Černobílý svět

Na začátku tam bylo asi 20 oblečených ženských jak si povídají, myslel jsem, že jsem umřel a ocitnul jsem se v pekle. Pak film nabere jednoznačný směr, nad kterým nejhloupější rasisitický černoch v Hollywoodu (Chris Rok) musí vysloveně onanovat, protože co černoušek, to chudinka...jo možná tomu tak bylo, ale v dnešní době, kdy musím při filmových cenách poslouchat celou noc urážky a zesměšnovaných bílých ten film zkrátka nebudí takový soucit jaký by budit měl. Možná kdyby si někdo dal větší práci s charakterem postav, tak možná.... Jediný co nelze zpochybnit jsou herecké výkony, a dobovost, moc se mě líbily kostýmy. Příběh je od začátku velmi lehce čitelný, má tam pár silných momentů, ale nemůžu se zbavit dojmu , že to spíš byla urputná snaha o silný momenty. (27.05.2016)

Potřebuje svět další z nekonečné řady kritických snímků o zoufalé situaci na rasistickém jihu USA? Nemám plnou moc za svět na tuto otázku odpovídat, ale za sebe v klidu označím tento film za zbytečný, i když základní konflikt se samostatným WC pro služku je tím "opravdovým traumatem". Alespoň mne pobavila "statečnost" bílých mužů při prchání před problémy, ale zobrazení všech černošských služek jako moudrých, chápavých a laskavých stvoření se mi, v kontextu se stádem bílých namyšlených krav, jevilo poněkud schématické. Navíc jsem nezaznamenal jediný opravdu zábavný okamžik, ale dvě a půl hodiny jsou asi málo na to, aby se pro něj našlo nějaké vhodné místečko. (01.01.2012)

,,BŮH ŘÍKÁ, ŽE MÁME MILOVAT SVÉ NEPŘÁTELE. NE! NENÍ TO JEDNODUCHÉ. ALE MŮŽEME ZAČÍT TŘEBA TÍM, ŽE ŘEKNEME PRAVDU“....... /// Bílý paničky, černý služebný....Výbor bílých občanů....kdesi řádí KKK...., prostě takovej milej černobílej svět nerovnoprávnosti. Jaký to je pracovat pro bělochy? (...jako bys dělal v kolbence pro černocha...) Takovej ten příběh, kde dobrej skutek okamžitě rozehřeje a pohladí vaši (samozřejmě že i mojí!!) duši. A často k tomu stačí, když se někdo chová slušně, nebo jako Skeeter či Minny. A když se vám bude zdát, že to ty ,,černý“ v Americe měli moc snadný, pusťte si třeba Gypsy(ho) (..do bytu? Já bych volil DVD...). ROVNOCENÍ, ALE SEPAROVANÍ.... Milej dojáček o odvaze černých i bílých. ŽEN (chlapi kdesi řádí s KKK...). Přesto přiznám, že jsem u týhle holčičí drámy upustil kroupu.... ty vole, že já byl v minulým životě..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Kathryn Stockett číst nebudu. 2.) Mám rád filmy, který dávaj naději, že se svět dá spravit. 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (17.12.2011)

Film ma nezaujal. Osobne nechápem, že je film tak vysoko a kto ho tak prehodnotil. Asi som práve preto čakal niečo prevratné, čo tu ešte nebolo, ale nestalo sa. Na film som sa tešil z dvoch dôvodov. Prvým bola Emma Stone a druhým, že sa dej odohráva na prelome 50.tych a 60.tych rokov minulého storočia. Čo sa týka Emmy Stone, tak ma po vizuálnej stránke vôbec nepriťahovala, pretože ju samozrejme naschvál urobili škaredou fiflenou. Celkovo bolo vo filme asi 20 žien a asi dvaja muži. Tento film radím určite do kategórie, ktorá je výlučne len pre ženské publikum. Je to vlastne o písaní knihy, ktorá poukazuje v 60.tych rokoch na diskrimináciu čiernej rasy a pár čiernych slúžiek rozpráva práve o tom, ako nepekne sa k nim ich biele majiteľky chovali. Pre mňa des a utrpenie pri pozeraní. (16.02.2015)

Český název je diagnóza. Přesně tak, černobílý svět, až do té míry, že pokud by člověk chtěl rýpat, mohl by psát cosi o politické korektnosti přecházející do invertovaného rasismu: bělošky jsou hloupé, povrchní, neschopné citového i praktického života. Černé služebnictvo připomíná jakési super-ego, moudré, laskavé, hloubavé, rodičovské, zastávající všechny funkce, jež sociálně "nadřazeným" schází. Zajímavé je i to, kdo ve filmu není "rasistou" - vedle hlavní hrdinky jsou to postavy buď enormně blbé (Celie) nebo nemocné (stará Holbrooková), nebo absentující (muži, zřejmě... někteří). Je jasné, že to není tvůrčí záměr, že Tate Taylor sledoval bohulibé cíle, ale jak nás učí historie - černobílé světy občas mimoděk podvracejí sebe samotné, až přílišnou snahou po jednoznačnosti (viz můj oblíbený socrealismus). Černobílé světy si vyžadují i značně konzervativní formu, usedlé charaktery a velmi omezenou schopnost reflektovat problémy. Tenhle film nereflektuje podstatu rasismu, ale spíš zjednodušenou snahu současné "bílé" civilizace kultivovaně pojmenovat staré křivdy. Není pochyb o tom, že kdyby byl tento fenomén zjednodušitelný na úroveň, na jaké ho zobrazuje Taylorův film, byl by dávno vyřešený. Ale beru Černobílý svět takový, jaký je - v jádru příjemná, kultivovaně natočená pohádka o souboji dobra se zlem, opentlená něčím z brevíře mouder našich babiček a artritickým sentimentem. Díky epizodě s hovnem, snaze o trochu drsnější momenty a docela příjemnému tempu hodnotím o hvězdičku víc než usmrkanou sentimentální Havaj Děti moje. V jádru jde ale o zcela totožné typy filmů. Sestrojené k sebe-vykupitelskému dojetí a otupělému zapomnění. Kulturní symptom. (22.01.2012)