Voda pro slony

,,DÁMY, PÁNOVÉ A DĚTI JAKKOLIV STARÉ. VÍTEJTE NA NEJÚŽASNĚJŠÍ ŠOU, KTEROU KDY LIDSKÉ OKO SPATŘILO. PŘIVÍTEJTE HVĚZDY CIRKUSU BENZINI BROTHERS, NEJÚŽASNĚJŠÍ PODÍVANÉ NA SVĚTĚ“..... /// Svět cirkusu je plný zábavy, dramatických a romantických okamžiků – prostě v něm není prostor pro nudu. Stejně tak se i příběh neustále zajímavě vyvíjí a každý zde pracuje do posledního dechu (Ch. Waltz rozhodně!). R.Witherspoon je milá dívenka se ztraceným pohledem a Robert není upír. Romantika v jejich podání je plná touhy (s příchutí zrady) a určitě prodává lístky nejen do cirkusu. Tahle story o jednom (dvou, třech....) neobyčejným životě je možná lehce vykalkulovaná a já zas (téměř) stařec (zřejmě) s komediálními předky, ale ono tu všechno klapalo a já se příjemně bavil. Tak NA TALENT A NA ILUZI! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ve 30tých letech jsem nestihl zajít do cirkusu. 2.) Jsem zakladatel hnutí ,,Eutanisie pro koně“ a ,,R.Pattinson v každém normálním filmu“. 3.) Viděl jsem každej film, kde trpí zvířata. 4.) Jsem slon a mají mě prodat do cirkusu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ** (29.05.2011)

Vodka pro slony, tak by se snímek měl jmenovat vzhledem k alkoholické povaze hlavní slonice a době ve které se odehrává. Nemám rád klauny a nemám rád Patizóna (jeho starší vydání Hal Holbrook ho přehrává o tři třídy), ale Lawrence servíruje tuhle klasickou hollywoodskou pohádku opravdu skvěle a Christoph Waltz si zlé parchanty s mocí umí užít. Hudba Jamesa Newtona Howarda zase jednou vezme za srdce. (03.09.2011)

Škoda, že se Francis Lawrence tak moc bál inovací a být svůj. Filmová klišé a stokrát provařené postupy střídá v rychlém sledu, přitom umělost společenského postupu ošetřovatele koní mezi smetánku firmy otráví i nadšené sledovače tuzemských rychlošitých seriálů. Měl jsem velká očekávání (zvláště po povedeně sestříhaném traileru) nad novým retroušem, ale zůstala jen pachuť p(r)omočeného cirkusu. (07.05.2011)

Tak tu sedím a přemýšlím, jestli více nesnáším cirkus nebo Patyzóna, ze kterého se neustále někdo snaží udělat herce, protože se pár šestnáctek vyprstilo u Tvajlajtu. Každopádně jsem po přečtení obsahu a obsazení věděl, že tohle bude film přesně pro mě, protože jsem ten večer nemohl najít špendlíky, které si běžně píchám pod nehty a jezdecký bičík, kterým se obvykle švihám po koulích se mi zlomil už u Nezapomeň na mě. A věru nebyl jsem zklamán! Dostal jsem přesně to, co jsem očekával! Močopudnou červenou knihovnu, která donutí nejednu starou pannu pročistit si slzné kanálky a pořádně se vysmrkat, v níž ten hoch s Brežnevovským obočím a profilem rozšlápnuté tykve svádí svádí nerovný "herecký" souboj se slonem indickým uprostřed bandy muklů, alkoholiků, cigošů a jiných podivných zkrachovalých existencí, týrajících zvířata. Dle předpokladů je to už v šedesáté minutě 10:0 pro slona, který mě ohromil především pestrou škálou mimiky a neuvěřitelnou schopností vyjádřit tu sílu romantiky okamžiku pouhým zvednutím chobotu. Doufám, že jej uvidím v příštím Stmívání! On takový zamilovaný slonodlak určitě bude mezi fanynkami paní Majerové nesmírně oblíben. A tak mu Patyzón jen nosí vodu, sleduje jeho herecký koncert a prožívá (možná trochu nadnesený výraz) onu tolik romantickou zakázanou lásku, která spočívá v tom, že se ve chvílích volna snaží ošukat paní Bělolžičkovou, toho času manželku sadistického principála. Dojetím močím. Samozřejmě kapesník nad troufalostí tvůrců, navléci Rís, která je již nepatrně za zenitem do bílých pitkáčů a elastického trikotu, jež tolik zdůrazňují její celutické půlky a vykojené poprsí. Kamera naštěstí milosrdně uhýbá před detaily a při drezůře zabírá dablérku, a tak z toho Rís vyvázla jen s cejchem opravdové, odpudivé blondýny. No řeknu vám, doják!!! Nebýt opět dokonalého Herr Waltze a na takovou sračku pompézní výpravy, zabouchnu nad tímto dvouhodinovým, kýčovitým krocením slona víko žumpy dřív, než by jste řekli "Drahý Džone". Ale co, dobře jsem si ráno zapíchal, a tak budu dnes milosrdný. (06.06.2011)

Možná jsem od tohoto snímku zpočátku čekala trochu víc, ale později jsem si uvědomila, že vlastně víc z toho snad ani nejde vymáčknout.. V některých scénách toho bylo však možná až přehnaně moc. To se ale dá při pohledu na film jako celek prominout. Děj byl samozřejmě dle očekávání celkem čitelný a konec jasný, očekávaný, ale popravdě jsem byla ráda, že se opravdu vše vyvíjelo tak, jak jsem čekala. Celkově ode mě 4 a půl hvězdičky a pochvala pro Roberta Pattinsona, který se, jak se zdá, konečně naučil hrát. (02.06.2011)