Režie:
Lenka WimmerováScénář:
Alexandra BerkováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Lumír HrmaHrají:
Klára Melíšková, Hana Maciuchová, Bořivoj Navrátil, Petra Špalková, Jaroslav Plesl, Zdena Hadrbolcová, Kristýna Frejová, Lubor Šplíchal, Jitka Ježková, Pavel Řezníček, Jan Vondráček (více)Obsahy(1)
Hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich starostlivost, výčitky nebo nenaplněná očekávání, natočila v ostravské produkci ČT režisérka Lenka Wimmerová. To, co bývá v pozadí, můžeme odhadovat i tentokrát – je to prázdnota v jejich vlastním životě po odchodu dětí z domova, nebo rozčarování z vlastního nevydařeného manželství? Hlavní hrdinka Ivana (K. Melíšková) bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Její dva sourozenci Maruška (P. Špalková) a Olin (J. Plesl) žijí ve velké vile s rodiči. Otec (B. Navrátil) je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka (H. Maciuchová) balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost aj., jsou její dominantní rysy, i když některé její projevy začneme možná v průběhu děje vnímat s větším porozuměním. Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinná setkání (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí… Televizní film natočený podle scénáře Alexandry Berkové je také o tom, jak mnoho dobrého či zlého v naší vzájemnosti způsobí úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré křivdy vyplouvají na povrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Mně osobně se to moc nelíbilo, je to konverzační dráma, které nemusím, ale zůstal jsem u toho do konce, takže mohu hodnotit, že herecky to bylo velmi slušné, ale scénář se mi pranic nelíbil. Prostě tento film není asi určen obyčejným chlapům, co mají rádi fotbal a akční filmy. :-) ()
No tady asi netřeba váhat s vyšším hodnocením. Nutné je to ale odvážně a pohotově vstřebat. Musím si to dát ještě jednou, zatím klidně 80% ()
V dramatické tvorbě ČT je tento film pro mě králem a jsem zvědav, jestli ho letos (2010) něco překoná. Je mi líto, že nešel v kinech a nebyl o dvacet minut delší; některé oslí můstky a násilné zkratky mohly být vyřešeny lépe. Ale herci byli výborní (Klára Melíšková ať se prosím objevuje na obrazovce častěji) a skvěle vedení, hudba fungovala stejně dobře jako obraz, scénář Saši Berkové (R.I.P.) byl místy nečekaně vtipný a dovedl stále překvapovat. Jak to celé dopadne, se nedalo odhadnout -- konečně taky v jednom českém filmu! Jsem opravdu rád, že jsem si tohlo mistrné dílko nenechal ujít, a těším se na další od Lenky Wimmerové. ()
Přestože Alexandru Berkovou dvakrát nemusím, tady se to celkem dalo. Bylo to hlavně sympaticky střízlivou hlavní hrdinkou a v druhé půlce filmu i „sympatickou tlustou sušenkou“. Normální rodinné konstelaci trochu vzdáleno, škoda, odpouštět rodičům má asi každý to své, mohlo to být víc z normálního života…kolik z nás má otce klavíristu a matku takhle bláznivou? Přesto jim vyčítáme a zazlíváme (v určité životní fázi, někdo dřív, někdo později) právě každý to své a dokud se s nimi nesmíříme a neodpustíme jim každý to své, pak se nám nebude „dobře spát“… Na nedělní večer, kdy už člověk nechce hlubokosáhle myslet, to šlo.... ()
Velké překvapení na poli českých televizních filmů. Herci super, vztahy mezi postavami taktéž. Na 100% to sice není ale volím maximum z podezření, vůči zaujatosti zdejších uživatelů k české tvorbě (ono se vlastně ani tomu moc divit nelze, ale občas se nějaká výjimka přece jen najde). Trochu mi to připomínalo (neukamenujte mě prosím) českou (ženštější ... - možná) verzi Americké krásy, Odpočívej v pokoji a podobných filmů. Na to, že jsem to přepl náhodou a už sem u toho zůstal, velmi dobré. ()
V tomhle sem dělal křoví ale ještě neviděl, tak si sem dám pro připomínku komentář a třeba se někdy naskytne příležitost ) ()
Nebýt nezvládnuté scény "Odpouštím vám" v závěru, byly by i čtyři hvězdy. ()
Film na pomezí psychologického a psychopatického. Všechno bylo zdánlivě divné, protože to bylo nevyřčené. Vzduch se pak nečekaně pročistil, stejně tak všichni tři sourozenci. Z černé se stala paleta mnoha odstínů barev. Excelentně a přirozeně hrála Hana Maciuchová, její teatrální úlety mi naháněly husí kůži. V těsném závěsu byla hlavní hrdinka a její sestra. ()
Velmi pěkné výkony starších herců, vše ostatní je chladné a nebojím se říci - tupé....Stejně jako nmarca si dám na tyto autorky příště pozor, abych zbytečně nemarnil čas... ()
