Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (284)
Díky MF za vydání DVD s oběma alternacemi. Poslední šance vidět v podstatě kompletní DJC (chybí jen Pavel Vondruška). Je neuvěřitelné, že 43 let od taložení divadla jsou tvůrci schopní přijít s hrou, kterou je bez uzardění možno postavit na úroveň jejich vrcholné tvorby. Exceluje zejména Jaroslav Weigel, jeho Hus je neuvěřitelně zábavná postava. Jedinou drobnou výhradu bych měl k praotci Čechovi a jeho občasným slabším chvilkám (podmáslí). Ale i tak se jedná o staré dobré DJC. Jediné co mě trošku děsí je věk většiny hlavních představitelů. Obávám se, že tento fenomén už nebude mít dlouhého trvání. 95% P.S.: Veliký obdiv si zaslouží hlavně Ladislav Smoljak za nasazení, které předvedl, i přes svůj špatný zdravotní stav. ()
České nebe je prostě úplně geniální hra, kterou jsem za posledních pět měsíců viděl snad 20krát a nakonec jsem se rozhodl protlačit jí i do TOP 10, patří tam. Společně se Záskokem je to naprostý vrchol Cimrmanovy tvorby. Je až neúvěřitelné jak jsou dialogy vtipně napsané. Kdybych měl vypisovat všechny masakrovité hlášky musel bych vypsat naprosto všechny. Proto jenom napíšu: 100 % ()
Z celého semináře, který beru někdy spíš jako tradiční nutnost na úvod cimrmanovské hry, mě pořádně dostala snad jen hraná scénka – dialog flašky a krabice dle cimrmanovy prvotiny, jinak spíše trochu průměr. Jakmile se však rozjel onen dramatický kšaft, tedy hra zasazená do originálního světa českého nebe, naplněného známými literárními a politickými osobnostmi české historie, byla to přesně jevištní komedie pro mě, u níž jsem si také navíc po čase hravým způsobem připomněl a zopakoval vědomosti z literatury a dějepisu a náramně se u toho zasmál. Oceňuji velmi slušnou propracovanost nebeského světa, i s odkazy a propojením na vyvýjející se dějiny „na zemi“ během 1. světové války, to vše v doprovodu obrovského gejzíru hlášek a vtipných narážek na všechny přítomné (a někdy i nepřítomné) osobnosti.. od prvního příchodu maršála Radeckého hra neměla konkurenci! Jo, takový nával u nebeský brány jste ještě neviděli! Prostě opět originální a inteligentně zábavní Cimrmani, které už déle pasuji na to nejlepší z novější éry domácího humoru a ač na ně asi potřebuji vážně speciální náladu (a dneska mi sedli nesmírně), potvrdil jsem si, že zřejmě právem. [85%] ()
Pozdní tvorba Cimrmanů lehce ztrácí oproti původním inscenacím, ale i tak se rozhodně jedná o absolutní strop čehokoliv komediálního, co vzniká v našich luzích a hájích. Vtipně zasazené historické osobnosti do svérázného příběhu a další skvělá role pro Jaroslava Weigla. Jeho Hus je opravdu největším kladem Českého nebe a především o jeho osobu se opírají ty nejvíce vtipné momenty. Jsou to prostě Cimrmani. Tady vedle nešlápnete. ()
Problémem tohoto díla je, že to není drama. Není to divadelní hra. Je to jen varietní pásmo gagů a hlášek, nezřídka silně infantilních. Pohromadě to drží nápad jakési Nebeské komise, ale nemá to úvod, zápletku, katarzi, očištění. Smoljak už musel být hodně slabý, že Svěrákovi takovou slátaninu nezatrhl. ()
Galerie (10)
Photo © Originální Videojournal
Zajímavosti (17)
- Shodou okolností se Zdeněk Svěrák narodil ve stejný den jako Jan Ámos Komenský, kterého ve hře představuje, a to 28. března. (mnaucz)
- První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama