Fantom opery

Dej je misty nesmyslny a kvalita dialogu, slusne receno, nevyrovnana... ale brakove kouzlo, jake filmu umelo dat studio Hammer je nenahraditelne! __ Z peti zatim videnych adaptaci nechava za sebou Terence Fisher bez zavahani komedialniho Arthura Lubina (1943), kycoviteho Joela Schumachera (2004) i srackovniho Daria Argenta (1998), temným Dwightem H. Littlem a jeho fantomem Englundem vychází nerozhodně. A i kdyz Herbert Lom potesil, Claude Rains byl jen jeden. Uvidim, co na to Lon Chaney... (07.02.2010)

Studio Hammer vyrobilo daleko lepší horrory a od T.Fishera mám osobně radši všechny Draculy a Frankensteiny. Nejen gotická atmoféra - mlhy, hřbitovy, kobky, pavučiny - , ale i strašidelnější příběh zde jaksi chybí. Na jedno podívání dobré, ale pak si film říká o založení mezi podvečerní jednohubky.... (20.02.2011)

Již třetí filmové zpracování Fantoma Opery, které jsem viděl. Hammer studio zvolilo opět svůj osobitý přístup. Příběh se odehrává v Londýně, nikoliv v Paříži, a Fantom samotný je vlastně docela dobrák, který měl jenom v životě smůlu. Herbert Lom byl v hlavní roli hodně působivý, jeho maska docela strašidelná (lehce připomeně Jasona Vorheese) a jeho znetvořená tvář pod maskou, i když se objevila až na konci, tak docela dobře udělaná. (12.03.2012)

Parádní klasika od studia Hammer, která ukazuje, že "Fantom opery" se většinou nedá moc zkazit. Ta hudba k němu dokonale sedí, stejně jako gotické pojetí, pro které se tvůrci rozhodli i v tomto případě. Není to tak velikášské, jak tomu sluší, ale i tak jsou hudební sekvence ve skvělé rovnováze s těmi napínavými a hororovými. (20.11.2015)

Hammer vo svojej kryštalicky čistej podobe a v dobe, keď ešte desil publikum skôr svojou pochmúrnosťou, ako krvou a nahotou. Je to obrovské zlepšenie oproti čudesnej verzii z roku 1943 a je to práve tým spomínaným prístupom. Herbert Lom síce nieje nejako charizmatický, ale jeho držka ( škoda, že ukázaná len na pár sekúnd ) patrí medzi tie najhrôzostrašnejšie zo všetkých filmových spracovaní. (10.02.2018)