Odváto větrem
Gone with the Wind
Odviate vetrom
Gone with the Wind
Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Recenze (346)
Na tenhle film jsem fakt čuměl, protože na tu dobu, ve které tohle vzniklo je to vskutku nadčasový film, který stále má co nabídnout dnešním divákům. Skvělá hra s barvami, odpovídající přesně situaci a emocím, výborné herecké výkony a film i přes svou délku neztrácí na své poutavosti, a dle mého prostě nemá hluchá místa, protože je příběh skvěle vyprávěn. Naopak ta délka fascinuje tím, jak divák vnímá, čím vším si postava prošla a kam se dostala a jak se změnila, to je u takových filmů spíš velké plus. Pseudomoralisti ať se jdou hlavně bodnout s nějakou svou cenzurou a nevyhovující listinou, na které je tento film, protože se zde jedná o historický film, který vykresluje dobu, ve které zkrátka černoši jako otroci působili, to opravdu není rasismus. Historická fakta zkrátka nemůžete přepsat, pokud ovšem nemáte ideologické tendence. Navíc ve filmu mají běloši docela velmi blízký vztah se svými černými otroky, např. třeba chůva byla zde vykreslena, jako velmi moudrá žena, tudíž tady nemůže být řeč o nějakém drsném rasismu, takže s takovýma kecama si jděte vytřít... víte co. ()
Rete sem, Rete tam. Ešli sem, Ešli tam. Ta dlouhá stopáž je neuvěřitelná a ubíjející. Včetně nelogických utahaných etýd! A konec? Ten byl velkým osvobozením. ()
Pro mne velmi rozporuplný film. Jih proti Severu je velké výpravné drama z konce třicátých let minulého století a v konotaci svojí doby zůstává naprosto nepopiratelně toto dílo po všech stránkách ohromným filmovým počinem. Film za to v jistém slova smyslu nemůže, to připouštím, ale nejsem schopen přejít fakt, že zatímco se v Evropě schyluje k nejodpornějším zvěrstvům v lidských dějinách, ve Spojených státech vzniká film hulvádsky si romantisující úsek svojí vlastní historie, který na velmi podobné vlně zvěrstev a lidského hyenismu neméně zasáhl do životů desítkám milionů naprosto nevinných lidí - mužů, žen a dětí. Ve prospěch nevinnosti filmu může někdo argumentovat konotacemi doby. Pak se ale ptám proč Hitlerův Mein Kampf doba odsuzuje a tento snímek nikoli. Kde film vyobrazuje biče za nakousnuté jablko, kde celodenní prodej dětí v bednách na ovoce, kde kastrace a utracování nemohoucích? Jediné co film zobrazuje jsou veselí afroameričané zpívající si při práci na pánově plantáži. Film zobrazuje otroka jak na rušné ulici mluví s bílou dámou a to aniž by mu někdo nešlápl na krk a kleštěma na podkovy mu za takovou opovážlivost nerozmačkal jazyk. A vrcholem toho všeho je poučení Američanů z vlastní historie zrcadlící se v nemožnosti Hattie McDaniel zůčastnit se premiéry filmu. Jih proti Severu je pro mě po příběhové stránce arogantní drzá lež a společně s původní novelou jeden z vrcholů typického amerického pokrytectví. Scénář filmu na mě působí roztahaně a necelistvě. V průřezu snímkem jsou patrně vlivem schizofrení režie velmi rozpoznatelně silnější a slabší nebo evidentně zbytečné scény. Začátek filmu je nezáživný a neposkytl mi možnost vytvořit si k hlavním postavám vztah. Ten jsem pocítil asi tak někdy po první hodině stopáže. Herecké výkony v první hodině připomínají přehrávající herce na dětském představení ve školce. V některých pasážích se pak naopak na tu dobu jedná o velmi realistické výkony. Největším atributem filmu pak pro mě jednoznačně svojí kvalitou zůstávají klasické filmové efekty, kamera, výprava, kostými a práce s ateliéry a jednotlivými scénami. ()
"Dixieland"Začmuzenej Jih s povrchním životem a otroctvím. S nafoukaným a nabubřelým životem rozmazlených plantažnických dětiček...silácké řeči bez fabrik na válku pouze se plantážemi bavlny a houfem otroků. Je to nekonečný příběh o nafoukané kazičce vztahů co jde klidně přes mrtvoli. Vtipné je vidět jak se po návratu do "přepychu" opět stává starou dobrou nafoukanou Scarlet. Čím déle se na to dívám, tím víc mi ta Scrarlet leze krkem a mimo to mi i název tohoto filmu připadá čím dál více zavádějící...Pro mě je hlavni hrdinkou Melli.. ()
