Den zrady

Narovinu přiznávám, že kdyby tam neměl hlavní roli Ryan Gosling,tak do toho nejdu. Politika a volební kampaně jdou bohužel mimo mě a obzvlášť co se filmů týče,ale Ides Of March je dobře a chytlavě natočený;pokud je pro vás politika španělskou vesnicí, nemusíte se obávat,že byste nic nepochytili.Navíc vás film akorát utvrdí v tom,že sliby politiků při volebních kampaních jsou opravdu jen plané a chránit si vlastní zadek musíte i za cenu toho,že někomu vrazíte kudlu do zad(běžný postup). Vychvalovat Ryana do nebes asi nemá smysl,protože ten kluk prostě talent MÁ. Clooney se celou dobu držel v pozadí,což bylo pro mě jedině plus.Celkově to není vlastně nic moc,ale když se nad tím hloub zamýšlím,do sebe to něco mělo! (06.03.2012)

Clooney chce jasne naznačiť čo si o politike a politikoch myslí. Úvod ma veľmi nechytil a chvíľu trvá, kým film chytí správny rytmus a vtiahne diváka do deja. R. Gosling zvládol svoj part skvele, ale film skončil v momente , keď som sa doň naozaj zahryzol. Na tom iskrení medzi Goslingom a Clooneym sa dalo určite stavať. Napriek prirýchlemu koncu je záver dobrý a logický. 70%. (17.12.2012)

George Clooney za to sice tak úplně nemůže, protože za kamerou i před ní se mu opět dařilo, ale Den zrady je, řekl bych, jeho zatím nejméně vydařeným režijním počinem. Z mého pohledu vše zavinil především výběr látky, protože politická špína, intriky a fakt, že ten, kdo se (nejen) při volbách usmívá a myslí všechno dobře, může být pěkný zmetek, to přece není vůbec nic nového. A protože se ve Dnu zrady během 100 minut vlastně nestalo nic, co bych nečekal, děj ani pořádně negradoval, a navíc mi připadalo, že ho velká část chybí. Obzvlášť závěr byl takový příliš uspěchaný a nijak vyznívající. Nicméně film je natočen a zahrán velice dobře, doprovází ho skvěle poslouchatelná Desplatova hudba, a rozhodně se nedá říct, že by byl nudný. Jen zkrátka v porovnání s Clooneyho předchozími díly nejde o nic výjimečného.__P.S. Ryan Gosling mi byl neskutečně nesympatický, ale nejspíš tak působit měl. (15.02.2012)

„I'm not a Christian. I'm not an Atheist. I'm not Jewish. I'm not Muslim. My religion, what I believe in is called the Constitution of United States of America.“ Ale úplně ze všeho nejvíc věřím v opojnou sílu moci… Clooneyho volně plynoucí politické drama, herecky vyvážené a ve své strohosti divácky atraktivní, nikterak inovativně přežvýkalo skutečnost, že na cestě za politickou kariérou musí člověk z podrážek neustálé otírat čestnost i ideály, jinak by v nich navždy uvízl. Někteří k hlavní myšlence, že politika je svinstvo prolezlé nekalými praktikami, říkají: „No a co? To přece víme.“ Jistě, u akčního žánru taky člověk ví, že když někoho střelí zblízka do hlavy, vyletí mu mozek z druhé strany, ale ovce, co jsou poráženy zaživa a řezníci si chodí ve svetrech z jejich vlny, je čas od času potřeba upozornit.. Tak mě napadlo, že by se George, který mimochodem do guvernéra Morrise vložil hodně ze svého demokratického přesvědčení, báječně hodil na šéfa Bílého domu - má humanitární cítění, charisma, skvělý účes a vyhrál už primárky v Titty Twisteru.. (01.06.2012)

Nejen v lékařské praxi člověk občas něco přeřízne. A nedej stážistko, když řezací nástroj třímá charismatický politik. Člověk by se až divil, proč se z tak běžné věci dělá drama. Ale ve světě plakátů, hesel a hub plných frází o morálce to asi jinak nejde. Asi každý z těch, co si takové malé drama prožívá doma, potřebuje věřit, že ten pán z plakátu nějak přesahuje obyčejného voliče. Důležitější pak je vnější podoba než obsah. A na to, aby ta navenek všechno vypadalo jak má, se najímají všichni ti poradci, PR manažeři a spin doktoři, páni s žehličkami, co zajistí tajný potrat, uplacení spojence vládním místem a podobně. Dobrá podívaná, okořeněná charismatem herců, z nichž nejvíc se mi líbil Giamatti (skoro bych celej příběh nejradši viděl z jeho hlediska). (09.02.2012)