Režie:
Zdeněk JiráskýScénář:
Zdeněk JiráskýKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Martin PřikrylHrají:
Vladimír Javorský, Malgorzata Pikus, Marika Šoposká, Josef Láska, Aneta Krejčíková, Kateřina Jandáčková, Jiří Maryško, Vladimír Polívka, Thi Minh Nguyen (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Příběh vypráví o těžké zkoušce rodiny, žijící v drsném průmyslovém kraji. Dcera Agáta touží po šťastném životě daleko od domova, ale nedokáže své touhy realizovat, syn Honza věří v sílu lásky bez ohledu na okolnosti, za jakých se zrodila. Matka Kamila hledí s jistotou do budoucna a ve své naivitě si nehodlá připustit bídu dnešního dne. Jediný Jarda, otec rodiny, ví, že svět ani sebe nezmění. Vědom si svého slabošství, nepokouší se o nic. Chorobná závislost na výherních automatech jej přivádí, stejně jako jeho nejbližší, do neřešitelné životní situace… Nevyhnutelná krutost, s jakou se příběhy všech postav prolínají, připomíná v mnohém britská sociální dramata devadesátých let, včetně černého humoru, který jednotlivé situace jaksi bezostyšně doprovází. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (405)
Nebudu se zbytečně rozepisovat, když už vše a mnohem zdařileji napsali moji kolegové… Enšpígl, Malarkey, Matty, MarekLucin atd. Tak jen postačí, když vyzdvihnu herecký výkon Vladimíra Javorského a Malgorzaty Pikus, která zaujala svým osobitým projevem. A poděkování tvůrcům, kteří pro film zvolili právě tuto nehostinnou lokalitu… k níž mě však váže mnoho nostalgických vzpomínek. Ještě poznámečka: úlevnou větu "Do prdele se sněhem!" bych nechala vytesat do mramoru… a takový počin by jistě ocenil Wolfgang A. Mozart, konečně by ty tuny mramoru, jenž serou na královském dvoře došly náležitého uplatnění. A pak, že budu stručná… jdu víte kam! ()
Zahrajme si na Popelku a přeberme českou nabídku dramat za rok 2011. Pokud do ní zahrnu česko-slovenský Dům a u Vendety na okamžik škrtnu označení thriller, dostanu spolu s Poupaty jednoznačné stupně vítězů. Na pořadí ani tak nezáleží, důležitá je pro mě jiná věc. A sice, že se u nás stále umí točit poutavé drámo, které diváka dokáže strhnout a neruší jej nevyrovnanými hereckými výkony, tupou myšlenkou, mizivou atmosférou a kdo ví, čím ještě. Že jsme mistry laciných, horkou jehlou šitých komedií všichni dobře víme. Díky odvážné a zatím neznámé partě okolo Poupat jsme se však navíc dozvěděli i to, že je v našich podmínkách přeci jen možné natočit film s velkou lidskou duší. Pod tíhou svého vlastního komentáře zvedám hodnocení na pět hvězd s přáním všeho dobrého do další tvorby celému týmu Poupat. ()
Poupata jsou důkazem, proč český film je v piči. Je to jednoduché. Nikdo neumí napsat dobrý scénář a dokázat ho i zrežírovat. Základní chyby v práci s herci, základní chyby neudržení děje (ano narveme tam osudy několika lidí a pak to vlastně neudržíme) a základní chyby po celé technické stránce. Kamera tam měla výrazné faux pas, které jsou neomluvitelné. Střih byl chudák omezen asi špatným výběrem záběrů. Nemluvně o někdy amatérském zvuku a nakonec hudba-cože? No když to shrneme, tak vlastně je to průměrný film na českém poli. Dáme mu tedy průměrnou známku. ()
Svou absurdní tragičností je to až k smíchu. Ač nemohu neocenit nepopíratelný filmařský talent Zdeňka Jiráského a invenční kameru, scénář se rozpadá na sled samoúčelně depresivních epizod plných chcípáckých postav, které se nikam nechtějí posunout a jen si čím dál více ku*ví život. Maximálně ubíjející film, který ani tak nemůžeme brát jako realistickou sociální sondu do společnosti (viz Fish Tank, 4 měsíce...), ale spíše jako přehnanou hru na ní dovedenou do extrému. ()
CITÁT - Ne aby jste dneska chlastali.......... Ten příběh se strašně táhne, skoro jako loňské léto. Chvilkama jsem podřimoval. Ten scénář ve své podstatě zná každý. Je to o Českém životě, kdy už sice máme demokracii, ale žijeme v sociálním prostředí. Asi už fakt nedokážem natočit něco jiného. CITÁT - Česky žít, Česky myslet...doprdele.......... Film je krásně Česky negativní, odehrávající se v komínově zahuleném buranově. V tom filmu jsou nejvíc pozitivní, stále pracující, Vietnamci. Tihle lidé, alespoň vědí, co chtějí, na rozdíl od některých protagonistů v tomto příběhu. Po dvaceti letech dokážeme natočit film, kde je stále to socialistické hnusně, fádní prostředí a ještě v tom žijí lidé - otřes. Je vidět, že se tady toho moc nezměnilo. Kdybych věděl, že to bude takhle smutný, ani bych se na to nepodíval. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (12)
- Běžný vietnamský byt nevypadá tak, jak je ukázáno ve filmu. Tvůrci ho ale takto vybavili, aby byl jasně odlišen od druhého bytu, v němž se příběh odehrává. Když „vietnamský" byt viděla překladatelka, údajně byla zděšená. (Cimr)
- Scenárista a režisér Zdeněk Jiráský debutuje v celovečerním hraném filmu sociálním dramatem ze současnosti Poupata, za jehož scénář získal hlavní cenu ve scenáristické soutěži Nadace RWE a Barrandov Studio v roce 2008. (POMO)
- Film získal roku 2012 Stříbrného Huga na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu v kategorii filmů začínajících režisérů. (JoranProvenzano)
Reklama