměř-úvodní scéně s lidskou kostrou), a vizuální část je přesně taková, jakou u animáku dnešní doby očekávám. Nicméně to nic nezmění na faktu, že jsem se zas až tak mega nebavila, a ve střední části filmu, kdy je děj založený na tom, že se hlavní hrdina nudí, jsem se nudila s ním. (04.12.2010)