Režie:
Richard AyoadeScénář:
Richard AyoadeKamera:
Erik WilsonHrají:
Craig Roberts, Sally Hawkins, Paddy Considine, Noah Taylor, Yasmin Paige, Gemma Chan, Elinor Crawley, Claire Cage, Melanie Walters, Johanna Brüel (více)Obsahy(2)
Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými dalšími narozeninami. Obává se, že jeho matka prožívá románek s new-age pošukem Grahamem, a tak monitoruje dění v rodičovské ložnici podle aktivity přepínače tlumených světel a falšuje sugestivní milostné dopisy matky otci. Zároveň se pokouší dvořit své spolužačce Jordaně, žhářce, která osobně dohlíží na to, co si Oliver zapisuje do svého deníku – obzvláště na pasáže, které se týkají jí samotné. Když se jí něco nezdá, Oliver musí škrtat. Film vznikl podle slavné knižní předlohy Joea Dunthornea a jde o nekonvenční a podmanivý příběh o dospívání. (oficiální text distributora)
(více)Videa (17)
Recenze (323)
Melancholií prosycený snímek, který u mě zaznamenal prudký sešup dolů. Ze začátku jsem byl nadšen, i když obrazy, myšlenky a hlášky se na mě sypaly šílenou rychlostí, že jsem nestačil vše správně vnímat. Prvních třicet minut by určitě zasloužilo dvojí zhlédnutí. Potom se však film potápí, až se potopí nadobro. Celkově to vidím na tři a půl, ale vzhledem k jisté originálnosti a inovacím, zavřu obě oči a ty čtyři hvězdičky odkliknu. ()
Dívný námět precizně zfilmovaný a hlavně zrežírovaný. Celou dobu jsem z toho snímku cítila atmosféru, kterou ve mě vyvolává Richard Ayoade - líbila se mi a dokonce mi to celé přišlo jako jeden velký alternativní svět. Působilo to na mě jako jedno velké dílo, které je ojedinělé právě tou atmosférou, kterou prostě jiné snímky nevyzařují a proto tak vysoké hodnocení. ()
Film mi částečně připomněl 500 dní se Summer. Je zde zajímavá struktura vyprávění, spousta stylistických propriet (červené a modré zatmívačky, westernové detaily, zpomalovačky) a taky má skvělý hudební doprovod (tentokrát Alex Turner). Velmi nostalgický film se Super 8, knihami, filmy a vůbec je to celé takové ušpiněné indie s holkou v červeném kabátu. Pro mě jedno z největších překvapení Berlinale 2011. Film pro hipstery a tumblr generation. ()
Richard Ayoade na ploše hodiny a půl servíruje příběh dospívajícího mladíka, do jehož celkem nudného a nevýrazného života zasáhne vztah s nevyzpytatelnou spolužačkou Jordanou a rozpadající manželství jeho rodičů. Drama Jmenuji se Oliver Tate je do značné míry originální ale také divnou sondou do mysli mladého muže v krajní fázi jeho dospívání, která jen dokazuje, že i stokrát viděné může stále připadat jako nové. ()
Velké zklamání, po dlouhé době film, který jsem nedokoukal dokonce. Po první skvělý části přichází druhá hrozně utahaná část, a když už se konečně dostalo k tý třetí, tak jsem si řekl dost a vypl to, Nemohl jsem se donutit, abych koukal pořád na ten přiblý neměnící se výraz protagonistovi tváře... a vlastně nejenom jeho ale všech zúčastněných. Jediné co se mi jaksi líbilo byla vizuální stránka filmu a práce s kamerou. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (6)
- Kameraman Erik Wilson se snažil obejít bez umělých osvětlení a využíval přírodní světlo podzimního Walesu, kde natáčení probíhalo. (Kratas558)
- Richard Ayoade si za svoj debut vyslúžil označenia ako "európsky Wes Anderson" či "britská chlapčenská Amélia z Montmartru (2001)". Film je prirovnávaný k snímke V koži Johna Malkovicha (1999). (Sufferer)
- Snímek je filmovou adaptací románu "Submarine" od Joea Dunthornea. (Chickenka)
Reklama