Pohrobek to vystihl dokonale. ()
Hollywoodsky veľkofilm so všetkým čo k predvojnovému Hollywoodu patrí. Emotívny romantický príbeh plný sentimentu. Prvá časť filmu je na tom lepšie, pretože veľká pozornosť je venovaná vojne "Juhu proti Severu". Scarletine emotívne eskapády sa tu dajú chápať ako nezrelosť. Druhá časť je už úplne v moci Scarletiných emócií a tak strieda manželov, podvádza priateľov aj rodinu. Produkcia je kvalitná a herci výborní. Cieľovou skupinou sú zrejme ženy, pre ktoré by hodnotenie mohlo byť 80% a viac. Napriek tomu, že nie som cieľkovka film má svoje čaro. 70% ()
Toto mozem pozerat znova a znova. A ani neviem preco. ()
Bohužel nenacházím dostatek superlativů k ohodnocení toho po všech stránkách mistrovského díla :) ()
V tomhle filmu je Clark Gable jako z oka vypadlý George Clooneyho - nebo naopak? Klasika a veterán ()
Historický velkofilm, který předběhl svoji dobu. ()
Mám slabost pro historické epopeje. 90% ()
Nu, k tomu 'Nejslavnější americký film všech dob' se raději vyjadřovat nebudu, myslím si o tom své. Jinak se jedná o poctivou řemeslnou práci se štědrou výpravou, místy zkratkovitým scénářem (zvláště závěr mi přišel poněkud usekaný - mnoho se událo mimo plátno nebo v až příliš rychlém sledu), extrémní stopáží a skvělými herci. Vivien Leigh v roli Scarlett je potvora, která bez skrupulí ničí životy ostatních a jde si tvrdě za svým a vy jí budete přát vše zlé, co se jí přihodí, Clark Gable jako Rhett zase získá sympatie celého publika svým šarmem. A i dnes se u tohoto filmu nikdo jistě nudit nebude. ()
Môj oblúbený film. Narozdiel od knihy má ovela viac - všetkého. Čo sa týka réžie, obsadenia, hudby proste všetkého okolo toho bolo úžasné ale i tak za to ukončenie deja dávam jednu hviezdičku dole. ()
Pět hvězdiček dávám zcela vyjímečně a pouze ve zvláštních případech, ovšem opus o americké občanské válce si je plně zaslouží. Místy se člověku ani nechce věřit, že tento snímek byl natočen v roce 1939, holt taková poctivá filmová práce se už v dnešní době digitálních efektů nevidí (viz fascinující záběr na tisíce raněných). Ovšem chválu si nezaslouží pouze bezkonkurenční výprava,ale i příběh samotný. Vivien Leighová je parádní mrcha všech mrch, arogantní sebestředná, sobecká, ale taky nezlomná a silná a čas od času projeví i špetku citu. Clark Gable jí skvěle sekunduje a dohromady tak tvoří nezapomenutelný pár jehož příběh se zdá být tak skutečný. P.S. Prissy je naprosto dokonalá:) ()
První díl popisující hrůzu války Severu proti Jihu je výborný. Druhý díl zabývající se mezilidskými vztahy je sladkobolný a za mnoho nestojí. ()
ASI KLASIKA I KDYŽ PRO MĚ UŽ MOC STARÉ. ()
Jsou filmy, které nezastarávají a filmy, které ano. Jih proti Severu je bohužel ten první případ. A není to problém knižní předlohy - ta se mi velice líbila, ale film mě prostě nechytil. (P.S. Ta Scarlettina služka je naprosto nesnesitelná.) ()
Je pravda, že v tomto případě asi nedokážu být příliš objektivní, a proto bych se asi měla hodnocení vyvarovat. Ovšem řekla bych, že nekritických fanoušků různých filmů tu je dost, takže tu za nějakou černou ovci nebudu. Tenhle film, resp. spíše příběh Scarlett a Rhetta je asi doslova příběh mého života :-). Mám k němu obrovský sentimentální vztah. Knihu jsem poprvé četla ve 4. třídě a úplně jsem jí propadla. Přečetla jsem ji asi 7 x po sobě a byla pro mě mezníkem v literárním životě, jelikož znamenala definitivní odklon od dětské literatury k literatuře dospělé. Po Jihu proti Severu už jsem prostě vice nemohla číst dětské knižky. Úplně jsem propadla kouzlu