Ocenění ELSA 2010 v kategorii "Původní domácí dramatická tvorba - pořad", udělená Českou filmovou a televizní akademií a slavnostně vyhlášená v sobotu 18.12.2010. ()
Drama ostravského studia s některými úsměvnými momenty, které táhnou skvělá a uhrančivá Klára Melíšková a trochu klasická Hana Maciuchová. Zatímco první jmenovaná dáma opět ukazuje, co znamená přirozené hraní, druhá z dvojice byla opět obsazena do agresivní afektované role, kterou samozřejmě zvládla výborně, jen mám pocit, že takováto angažmá nedávají vyniknout její noblesnosti. Celkově je film postaven především na českých herečkách spíše než na hercích. Scénář nemá ambice obsáhnout svět a drží v komorní rovině normálních životních problémů, tvůrci to však nenechali zvrhnout do telenovely a vše navíc podpořila ucházející kamera. Do třetice mé šmejdění na poli televizní tvorby, ve snaze uzřít Kláru Melíškovou ve všem, kde hrála, dopadlo nečekaně obstojně, především díky obsazeným dámám. ()
"Mé děti neplní má očekávání, což je zřejmě chyba matčiny výchovy..." Nevím, co by na tomto televizním rodinném dramatu mělo být komediální? Každopádně obsahuje vynikající výkony Hany Maciuchové a Kláry Melíškové. ()
V ČT ojedinělá záležitost. Mistrovský kousek, který by po určitých úpravách (hlavně konce mohl být propracovanější) mohl jít klidně i do kin. Tragikomický příběh z rodu bergmanovských filmů, kde se postavy dusí v sobě i mezi sebou frustracemi, depresemi, až patologickými vztahy a „nenávistnou láskou“. Naprosto přesně odstíněné herecké výkony: přirozená K.Melíšková, vynikající B.Navrátil a hlavně naprosto a neuvěřitelně excelující H.Maciuchová a Z.Hadrbolcová. Mám jen dvě malé výtky: postava bratra (J.Plesl) je místy už za hranicí karikatury a konec je příliš ukvapený a trochu ve stylu „přání otcem myšlenky“ , aby autorka dospěla k vyústění, které si představovala, vlastně happy endu. Co by se ale asi dělo, kdyby postava matky nezemřela? Jak je to opravdu se sexuální orientací sestry (P.Špalková)? Vynikající použití klasické hudby (Chopin!), nenápadně působivá kamera a velmi zajímavé exteriéry. Vzhledem k ostatní produkci ČT posledních let si film i přes pár drobných vad na kráse přesto zaslouží nejvyšší hodnocení! ()
Perfektní výkon Hany Maciuchové ve vedlejší roly. ()
Hořké a roztříštěné drama s odstínem komedie zaplněné ne moc životnými typy. ()
Neuvěřitelné zjevení, takhle náhodou po ránu na čt1... Předpokládám, že to napsala žena a podezírám jí, že toho půlku opsala z naší domácnosti... Silný příběh a herecké výkony naprostá pecka! ()
Na tento snímek jsem se chtěl podívat jen proto, že se natáčelo v mém rodném městě, metropoli východních čech. No, ta známá hradecká místa byla asi jediným světlým okamžikem. Ovšem rozhodně to neotupilo hrůzný zážitek, který ve mě film vyvolal.... Nespavost je nezáživná nudná kejda s podprůměrnými výkony regionálních herců. Na toto dílo jsem se vydržel dívat až do smuteční slavnosti, pak přetekl pomyslný kalich. Dávám jednoznačný odpad! a nechápu mimozemšťany co vytáhli tento počin na 59%. ()
Tyhle rádobypsychologické české televizní filmy, kdy každý je magor, jen prosazuje své zájmy a dává průchod svému sobectví, muži jsou jen do počtu, herci neumí vyslovovat, vše je absolutně nepřirozené, mě opravdu umrtvují a dávám si předsevzetí, že příště už se nenechám na Alexandru Berkovou s Lenkou Wimmerouvou nachytat. ()
Rozhodně lepší film než sem očekával, výkon Hany Maciuchové dle mého nemá v současné televizní tvorbě konkurenci. Celkově snímek působí velmi realisticky a absolutně nesouhlasím s tím , že by působil nějak uměle nebo prvoplánově.Tento film rozhodně dokáže chytnout za srdce. I když připouštím že styl filmu je mírně feministický. ()
Feministický to není. Je to prostě ženský. Podle mýho názoru je Wimmerová nejlepší současná režisérka-ženská. Narozdíl od svých kolegyň nemá onu nepříčetnou křečovitou hysterii, ale přitom je pořád docela emotivní. Umí vybírat herce, vypěstovala si strohý moderní vizuální styl (Pavel Berkovič jí prostě sluší). Tento film sice není tak dobrý jako duo Vaculík-Vilhelmová v Soukromých pastech, ale pořád se ve vitríně ČT skví jako osamocený klenot. ()
Související novinky
Brno na týden ožije festivalem Cinema Mundi
Přemýšlíte, co s načatým březnovým večerem? Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se zajímavými lidmi a načerpat atmosféru různých koutů světa? Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi představí… (více)