Jih proti Severu

Jeden z nejvelkolepějších, nejvýpravnějších a nejmonstróznějších příběhů, které kdy byly odvyprávěny. Je tomu tak hlavně díky dokonalé kameře, která dokáže jedním předlouhým pohybem od detailu na Scarlett až na široký záběr stovek raněných zapůsobit i dnes a díky těžkotonážní hudbě, která usadí do sedadla při jakékoli vypjaté scéně. Jenom mě mrzí, že se k závěrečné fatální půlhodině musím prokousat skrz tolik ne-tak-úplně-nezbytných linií a třeba taková upovídaná Prissy si zasloužila téměř vystříhat. Hlavní tíha ale přirozeně leží na hlavní herecké dvojici. Obrázkově krásná Vivien Leigh sice občas přetáhne nějaké gesto nebo až příliš zkrabatí obličej, ale Clark Gable je Rhett Butler jako vyšitý a je mi moc líto, že mu první polovina nedává tolik prostoru, co by si zasloužil. Jeho švihácký úsměv a šarmantně poživačný pohled k příběhu přesně sedí a zvyšující se dramatičnost v chýlícím se závěru pak dodává chuť naprosté osudovosti. Jih proti severu je zkrátka romantika ze staré školy. Nejen s příběhem, který bere dech a láme srdce, ale s touhou po starých časech plných statečných mužů a krásných hrdých žen. (08.12.2007)

Podepisuju komentář kolegy monologa, až na toho Kristiána, kterého jsem neviděl. Jistěže, na rok 1939 technicky unikátní kousek, skvělá kamera, když si vezmete, že ještě za třicet let vznikaly filmy, které dodnes mají polovinu obrazu tmavou jak zadek těch z plantáže. Jenomže postava Scarlett je záporná, je to ultramegasvině, které prostě nemůžete fandit, a přitom se všechno točí kolem ní. Taktéž jsem vzpomněl devadesátkové seriálové televizní romance s Timothy Daltonem, která se mi líbila, byla víc dynamická. Tohle utahané ječení by porazilo vola. Zklamal mě i dabing, viděl jsem verzi s Karlem Heřmánkem, a ačkoliv ho považuji ze nejlepšího současného herce a jeho Rampa McKvák a další postavičky nemají a nikdy nebudou mít konkurenci, na Clarka Gablea prostě má moc laskavý a hodný hlas, takže většina jeho replik vypadá jak prosté přeříkávání textu. No, pokořili jsme další z "nejdůležitějších" filmů historie, a rychle dál. (12.01.2014)

Bezprecedentní rasistické, xenofobní a šovinistické svinstvo, které si zaslouží nejen stažení z oběhu, ale i okamžité exemplární spálení všech kopií ve 451 stupních Fahrenheita a v kleče upřímnou uslzenou omluvu žijících příbuzných těch, co za tohle neváhali převzít Oscary, všem čokoameričanům a týraným slonovinovým amerikoameričankám!!! Svinstvo, bezskrupulózně pošlapávající památku svatého Floyda, ale rovněž svatého Rodnyho Krále a dalších altruistických, poctivých, asketických a neposkvrněných mučedníků úmyslně utýraných rasistickým bitchem otrokáře, pod nímž i po 200 letech ubozí černoušci dodnes ukrutně strádají!!! Zvedám pěst, plně se ztotožňuji s korektními kroky kanálu LBA (Lick Black Asses) a připojuji militantní petici k neprodlené likvidaci dalších děsivě propagandisticko rasistických a diskriminačních škvárů, už svým názvem demonstrujících privilegia a nadřazenost zkurveného bílého otrokáře a dehonestujích všechny Afroevropany, Afroasiaty, Afroaustralany, Afroameričany i Afroantaktiďany: Bílá velryba, Bílý tesák, Bílá paní, Bílý oleandr, Bílé Vánoce, Bílá stuha a Bílé noci. V oběhu naopak mohou zůstat Bílá nemoc, Bílé peklo, Bílý Bim, černé ucho, Bílí muži neumějí skákat, Bílé lži, Kill Bill a cigoška Lucie Bílá. Rovněž okamžitě požaduji přejmenování rasistického rakouského potravinového řetězce na Černna a nahrazení xenofobních žlutých igelitek hnědými. Jinak vypálím Přívoz! (11.06.2020)

Musím přiznat, že jsem se tohoto filmu bál. Měl jsem ho na HDD už nějaký ten pátek (lépe řečeno, nějaké ty dva, možná i tři roky) a děsila mě (hlavně) ta délka. Holt čtyři hodiny jsou čtyři hodiny. Až před pár dny jsem se konečně odhodlal, našel si klidné čtyři hodiny a šel do toho. A výsledek? Nelituju. Gone with the Wind je opravdu epický film. Začíná nenápadně, aby pak přešel do období války, pak do poválečného období, pak zase o něco dál… zkrátka a dobře, v posledních momentech, kdy film končí, jsem si vzpomněl, jak začal a jakou cestu jsem se snímkem a postavami ušel. A přišlo mi, jako bych těch 12 či kolik let prožil opravdu s nimi. A to se mi u mnoha filmů nestává a možná proto je tento film považován za jeden z nejlepších snímků všech dob. Herci jsou skvělí, kamera dokonalá, hudba podmanivá. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem se ani jednou nepodíval na hodinky. Ale upřímně můžu říct, že vždy, když jsem se podíval, byl jsem překvapený, kolik času uplynulo. Až budu někomu opět vysvětlovat, proč staré filmy mají své kouzlo, tento film uvedu jako příklad toho nejpoctivějšího, co se v tehdejším Hollywoodu natočilo. 100 %. P. S. A český název mi nesedí, byť zachytil to nejdůležitější. (25.09.2012)

Romantická dráma podľa románu Margaret Mitchellovej ( román som nikdy nečítal, čo určite raz napravím ) ocenená 8 Oscarmi, sa odohráva v období krvavých bojov občianskej vojny. Príbeh lásky Scarlett O´Harovej ( vynikajúca Vivien Leighová ) a Retha Butlera ( okúzľujúci Clark Gable ) si za desaťročia získal srdce nejedného diváka. Krásna výprava, teplé farby amerického Juhu, herecké výkony či nádherná hudba Maxa Steinera. Tento film by mal vidieť každý ! (15.05.2007)