Anonym

"Can't I change the world with words?" Anonym byl odsouzen k neúspěchu.Režisér jako Roland Emmerich si nemůže dovolit natočit podobný snímek,protože tím zklame své fanoušky a dá do ruky bič svým odpůrcům.Ti první budou zklamáni prostě z toho,že nedostanou epické bitvy a nějakou tu mimozemskou loď.Druzí se budou smát pokusu vymanit se ze škatulek a poukazovat na fakt,že v rukou jiného režiséra by mohlo jít o oscarový materiál.Ten film si ale podobně krutý osud prostě nezaslouží.Je totiž dobrý.Vlastně se mi líbil až nečekaně moc.Je nepochybně zbytečně rozhozený do mnoha časových rovin a když se na plátně objeví v krátké době třetí titulek "O XY let dříve",dá se tomu lehce smát.A to jsem nezmínil velké množství postav a poněkud překombinovaný scénář,díky čemuž jsem ještě v polovině filmu neměl stoprocentní přehled o tom,kdo je kdo,na čí je straně a proti komu to vlastně tolik intrikuje.Jenže... Příběh filmu je natolik silný,obsahuje tolik mně blízkých témat,krásných postav a momentů,že stačilo pár vět pronesených na začátku Derekem Jacobim a už jsem mu podlehl.Tam,kde Emmerich nemohl filmu poskytnout odpovídající hloubku a poetiku,tam jej obdařil ohromujícím vizuálem,patřičnou velkolepostí a monumentálním hudebním podkresem.Režisér prostě komorní projekt opatřil řádně opulentním lookem a tam,kde nemohl vytasit své megalomanské akční scény,tam si vystačil s megalomanským intrikařením a konspirací.Ve výsledku to funguje velmi dobře také díky hereckému koncertu Rhyse Ifanse,který ostatní herce přehrává minimálně o třídu a je škoda,že zisk sošky je v jeho případě téměř vyloučený.Přitom dokázal genialitu,charisma a tragičnost své postavy zahrát s noblesou jen málo vídanou.Oproti tomu zkušená Vanessa Redgrave je jen karikaturou legendární panovnice.Anonym mě jako celek téměř po celou dobu stopáže fascinoval.Projekt odsouzený k zániku,který je ovšem nádhernou ódou na tvorbu,svobodu slova,obdařený zvláštním charismatem a osobitostí,která nejlépe vynikne na velkém plátně a je škoda,že jej na něm pravděpodobně uvidí tak zoufale málo lidí.Protože paradoxně,navzdory veškerým předpokladům,se nemůžu zbavit dojmu,že jsem včera viděl nejlepší film Rolanda Emmericha,který ve mně zanechal mnohem víc než jeho předchozí megalomanské projekty a navzdory jeho četným nedostatkům jej mám chuť vidět znova.Což se mi u žádného jeho filmu ještě nestalo. 75 % (12.11.2011)

Film hrající si s otázkou, že Will Shakespeare možná nebyl takový génius, jak se o něm praví jeho díla psal možná někdo úplně jiný. Jedná se o zajímavý a překvapivě zábavný snímek, kterému nechybí zdařilá výprava i zajímaví i když většinou neznámí herci. Největším lákadlem a zároveň největším překvapením však zůstává jméno režiséra. Roland Emmerich, který se proslavil jako známý hollywoodský "likvidátor", který matičku Zemi ničí na mnoho způsobů, film natočil jako standardní kostýmní až komorní historické drama¨, kde je víceméně jediný velkolepý záběr. Jinak se nic neničí, nic nevybuchuje a ani vlny nebo námraza se nekonají. Dostal Roland rozum neboj jen méně peněz? Toť otázka.... (14.03.2012)

Já tyhle anglická komorní dramata prostě mohu, a to že něco takového natočil Roland mi nejde ani za boha do hlavy. Bylo to pompézní, dobové, komorní, tech. zvládnuté... váhám, kdo to opravdu natočill, opravdu váhám. Každopádně R.Ifans životní role a pochybuju, že se mnou o tom chce někdo polemizovat, protože by byl sááám proti celému světu. A celé to konspirační pozadí kolem jména W. Shakespeare je vskutku v tomhle provedení za Zlaté éry královny Alžběty přesvědčivé. 130 min, kde sem místy uvažoval o nějakém tom my lord místě u Alžbětina dvora, jako třeba lord ze Suffolku, ehm. 8/10 a když se to někomu nelíbí, ať si prd*l políbí. (27.11.2011)

Emmerich řemeslně překročil svůj léta neblaze budovaný stín. Ačkoliv nesdílím jeho bulvární teorii o pravosti/nepravosti autorství Shakespearových děl, minimálně precizní výprava a herecké výkony (speciálně Rhyse Ifanse) zaslouží absolutorium. Některé zdejší výtky směrem k nepřehlednosti nesdílím. To na první shlédnutí zdánlivě komplikované flashbackové vyprávění zas není tak složité pobrat, stačí si zapamatovat cca 5 jmen a být trošku divácky bdělý při sledování flashbackových skoků (a všudepřítomných politických úskoků :o) ) a tápání v orientaci nehrozí. A také palec nahoru dávám Emmerichovi za odvahu přijít s takovou nepodbízivou látkou do dnešních kin, kdy nasazování komerčních filmů spíš připomíná řízený výrobní proces. Divím se sám sobě, ale dát Emmerichovi šanci protentokrát stálo zato. (06.02.2012)

Vypadá to na dva poznatky - dneškem u mě kšandy, co do napínavosti, ztratily na své pověsti a intriky v práci prozatím nedosáhly úrovně alžbětinského dvora, jak jsem se dosud domnívala... To jen na okraj dvouhodinového opojení divadlem, historií a promyšlenou mystifikací, založenou na hypotéze autorství divadelních her největšího dramatika všech dob. Pravda, chvilku mně dalo se zorientovat (asi hodinu a půl :-D), což je i jediným důvodem, proč se v mém hodnocení neskví pět hvězd, rozplétání zašmodrchaného časového klubka však nakonec stálo za oběť zvýšené pozornosti, a přesto, že největším klamem se ukázalo být jméno Rolanda Emmericha v titulcích, musím zvolat - dobře ty, Williame, ať už jsi byl kdokoliv! (16.11.2013)