Soylent Green

Původní knížka od Harryho Harrisona je v pár ohledech odlišná, ale základní pocit přelidněného světa, kde je čím dál větší luxus mít vlastní bydlení, vodu a jídlo, ten tu zůstal. Kromě toho je Heston jako hlavní hrdina dost charismatický, aby ten film utahnul. Je tu hodně cítit vizuální estetika 60. a 70. let, která je vidět ve všech sci-fi, co se v té době natočily. To se projevuje třeba v tom, jak se i filmová honorace obléká jak Mao :) ale mně tohle už někdy od Planety opic vlastně docela baví. Fandům dystopií rozhodně doporučuju. (30.12.2018)

Film, který předběhl svou myšlenkou dobu o několik desetiletí. Budoucnost se postupně vrátí podmínkami do období středověku. Základních surovin bude nedostatek a na vyspělé civilizace dopadne pohroma jménem hlad. Blahobyt skončil a protože byli lidé zvyklí mrhat, nyní strádají ve všem. Pouze mocní a bohatí mohou jíst pravé jídlo. Střední vrstva se propadne do chudoby a chudých bude většina. Nyní se máme nejlépe za celou svou existenci a přece si toho nevážíme. Jednou to však pocítíme. Provedení filmu je sice levné, ale futuristická myšlenka přeprala mou filmovou pýchu a já říkám jasně ANO! (17.05.2011)

Film nabízí zajímavej pohled na problém přelidnění. Je to tak trochu opak toho, o čem jsou Pitomci lidí. V roce 2022 žije na území New Yorku 40 milionů obyvatel, zmizely stromy a rostliny, voda je na příděl, jako potrava je k dispozici pouze jakýsi soylent, lidi přežívaj, kde se dá, panuje nesnesitelný horko, všude prach, špína a beznaděj, dobře si žije jenom pár nejbohatších a uprostřed toho sledujeme osudy poněkud supermanovskýho detektiva (Charlton Heston). Na filmu oceňuju zejména dobrou hlavní myšlenku a taky atmosféru. Jinak se ve filmu řeší jedna vražda, ale to jednak neni moc zajímavý a vlastně ani moc důležitý. Celkově se mi film líbil. Jenom to provedení na mně zanechalo tak trochu béčkovej dojem. Najdou se tam dost blbý chyby (v jedný scéně Charlton Heston s prostřelenou nohou kulhá, pak najednou úplně v pohodě běhá a skáče a za minutu už zase kulhá) a taky je vidět, že se asi trochu šetřilo (interiéry jsou papundeklový a exteriéry pořád stejný). Kdyby se natočil remake s většim rozpočtem a postava detektiva by spíš byla třeba ve stylu Deckarda z Blade runnera, mohla by to bejt bomba... (26.10.2008)

Velice povedený, ne až tak nereálný triller z budoucnosti. O filmu jsem se také dozvěděl z dokumentu 2012 Nostradamus. Škoda, že konec není trochu konkrétnější, abych mohl dát 4 hvězdy s čistým svědomím, takto trochu nadržuju za netradiční téma s, jako vždy výborným, Hestonem. 71% Nakládání lidí na kamion v tom davu bylo parádní. (21.12.2009)

Harry Harrison by myslím mohl být spokojen - atmosféru skomírajícího lidstva, které přelidnilo a zcela vysálo matičku Zemi, se Richardu Flesicherovi povedlo vystihnout skvěle. Je to až kruté, sledovat jak se na klinice eutanázie budoucí nebožtíci loučí se světem záběry na přírodu, kterou si někteří z nich ještě pamatují z dětství, ale která je nenávratně pryč. Jinak příběhově - jasně tušíte, jak to celé je, tudíž není moc o co stát, takže za detektivku bych Soylent Green rozhodně neoznačil. Hlavní deviza tkví v přesvědčivém vykreslení ubíjející reality hroutícího se světa, kterou nejlépe předávají Edward G. Robinson (mimochodem toto je jeho poslední film) a strážci vědění z Archivu. Přece jenom Heston je tu za drsňáka, byť i z něj je postupem děje cítit vědomí, že si možná ukousl trochu moc velké sousto. Nebula i Saturn pro Soylent Green byly rozhodně zasloužené, ale nejde si nepřiznat, že dnes už by takovýto film těžko obstál. Na druhou stranu, ta zhruba hodina a půl uběhla jako nic, takže ode mě tomuhle nepříjemnému obrazu naší možné budoucnosti půjde 70%. (18.06.2020)