Režie:
Dexter FletcherKamera:
George RichmondHudba:
Matthew MargesonHrají:
Taron Egerton, Hugh Jackman, Jo Hartley, Keith Allen, Iris Berben, Tim McInnerny, Edvin Endre, Mads Sjøgård Pettersen, Marc Benjamin, Rune Temte (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Touha splnit si životní sen je motorem snad každého z nás. Ale takový motor, jaký v sobě skrývá už od dětství Michael Edwards (Taron Egerton), nemá jen tak někdo. Jeho touha je zdánlivě prostá a přímočará: Stát se olympionikem a reprezentovat Velkou Británii na některých olympijských hrách v nějakém sportu, celkem jedno ve kterém. A tak malý Michael vyzkouší mnoho různých atletických disciplín, aby sebe i své okolí ujistil o nedostatku jakéhokoliv sportovního talentu ve sportech, které by mu umožnily účast na letních olympijských hrách. Proto se soustředí na hry zimní. Ale ani ve sjezdovém lyžování nemá zrovna moc štěstí a ani talentu. Většina lidí by to už dávno vzdala, ale Michael takovým měkkotou není. Jeho poslední šancí jsou skoky na lyžích, a to především díky tomu, že v Británii není moc skokanů s olympijskými ambicemi. Vlastně tu nejsou žádní. Rozhodne se učit od nejlepších, a tak opustí rodnou zemi a na vlastní pěst vyrazí do Alp. Chvíli pozoruje skokany v akci, pak si vleze na můstek a rozjede se. Po několika bolestivých pádech si uvědomí, že to bez trenéra asi nepůjde. Tedy pokud bude chtít na olympiádu a také pokud bude chtít zůstat naživu. Na scénu tedy vstupuje Bronson Peary (Hugh Jackman), údržbář zimního střediska, rváč a pijan, ale i bývalý skokan na lyžích, kterého kdysi vyloučili z amerického olympijského týmu. Bronson urputného a neodbytného skokana-samouka vezme pod svá ochranná křídla a začne jej učit nejen skákat na lyžích, ale také jak skákání přežít. Postupně poznává Michaelovo odhodlání a nezničitelnou vůli, díky nimž si pak společně dokáží splnit velký sen. Michael v roce 1988 v Calgary vstoupí do olympijských dějin jako nezapomenutelný „Orel Eddie." (CinemArt)
(více)Videa (2)
Recenze (746)
Olympijský duch pošel už někdy v polovině 20. století, zbyl po něm pouhý olympijský puch a i okřídlený Kuberténův výrok o převaze účasti nad vítězstvím se od té doby stal úsměvným kýčovitým anachronismem, který by se z fleku dal tisknout na hajzlpapíry. Typický moderní olympijský „amatér“ v životě lopatu neviděl ani v televizi a hnán vpřed sponzorskými „dary“ výrobců sportovního oblečení a náčiní, menstruačních vložek, jogurtů, piva, aut, nevýhodných půjček a hypotečních úvěrů či předražených mobilních signálů jak je rok dlouhý pouze urputně dopuje a pod nálepkou „Sportem k trvalé invaliditě“ neúměrně huntuje své tělo, jen aby byl slavný, nesmazatelně se zapsal do komerčně vyhajpovaných análů, sponzoři mu zvedli plat a ve třiceti dostal oprávněné ZetTéPéčko spolu s nejmodernějšími kloubními náhradami a teplým funkcionářským místečkem v naprosto nekontrolovatelné díře na prachy zvané Státní olympijský výbor. Proto je velmi milé až exotické, když se občas mezi tu vysteroidovanou strojovou „amatérskou“ elitu procpe nějaký nesponzorovaný nemotorný manták, jenž se z celé své blahoslavené duše opravdu chce „jen zúčastnit“. Být už tehdy v Kelgery internety, stal by se Orel Edý bez pochyby vatařem a nejslavnějším Tytrubkářem všech dob. Veřejnost totiž nesmírně zvráceně miluje sledovat a lajkovat retardéry, dementy, mongoloidní potraty a jiné postižence, ať už skáčou na lyžích nebo zpívají, že milujou Májnkraft. Zaostalá zrůdička Edouš by byl ideálním vzorkem a rozhodně už tenkrát i daleko lépe naplňoval ony správňácké olympijské ideály čistoty ducha než třeba tehdejší skokanský fenomém, sociopatický násilník a egoistický kokot Matti Nykänen. Taxe ten zabrzděný velkobritský pták alespoň dočkal