Ženy sobě

Tak příjemnou komediální jízdu s tak silným obsazením jsem ani v nejmenším nepředvídal. V mých očích zatím top komedie letošního roku s novým Zachem Galifianakisem, ale v ženském provedení: Melissa McCarthy… film určen i pro osoby, co vlastní lofasa… mé hodnocení 4 hvězdičky… (09.09.2011)

Trefa do černého.. Místy skutečně brilantní díky dokonale opečovávaným dialogům, jindy zbytečně natahované (přetahovaná o mikrofon na zásnubním večírku, na mainstreamový americký film velmi odvážné střevní potíže při výběru svatebních šatů – ale pořád tak nějak vkusné), hlavně s doprovodem ne úplně důvěryhodného traileru. Ten je naprosto mimo mísu, Bridesmaids jsou totiž velmi milé, lidské, neotřelé a vtipné, s čímž se u filmů z produkce Judda Apatowa, řešící zásadní životní a partnerská témata, už tak nějak počítá. A navíc se nebojí natvrdo ukázat, co a na kom se jim nelíbí. Annie nemá chlapa, prachy, stabilní job a vlastně ani moc indicií, proč by se to mělo změnit. A teď na ní navíc padla role organizátorky svatby její nejlepší kamarádky.. naštěstí si ale divák víc než růžové barvy a srdceryvných proslovů užije několika typově přesných a neplochých postav, skvělého timingu, fyzického humoru i trefných poznámek. Hlavním překvapením se pak postupem děje stává představitelka Annie a spoluautorka rychlopalného scénáře Kristen Wiig, kterou jsem dosud v těch vedlejších rolích tak nějak trestuhodně přehlížel. Slibuju, už nebudu.. Spolu s Crazy, Stupid, Love nejlepší komedie roku 2011!! (17.10.2011)

Jo, todle je Apatow podle mého gusta! Stále to mohlo být lepší, kdyby si to zrežíroval sám, po docela dlouhé pauze, kdy v jeho produkci vznikaly filmy spíše podprůměrné, je toto krásný návrat ke kořenům. Ženské jsou úchvatné a Melissa McCarthy si toho Oscara vlastně docela zaslouží... No a Chris O'Dowd je tu opět brilantní, Hollywood mu svědčí... (07.02.2012)

Na Bridesmaids jsem se docela tesil, i kdyz ceskej preklad zni jak nejaka ceska sracko komedie. Sice je tohle film o parte druzicek a neveste, co zarizujou svatbu, ale produkoval Apatow, takze to je radne hrubozrnny. Tudiz nechybi nadavani, sem tam nejaka ta trosku humus scena a celkove drsnejsi humor. Problem je, ze polovina zenskejch vlastne nema vubec zadnej prostor a cely to tak stoji na Rudolph, coz je pro me jedna z nejosklivejsich herecek poslednich nekolika let, dale na McCarthy, ktera sice vypada jak osklivej chlap, ale je vicemene sympaticka a zabavna, dobre vypadajici Byrne, jinak ale vcelku zbytecny, no a pak na Wiig, okoro ktery se vetsina deje toci. Ta je ze zacatku zabavna, jak posere, co muze, jenze postupem casu a bohuzel to netrva tak dlouho, se z ni stane hystericka krava na dne, ktera kazdyho jen otravuje a to vcetne me. Takze nekdy po hodine mi zacla lizt na nervy, coz je docela problem, jelikoz ma film prehnanejch 130 minut. Z vedlejsich postav zaujme asi jen dobytek Lucas a ultra sympatak O'Dowd. Celkove tak pouze prumerna komedie, ktera je obcas zabavna a obcas otravna, ale na jedno skouknuti v pohode. (05.12.2011)

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)