amerického plantážnického jihu (v té době jsem si samozřejmě sociální otázku a problematiku otroctví nepřipouštěla, protože pro mě tehdy nebyla uchopitelná; i když jsem v té době viděla i seriál Kořeny), hrozně jsem si to idealizovala a vnímala to jako krásnou pohádku. Snila jsem o krásných šatech s krinolínou, snila jsem, že jsem také taková mladá jižanská dáma :-). Tu pohádku zastavila válka a já jsem hrozně napjatě prožívala všechna úskalí hlavních hrdinů, plakala jsem, když dvojčata Tarletonova padla u Gettysburgu, plakala jsem, když Rhett Scarlett nakonec opustil. Když jsem trošku povyrostla, začala jsem se hrozně zajímat o tuto Občanskou válku, hltala jsem kdejaké dokumenty, které tenkrát v době bezinternetové byly dostupné, četla jsem encyklopedie, chodila hledat do knihovny. Dlouhá leta trvalo, než jsem film mohla vidět, už jsem byla skoro dospělá. A byla jsem nadšená. Ano, doba vzniku je na něm po čertech znát, herecké výkony by nesnesly moc srovnání s dnešní dobou (působí dřevěně a strojeně, dost se tam přehrává), rovněž některé triky jsou spíše úsměvné (požár Atlanty) a záběry kýčovité (Scarlett s otcem stojí na kopci a shlížejí na Taru, k tomu hraje monumentální hudba, v záběru je i monumentální strom a vše je jakoby při západu slunce, takže laděné do ruda jako georgijská půda a z postav jsou jen tmavé siluety). Přesto se na to i dnes dá rozhodně dívat. Je to velkolepé, výprava opravdu skvostná (ach ty šaty) a opravdu se podařilo převést knihu na plátno se vším všudy. Nejen obraz, ale i ducha a atmosféru. Ten film jsem si od té doby pustila mnohokrát v různých obdobích života, i po třicítce, a nikdy pro mě neztratil ani kousek hodnoty. Ano, jak jsem na začátku napsala, asi nelze být objektivní, ale já bych řekla, že tohle je opravdu nadčasový snímek. ()
Jeden z nejlepších filmů všech dob! Předběhl svou dobu o několik desítek let a troufám si tvrdit, že i v dnešní době by slavil ohromný úspěch. Megalomanská výprava, téměř 4 hodinová stopáž, která je ovšem po celou dobu filmu stále poutavá, perfektní herecké výkony, skvělé dialogy (včetně nejslavnější filmové hlášky: "Frankly my dear, I don't give a damn.") a naprosto nezapomenutelná kamera dělá z Gone with the Wind opravdu nezapomenutelnou klasiku. Už jenom to, že v roce 1939 vznikl film s tak kvalitními BAREVNÝMI snímky je něco úžasného a i když už je obraz za ta léta trochu horší kvality, díky špičkovým záběrům to nijak moc nevadí. Kvalita záběrů je podle mě hlavní předností filmu. Co se týče postav, po celou dobu mi byla hrozně protivná Scarlet, dokonce můžu říct, že protivnější postavu jsem ve filmu snad neviděl. Ale přesto, kdyby byla Scarlet jiná, utrpěla by tím do jisté míry kvalita filmu, Scarlet tam prostě se svojí namyšlenou povahou sedí. Oproti tomu Rhett byl pro mě skvělý a sympatický od začátku do konce. Musím říct, že mě opět uživatelé ČSFD naštvali, když je takovýto megafilm hodnocen "pouhými" 84%. Jediné, co filmu vytknu je občas zbytečná roztaženost scének. Hodnocení: 98% ()
Nemám tahle rozvleklá melodramata rád. Jasně, je to předválečný film. Tomu odpovídá i styl hraní herců, z nichž někteří moc hrát neumí (netýká se samozřejmě hlavních postav), zatímco další hrají jako na divadle. Ty čtyři hodiny jsem přetrpěl, ale kniha je neporovnatelně lepší. Zklamání. ()
Související novinky
Zemřela Olivia de Havilland
Po bouřlivém období, během nějž se oči veřejnosti po letech opět začaly houfně upínat k legendárnímu snímku Jih proti Severu z roku 1939, přichází velmi smutná zpráva. Včera filmový svět opustila… (více)
HBO Max dočasně stáhlo Jih proti severu
Streamovací služba HBO Max se rozhodla stáhnout ze své nabídky snímek Jih proti severu z roku 1939 kvůli problematickému vyobrazováním rasismu a romantizování Konfederace. Rozhodnutí přichází v… (více)