vlastní limonádičky naplňující hřejivým pocitem srdíčka všech romantických snílků, že když má jeden veliký sen a jde si odhodlaně za svým, taxe mu splní, ať je to retard, jaký chce. No, já jsem kupříkladu za všechny ty potencionální oběti rád, že se Edýmu nezdálo třeba o kariéře leteckého dispečera, velitele jaderné ponorky nebo Houmra v Dukovanech. Každopádně je to film na úrovni Kokotů na sněhu, negerského to bobu ze stejné olympiády, tedy milý, příjemný a zábavný, ačkoliv se skutečných událostí drží asi jako mrdka na skle a je notně dramaturgicky popkornově dopatosovaný. Mimo jiné páreček škaredých, proplešlých, nudných a otylých strejců, který ve skutečnosti učil toho létajícího downa příliš nepadat, nahradil překrásný kůl boreček Hjů, aby si na své přišly i dámské karpální tunely, a i řádně zhnusený Výron Egrtn (mimochodem herecky výborný) je oproti původnímu nedonošenci pořád ukrutný sympaťák. ()
║Rozpočet $23miliónov║Tržby USA $15,789,389║Tržby Celosvetovo $46,152,800▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,294,321║ Tržby za predaj DVD v USA $1,586,652║ Športový film, ktorý je podaný z ľahkosťou a primeranou zábavnosťou. Nechýba štipka drámy, napätia, prim tu je hudba ale i obsadenie. Dobová atmosféra ako vyšitá, je tu cítiť producentské mentorovanie Matthewa Vaughna. /80%/ ()
Vaughnův rukopis je v tom natolik znatelný, až se jeden diví, že byl pouze v roli producenta. Ke cti autorům především slouží, že dokázali ustát komediální polohu, aniž by si dělali legraci na úkor Eddieho a zároveň se ani nesnížili k tomu, že by ho litovali. Naopak mu upřímně fandí; a vy budete také. A co na tom, že je to jen a pouze feel-good jednohubka, když je to tak zdařilá a po všech stránkách fungující i stylová feel-good jednohubka, které navíc hravý soundtrack odkazující se na "Kokosy na sněhu" dodává emocionální grády. ()
Když se nevzdáš, možná si parkrát pořádně nabiješ držku, ale o to víc pak chutná to, čeho si dosáhl (a) . Film, který je ideální si pustit zrovna v době, kdy si nabijíš držku, protože pak může slušně zaviagřit tvoje myšlenkové pochody. Nicméně i tak sediíš a Orlovi fandíš ze všech si možná í díky kvalitnímu castingu. ()
Slavné ZOH v Calgary nepamatují jen jamajské bobisty, ale evidentně i anglického skokana na lyžích Eddieho Orla Edwardse. A stejně tak, jako jamajští bobisté, i on na sebe dokázal strhnout veškerou pozornost a tento film o ní vypráví. Líbilo se mi, jak film vypráví příběh Eddieho absolutně bez příkras. Eddie je v něm představen jako takový blázínek až snílek, který se chce dostat na olympiádu a tak se během jednoho roku naučí jakž takž skákat na lyžích a ještě se na tu olympiádu opravdu kvalifikuje. Za jeden jediný rok…To musel profesionální skokany, kteří trénují od svých šesti let, dobře ztrapnit. A ztrapnil je opravdu se vší parádou. A skvělý civilní kořala Hugh Jackman mu s tím ještě pomáhal tak dobře, že jsem měl pocit, jak kdybych poprvé viděl Kokosy na sněhu. Ne nadarmo také jamajskou jednotku v jedné scéně lehce zmínili. Ono totiž opravdu není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A i když to sportovci mají všelijak, létající Fin to na konci filmu řekl moc hezky. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (55)
- Eddie (Taron Egerton) strávil tréningom pred súťažením na olympiáde 20 mesiacov. (megajalec)
- V rámci příprav na roli se Taron Egerton (Eddie Edwards) setkal se skutečným Eddiem Edwardsem, což mu pomohlo vypilovat jeho herecký výkon. (Zdroj: CinemArt)
- Poté, co Eddie (Taron Egerton) přiveze auto a peníze, sedí s Bronsonem (Hugh Jackman) v prázdné hospodě. V této scéně je na stole položená láhev, kterou v jednom záběru drží Bronson otevřenou v ruce a v dalším ji teprve otevírá. (Duoscop)
Reklama