Jmenuji se Oliver Tate

Film, který urputně nechce být další tuctovou romantickou komedií. Jenže netuší, jak na to. Zkoušení různých možností „odlišení“ jej proměňuje v sérii scén, které fungují nanejvýš samy o sobě, ale někdy ani to ne. Pročež je Oliver Tate občas milý, občas vtipný, ale převážně divný. Ne však dost divný, aby byl alespoň svou divností konzistentní, když už se tedy rozpadá vypravěčsky (nekoncepčním kombinováním prvků literárních a filmově-sebereflexivních). Příliš je z toho cítit snaha natočit něco jako Harold a Maude nebo Rushmore, přitom být svůj, být cool, udělat to tak nějak hezky, tak nějak pro všechny a hlavně dát divákům jasně najevo, co by měli ve kterém okamžiku cítit. Příště by úplně jednoduše stačilo více zapracovat na postavách, místo nichž Ayoade pracuje s figurkami ztělesňujícími určitý životní postoj. 55% (08.06.2011)

Film u kterého jsem se od začátku do konce bavil, což se mi u "klasického" filmu (čti: bez hromady strašlivě drahých efektů se spoustou reklamy) v kině dlouho nestalo. Většina filmu je spíše komedie, než drama, to se chytá slova až ke konci. Vše doplňuje perfektní hudba, poutavý příběh, skvělá kamera a režie. P. S. Pro mě o třídu lepší než 500 DoS, který mi přišel více prvoplánový... 90% (08.06.2011)

Po prvních 30 minutách jsem si řikala: 'a sakra, tohle je nejlepší film za poslední tři roky'. celou dobu jsem měla husí kůži, slzy v očích, bylo to rychlé a krásně natočené, celé to působilo jako jeden dlouhý hudební videoklip, tak jak to Ayoade dobře umí. Jenže.. Po těch 30 minutách tomu jakoby došel dech, najednou to už nebylo tak nadneseně vtipné a vystihující všechny naše vztahy a problémy, ale stal se z toho jenom artovej hipsterskej film. Hudba Alexe Turnera ale byla božká. Když to skončilo, už to to byl jenom průměrnej snímek, ale za ten začátek a hudbu si to zaslouží 4 hvězdy. (11.06.2011)

Oliver Tate je divnej, stejně jako film o něm. Ale je fajn něco takového za čas vidět, protože to moc hezky ubíhá a je to konečně něco, co člověk nevidí každý den. Taková netypická romantika, kde emoce skáčou jak na provázku, ale díky hercům a prostředí se na to moc hezky kouká. Do toho Yasmin Paige je moc hezká a docela rád bych jí viděl zase v nějakém filmu. Dlouho se mně nestalo, abych ve filmu viděl herce, u kterých stačí pohled, a já přesně vím, co jím chtějí říct. To je na filmech tak krásné a je škoda, že se s tím nesetkávám častěji. Na druhou stranu si takových filmů budu alespoň daleko více vážit. A ten závěr...ten je prostě krásnej. (11.10.2012)

Oliver Ttate je tak trochu iný, čo znamená, že v škole neakceptovaný. Lenže nie je iný až natoľko, aby sa vymykal klasickým emo uzavretým teenagerom, pre ktorých je podobné chovanie pózou. Tate pózer nie je, ale mám dojem, že poznám (nechtiac) oveľa divnejších týpkov ako on a určite by som nechcel, aby o nich niekto natočil film. Potešia vizuálne nápady pri zobrazovaní jeho aktuálneho duševného stavu, ktoré nemajú niekedy ďaleko od ponorenia sa človeka do hĺbky oceánu. To je z filmu samozrejme. Takže fajn indie zážitok, omnoho lepší, ako súčasný Ayoadeho nechcene smiešny prúser v kinách. Konečne je aj Sally Hawkins aspoň trochu sympatická. (18.10.2014)