Sherlock Holmes: Hra stínů

Jednotka bola prvá, to je fakt a fungovala lepšie v tom čo je Sherlock Sherlockom a to kvalitná detektívka. A predsa tá dvojka mi nejak rýchlejšie ubehla i keď vadilo, že Noomi len tak kukala čo sa deje okolo (scenár ju šetril s dialógmi až to pekné nebolo) a Jared tiež nejako neoslnil civilnejším prejavom (Mark bol predsa len lepším záporákom). Dôležité je, že vtípky, chémia a spomaľovačky fungujú na jednotku i tentokrát a to je základom Ritchieho Holmesoviek takže pod 4 nejdem aj keď mi bolo šum a fuk o čom sa niekedy bavia. (08.01.2012)

Přes všechnu tu samoúčelnost, která mi v příbězích Sherlocka Holmese příliš nesedí, snahu vytvořit nového geniálního-alfa-samce z Downeyho Juniora, a velkolepě stylizované scény, z kterých čiší digitál, je druhý díl povedenější zábava. Pomáhá tomu především kvalitní záporák, kterého Jared Harris zvládá díky svým úchvatným hlasivkám... Díky němu nebudete řešit mnohé detaily, které v příběhu nesedí nebo ty skoro až fantasy (švýcarský zámek v horách?! konec?) scenérie a scénáristické vykličky. Po (krásně stylizovaných) titulcích mám na jazyku sladkokyselou pachuť, v které se podle mě Ritchie jako režisér začíná ztrácet a film chvílemi až často připomíná "slepenec nejšílenějších nápadů, co jsem našel doma v šuplíku", ale tentokrát mu to s přivřením jednoho okna odpouštím. Vždyť tady vás oberou o všechno, hlavně o tu pěknou šálu, s kterou jste přišli...:) (22.04.2012)

Přála jsem si nový pohled na starého, dobrého Sherlocka Holmese. Chtěla jsem zajímavou, nečekanou a neokoukanou zápletku. A k dokonalosti by mi pak stačilo už jen něco, co mi vyrazí dech. Takhle to tady ale nefunguje...Vše je tak nějak stejné jako tenkrát a já nemám být čím překvapena. Měla jsem pocit, že se dívám na pokus o vylepšení prvního dílu. Často jsem měla co dělat, abych udržela svoji pozornost u filmu. Některé dialogy mi přišly zcela zbytečné. Zachraňuje to fantastická atmosféra a silní herci. Vyzdvihnout musím hlavně těch pár minut ve vlaku a dokonalý útěk lesem. Konec mi alespoň přinesl úsměv. 3,5* (16.01.2012)

Ke Hře Stínů můžu s klidem říct, že mě skutečně neskutečně bavila. Sice Ritchieho představa slavného anglického detektiva není jako přes kopírák toho z knížek, ale své kouzlo rozhodně má. Líbí se mi ten vykreslený obrázek staré Anglie, kdy mazaný profesor místního školského ústavu kuje pikle světového formátu a míní si mastit kapsy svého tvídového saka prodejem smrti. Nejlepší scéna byla pro mě ta v lese, zpomalé záběry odletujících třísek, lámajících se stromů, letících střel, výrazů všech zúčastněných nebo Robert a jeho přetěžká zranění. V porovnání s ním se může jít takový neustále zkrvavený Bruce Willis ve svých Pastích zahrabat. Je zde sice hodně scén těžce, ale opravdu těžce nadsazených, ale tohle já neřeším ... bylo to fajn. (25.05.2014)

Můj největší problém s tímto filmem byl jeho příběh. Příběh je slepenina snad všeho, ale bez většího smyslu. Bylo mi úplně jedno, co se zrovna ve filmu děje. Film se snaží působit chytře, ale ve výsledku je to celé strašně překombinované. Ty nicneříkající utahané dialogy mě po hodině už neskutečně otravovaly, dokonce jsem se v jednu chvíli přemáhala, jestli se dodívám do konce. Humor taky moc nefungoval a vlastně i to škádlení dvou hlavních hrdinů mezi sebou, na kterém stál celý první díl, mi už tady vůbec nesedělo. Robert Downey Jr. zachraňuje, co se dá, ale i on je středobodem několika trapných momentů (celá hrozná pasáž ve vlaku). Nemůžu upřít filmu jeho řemeslné kvality, na ten všudy přítomný digitál už jsem si zvykla, film obsahuje spoustu režijních nápadů a právě za to asi přidávám tu třetí hvězdu. Především za scénu v lese, která je jistě vrcholem filmu a taky za snahu o jistou osudovost (byť to ve finále stejně moc nevyšlo). Měla jsem už problém s prvním dílem, ale ten beru jako takový neškodný oddechový průměr, druhý díl je o dost slabší a třetí díl už nejspíše vynechám úplně. Velmi slabé 3* (15.04.2012)