poster

Pandořina skřínka

  • německý

    Die Büchse der Pandora

  • anglický

    Pandora's Box

Drama

Německá říše, 1929, 131 min

Scénář:

Vajda László, Frank Wedekind (divadelní hra)

Producenti:

Seymour Nebenzal

Scénografie:

Bohumil Heš

Kostýmy:

Bohumil Heš
(další profese)
  • Tsunami_X
    ***

    Melodrama s tragickým a ulepeným vyústěním, které je sice zdatně natočeno, ovšem samotný příběh není nijak světoborný či strhující a tak potěší spíše jednotlivé scény, než kompaktní celek. Milovníci němé kinematografie si ve snímku najdou to své a věřím, že rozvést vyprávění o zhoubném ženském vlivu a iluzivní kráse, díky které jsou muži na kolenou, do obecné roviny, nebude velkým problém. O vyšší hodnocení snímek v mých očích přišel díky kýčovitému závěru a opravdu nehodlám zjišťovat, zda je to vina filmových tvůrců, či autora předlohy. Pokud máte zájem o předválečné německé drama o krásně ženě a její životní pouti, nelze než doporučit...(17.6.2005)

  • Snorlax
    ***

    Jednotlivé kapitoly jsou prakticky samostatnými povídkami a jejich kvalita celkem kolísá. Co nekolísá, je otřesný herecký projev hlavní představitelky, která se celou dobu pitvoří a servíruje divákům jeden diblíkovský pohled za druhým. Silnějším povahám předvádí i naprosto nemístný škleb, který se snaží vydávat za úsměv. Můžete namítnout, že takto se v éře němého filmu hrálo. Inu, nehrálo, i v tomto filmu jsou herci, kteří se snaží o civilní projev. A některým se to i daří. Příběh samotný je taková rozvleklá romantická pohádka, která je však zručně zrežírována. Jen bych asi poněkud rozporovala tu několik desítek sekund kouřící zbraň, kterou Lulu sprovodí ze světa svého muže. Přehnané pomalu jako herectví Brooksové. Ale závěr je velice povedený. Přiznávám, že bych se nezlobila, kdyby maniak přišel na scénu již v druhé kapitole.(11.5.2019)

  • Morien
    ***

    (1001) Film se dost nevyváženě zmítá mezi strohou nekompromisností a rozvleklou naivitou. Jestli oni si ti muži nepředstavují ženy jako Hurvínek válku. Až do soudního procesu je to nádherně a výmluvně nasnímané kruté divadlo, které by se docela určitě obešlo bez jakýchkoli mezititulků. Potom se žánr/podání překlopí do jakési podivně překomplikované soap opery v undergroundovém kasínu, kde se toho sice docela dost "stane", ale kdyby celá pasáž ve filmu vůbec nebyla, tak by to podle mě za jedno skoro nebylo poznat (co se týče dějové souslednosti) a za druhé by to byl zcela určitě výrazně lepší film. A závěrečná londýnská kapitola je zase skvělá, zlá a působivá a výsostně filmovými postupy důstojně uzavírá to, s čím režisér začal v první části filmu. Takže myslím vlastně říkám, že filmové řemeslo bylo odvedeno se ctí, ale nedošlo k dobrému převodu knižního dějového oblouku do filmového. "Je divný, že chlast člověk na dluh dostane, ale chleba ne."(10.6.2017)

  • kaylin
    ****

    "Pandořina skřínka" v sobě spojuje několik zajímavých motivů. Je to příběh femme fatale, ale zároveň existenciální dumání nad osudem ženy, je to tragická romance, stejně jako variace na známé téma Jacka rozparovače. Dobrodružné se zde spojuje s citovým, lidsky kruté a násilným. Film má děj, který nemusí, postavy, které jsou zapamatovatelné - nebo vlastně jen jednu postavu - a nakonec i vyznění, z kterého je poznat, že se tvůrci nebáli.(15.7.2014)

  • Anderton
    ****

    Krásna žena so zbraňou v ruke, jej temný tieň na stene so zlovestnou sochou, na zemi mŕtvy ohrdnutý milenec, podvody, osud, náhoda a sex. Nemecký expresionizmus bol skutočne silným išpiračným zdrojom neskoršieho filmu noir, ktorí vo veľkom točili aj nemeckí predstavitelia tohoto umeleckého smeru. Pandorina skrinka sa skoro celá odohráva v interiéroch, na rozdiel od najslávnejších expresionistických diel, ale je rovnako vizuálne štylizovaná. Do exteriérov sa pozrieme až v záverečnej pasáži, ktorá sa atmosférou od predchádzajúceho deja dosť líši. Interiéry vymenili exteriéry a svet bohatých pohľad do chudobných vrstiev. Film má jasný a ľahko pochopiteľný dej, ktorý má solídne tempo, takže jeho vyše dvojhodinová dĺžka nie je vôbec prekážkou. Podobným filmom je taktiež nemecký Modrý anjel s rovnako zvodnou femme fatale Marlene Dietrich, ale ja by som podľahol viac kúzlu sympatickejšej a krajšej Louise Brooks. Amorálnym hrdinom filmov nemeckého expresionizmu sa proste nedá nedržať palce a nepodlahnúť ich charizme.(25.2.2013)

  • - Režisér G.W. Pabst do role Lulu téměř obsadil Marlene Dietrich, ačkoliv sám preferoval Louise Brooks. Marlene už dokonce čekala v jeho kanceláři na podepsání smlouvy, když vtom přišel telegram se zprávou, že Louise roli přijímá. (Babous)

  • - Pabst byl ve své době velmi kritizovaný za to, že "naši německou Lulu hraje Američanka". Až čas ukázal, že Louise Brooksová byla výbornou volbou. (Cimr)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace