Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (149)

InJo 

všechny recenze uživatele

Ubrat trochu na stopáži, kapku ještě přitlačit na celkové gradaci, a byla by to naprosto bezchybná psychothrillerová klasika. Takto je to "jen" (ty uvozovky jsou v tomto případě opravdu absolutně nezbytné) vynikající psychothrilerová klasika... Bette Davis a Joan Crawford jsou každopádně fantastické, stejně jako příběh. Z filmů z podobného ranku se Baby Jane může rovnat možná jen Reinerovo Misery nechce zemřít (které mělo to štěstí, že si dokázalo svou délku ohlídat). 80 % ()

S.Quentin QUALE 

všechny recenze uživatele

Strašně dlouhé, ke konci už jsem celkem trpěl. Výkon Bette Davis je nechutně perfektní, to se musí uznat, ale jak měl tento film působit odpudivě a znepokojivě, tak první atribut přispěl spíše k nižšímu hodnocení, druhý se skoro nedostavil, takže zde nehodlám ani zohledňovat to, že na svou dobu kdesi cosi, tohle mě nechalo poměrně klidným. Navíc jsem na čekal nějaké "freak" finále, nad tři jít nemohu. Doporučuju spíš tohle. ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

[vzpomínky na LFŠ]  Já často zapomínám, že filmy z roku 1962 stále ještě vypadají jak z roku 1942 a přiznávám, že jsem nikdy fanouškem těch divadelně nasvícených studiových interiérů a nonstop hrajících orchestrů v pozadí nebyl. V tomto případě trochu kouše i ten děravý scénář, který dělá z garáže u domu prakticky další postavu, která se kdykoli dostane do děje, aby mohla zmařit snahu jedné z hrdinek o vysvobození. Hele ale nechávám to bejt, protože Baby Jane je tak skvěle vymyšlená, strašidelná a stále aktuální hororová postava. V ní se tak skvěle promíchává osobní trauma s čistou hrůzou, že tahle příšerka si hrdě zaslouží stát vedle kanonických hororových postav oproti kterým má ale jednu další věc - dobře postupně rozepsaný vývoj jejího charakteru od malé rozmazlené holčičky, přes neschopnou, leč tolerovanou herečku po vychlastanou starou rachotinu čím dál tím více se ulpívající zpátky ke své dětské slávě. Když se pak snaží pětapadesátiletá Bette Davis skrze pětikilový make-up probudit v sobě naučenou dětskou roztomilost, můžete vytáčet terapeuta rovnou. PS: titulky na LFŠ k tomuhle patrně klikal Michael J. Fox. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Od naprosté dokonalosti to dělí jeden dost zásadní problém - nedostatečná psychologie Blanche. Zatímco u Jane je solidně rozpracovaná a podrobná, u Blanche prostě nefunguje. Dlouhou dobu spíš vypadá jako šablona jednoznačného klaďase, s čímž bych neměl problém, kdyby tam bylo naznačeno, proč tak moc věří a spoléhá na svoji sestru, když je na ni evidentně dlouhodobě hnusná, nepřátelská a nepříjemná. Když jí to dojde, tak už je pozdě, přitom kdyby nebyla tak strašně naivní a dobrosrdečná, mohla se z toho všeho dostat dřív. A mě by hodně zajímal prapůvod toho jejího momentálního charakteru. Z toho důvodu to na mě občas působilo krapet nedodělaně + s tím více či méně souvisejí i další nelogičnosti (Proč ten vzkaz z okna nezkusila hodit někdy znova, když třeba byla Jane doma s Edwinem? Proč Elvira uvěřila Jane ohledně toho volna, když je na Jane vysazená a od začátku mluví o tom, že by ji nejradši poslala někam do ústavu?). Z těchto důvodů to prostě nevidím na plný počet a dost mě to mrzí, protože to bylo dost solidní psycho. Sice z roku 1962, ale milionkrát účinnější a v mnoha scénách nepříjemnější, než současné pokusy o něco takového. Dokonalá filmařská stránka, dokonalé herecké výkony (obzvlášť Bette Davis, která Jane zahrála úplně neuvěřitelným způsobem), silně znepokojivá podmanivá atmosféra a hlavně solidně, napínavě a celkem chytře vedený příběh, který i přes ty určité mínusy dokáže dost dobře fungovat a závěr mi přišel skutečně hodně povedený, protože z něj vyplyne jeden dost zajímavý fakt (který mi připomněl konec jednoho nejmenovaný českého (!) film), který celému tomu příběhu dá o to hlubší význam... A vlastně mi i částečně zachránil dojmy ohledně promyšlenosti postavy Blanche. Jo, a když už jsem na začátku psal o té psychologii, musím uznat, že u Jane jde skutečně dost hluboko a líbí se mi, že se s ní neustále pracuje (SPOILER hlavně se mi líbí ta část, kdy zabije Elviru a pak začne strašně panikařit a chovat se jinak než doposud KONEC SPOILERU). To tady skutečně dost cením. A kdoví, třeba tomu časem tu pátou hvězdu přidám - dneska už je to vlastně druhý film, který k tomu u mě vůbec nemá daleko. Silné 4* ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Vyborny psycho fryler, ktory ma hodne do hororu. Dve sestry ziju v akomsi dome na predmesti Los Angeles, pricom jedna sestra - Bette Davis/All about Eve, Uloupeny Zivot/ - terorizuje druhu - Joan Crawford /Mildred Pierce 1945 a Possessed 1947/, pricom jedna sestra- Blanche v podani Joan Crawford je priputana na vozik. Jane - reprezentovana Bette Davis - vsak stale chodi, hoci je zatrpknuta a ziarliva, preto terorizuje na vozik priputanu Blanche. Rezia Roberta Aldricha /Emperor of the North, Dirty Dozen/ je vyborna a herecky vykon Bette Davis je doslova mrazivy. No a Bette Davis ide u mna na hereckom rebricku sakramentsky vysoko za tento film. Povinna jazda pre fandu kvalitneho hororu. 89 % ()

Galerie (73)

Zajímavosti (23)

  • Scény z Janiných (Bette Davis) raných filmů jsou použity z filmů Parachute Jumper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Bette Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, žertovně prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)
  • Kritik kulturněpolitického týdeníku ÚV KSČ "Kulturní tvorba" Miloš Veselý označil film za "velmi nepovedený" a obvinil americkou distribuci z "prodávání zajíce v pytli" (viz Kulturní tvorba 1963, č. 21, s. 15). (Přemek)

Související novinky

Noir Film Festival 2018 – Nikdo neunikne!

Noir Film Festival 2018 – Nikdo neunikne!

18.08.2018

Napínavá dramata z vězení, rebelství Samuela Fullera, charisma Roberta Ryana, bojovnost Idy Lupino, emancipace nových osudových žen, šílenství noirových psychopatů, temné příběhy ze severu Evropy a… (více)

Reklama

Reklama