Orel Eddie

Po emočne vyčerpávajúcom "Choď a pozeraj sa" bol tento film presne tým, čo som potrebovala. Dokonale odohnal moje pochmúrne myšlienky. A podarilo sa mu aj niečo iné. Vrátil ma v spomienkach do mojej mladosti. Vtedy som pri telke s napätím sledovala súťaže skokanov na lyžiach a Matti Nykänen bol pre mňa skokanským bohom. Orla Eddieho som síce neevidovala, ale jeho príbeh, je skutočne stelesnením myšlienky Olympijských hier. Veľmi príjemné spracovanie príbehu jedného rojka, ktorý si splnil svoj životný sen. Aj keď jeho príbeh bol zrejme skutočnosťou inšpirovaný len miestami, napríklad samotného Mattiho Nykänena sa filmu podarilo v jednej minúte s nadsázkou charakterizovať takmer dokonale... 80%. (13.06.2016)

V jedné diskusi na téma účasti podobných osob jako Eddie na profesionálních sportovních akcích (ano, já vím, že Olympiáda je "pro amatéry", ale realita je o něčem jiném) jsem se vyjádřil značně záporně a tento názor jsem nezměnil ani po tomto filmu. Já vím, plnění si snů a podobně, to je vděčné téma, jenže to obvykle něco stojí a nemělo by to jít na něčí úkor. Jako prakticky ukradnout rodině auto a peníze, abych si mohl plnit sny, ještě s moc měkkou maminkou za zády, to nějak není pro mě. Zvláště mě to pobavilo, když se pak Eddie bavil s Pearym o nalezení bankovky. Tátovi sebere úspory, ale deset liber by vrátil. Asi jsem na podobné věci moc zodpovědný. Druhá věc pak je, že místo někoho takového by se mohl a měl kvalifikovat na sportovní akci aspoň jeden kvalitní sportovec navíc. Čímž neříkám, že se na film nekouká příjemně a že jsem se občas i nezasmál, ale nesměl jsem moc přemýšlet o obsahu. (10.12.2017)

Přiznávám, že skoky na lyžích (byť třeba na olympijských hrách), nejsou mou oblíbenou diváckou disciplínou a příběh Michaela Edwardse, jsem zaregistroval, až po natočení tohoto filmu. Kdybych nevěděl, že je to snímek podle skutečné události, nevěřil bych, že je něco takového vůbec možné. Tento kokos na sněhu, je sice plný klišé a předvídatelných dějových zvratů, ale já jsem se při jeho sledování dobře bavil. A hlavně, Eddieho poselství je nadčasové a inspirující. Opravdu se vyplatí bojovat až do konce a jít si za svým snem, i když jste jediní, kdo věří ve vás samotné. (07.11.2018)

Orol Eddie bol ale riadny vták... V dobrom samozrejme. Doslovné naplnenie odkazu Pierra de Coubertaina - Nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa. A o tom by mal byť šport. Ide o krásny, športovo-motivačný snímoček, ktorý je na zdvihnutie nálady ako stvorený. Jemný humor, sprevádzajúci tu diváka po celý čas, dokázal odľahčiť i vážnejšie situácie a nenápadne ma primäť, aby som čím ďalej tým viac zvieral päste a držal palce tomuto neoblomnému a roztomilo tvrdohlavému človiečikovi. Hlavne ku koncu, citlivejším povahám možno aj nejaká tá slzička spadne... Jednoducho hrejivá ukážka toho, že keď sa chce, tak všetko ide. Dokonca aj stať sa olympionikom. 80/100 (09.06.2016)

Příjemný svižný začátek mě vskutku navnadil, ba až skoro dojal, opřel mě do sedačky a pln emocí a dojmů, vstřebával jsem tuto koprodukční životopisnou komedii s úplným nadšením a úžasem. Tohle zkrátka mému filmovému oku zcela lahodilo. Jak po stránce režijní i technické (střih, kamera), tak i po stránce hudební. Matthew Margeson si zaslouží velký palec nahoru, za krásný soundtrack, který si s radostí pustím ještě jednou. Na druhou stranu zde byla hodně cítit spíše negativní pachuť zpropadené americké produkce. Hlavně co se týče přehnaných emočních linek a přeslazených řečiček, kterými hlavně závěr filmu dominoval. Přesto všem vřele doporučuji tuto (trochu jinou) podobu Kokosů na sněhu. :-) ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (21.04.2016)