Terapie láskou

Některý filmy zaberou přesně 3 pokusy než vás konečně sundaj. (20.12.2013)

Tentokrát jsem opravdu ve velkých rozpacích, jak bych měla ohodnotit film, kde bylo tolik slovních přestřelek, že jsem v tom měla chvílemi docela hokej. Vdechnout do příběhu tu správnou atmosféru je dost náročné, ale tady se jim jí podařilo naservírovat docela chaotickou, alespoň v té úvodní části. Nakonec všechno převážil vynikající výkon okouzlující Jennifer Lawrence a myslím, že by se našlo víc mužů, kteří by takovou terapii s Tiffany okamžitě přivítali (ovšem předpokládám, že bez toho tance). Příběh o dvou lidech, kteří trpí nějakou formou psychické újmy a každý se s tím snaží nějakým způsobem vyrovnat, ovšem ne vždy přijatelně pro své okolí. Porozumět takovým lidem je někdy velmi obtížné, tak jako tady to bylo například pro Patova otce. Bradley Cooper hrál taky skvěle a myslím, že do toho dal všechen svůj um. Oběma jsem fandila a dokonce jsem postřehla i fungující chemii i když ne v takové míře, jak bych si představovala. Ale po delší úvaze zjišťuju, že bych urazila jiné čtyřkové filmy, kdybych jí dnes dala taky. (14.01.2013)

Je mi jasné, že se nejedná o kdo ví jakou pecku. Ale pro mne osobně tomu tak je. Film mne hluboce vnitřně zasáhl. Obsahuje zápletky, situace a doslovné fráze, které se udály v životě mém osobním. A našel jsem i několik odpovědí ... Úžasný pocit. Jinak De Niro jako vždy excelentní. (02.02.2013)

To si dřív zalyžuju v pekle, než přiznám tomuhle rádoby nezávislému, vypočítavému a vykonstruovaně nelogickému filmu nějakou hloubku. Mám-li užít příměru k hrdinově bipolární poruše (dříve známé jako maniodepresivní psychóza), člověk, který zažil mánii, si potom i v normálním stavu následně často připadá jako v depresi, a z tohohle dvouhodinového přesvědčování, že Jennifer Lawrence sluší tmavý přeliv, jsem při pomyšlení na mánii, do níž mě uvedl Mistr, který u Akademie nedostal pro jistotu vůbec šanci, krapet v depresi já... (08.03.2013)

Dosud mi nebyla diagnostikována žádná duševní porucha, nikdy jsem neběhal oblečený do pytle na odpadky, nemám v plánu řádit v kotli Philadelphia Eagles, ze zásady nepronásleduji žádnou ze svých manželek a přesto jsem Patovi hrozně rozuměl. Ale taky jsem mu záviděl, protože duševně porouchaná Tiffany měla v sobě tolik energie, že nemám nic proti tomu ztratit se na chvíli v jejích očích. Do jejího příchodu jsem se nijak zvlášť nebavil, ale pak se pozitivní myšlení změnilo z teoretických plků v úžanou realitu. (17.03.2013)

Knížka nešla čtenáři tolik na ruku jako film divákovi - třeba Tiffanyina "léčba" byla o dost zákeřnější a závěr méně jednoznačný a sladký - ale herecké obsazení a energická "scorseseovská" režie zachrání hodně. Ve výsledku spokojenost. (28.09.2014)

Budu přísná a přikloním se k nižšímu hodnocení, protože jako celek na mě tenhle film úplně nejlepší dojem neudělal. Po herecké stránce tomu nemám co vytknout, ale obsahem je docela prázdný. Místy jsem se nudila, pak mi z toho návalu emocí šla hlava kolem. Jediné, co se mi fakt líbilo, byly taneční scény. 3, 5* (28.08.2013)

Terapie láskou není žádná hloubková psychologická studie, ani pokračování Cronenbergovy "Terapie slovem", představuje nám dva poškozené charaktery v ladné, vtipné a neskutečně povznášející romantické dramadii, jejíž závěrečné vyznění "láska léčí" dokonce nepůsobí jako klišé. David O. Russell napsal všední, ale přitom brilantní snímek vhodný pro každého. Líbí se mi, že Russel se (i v předchozích filmech, viz Fighter) nevěnuje schopným jednotlivcům v záhadně dysfunkčních rodinách, ale naopak postavám s individuálními vadami, které jsou schopny spolu vždy vyjít, utvořit rodinné pouto a uctít rodinné zázemí... Jistě je poněkud naivní, když snímek využívá bipolární poruchy hlavního hrdiny především pro humor, nicméně žánrově bipolární je i on sám - někdy se na nás zamračí, jindy usměje... Častěji usměje. PS: Jennifer Lawrence je boží. 9/10 (15.01.2013)

Poslední dobou mám pocit, že se do popředí víc než kdy jindy dostávají ty nejobyčejnější filmy, které se o nic nepokusily, proto nic nezkazily. Což je ostatně nejtrefnější vyjádření k Terapii s láskou. 45 % (29.01.2013)

o s v ě ž u j í c í . (08.02.2023)

Playbook může být Terapií láskou, když se divák brodí podobnými sračkami jako hlavní hrdina. Jeho následná cesta ven totiž působí reálně a dává naději v lepší zítřky. Pro Russella to bude předčasný vrchol kariéry. Menší problém je obsazení Lawrence. Její výkon je skvělý, ale věkový rozdíl 15 let od Coopera je znát a to ještě hraje vdovu. Veškeré dialogy jsou však úderné a hysterické výlevy zábavné. (18.08.2023)

Tragikomedie, jejíž typ humoru mi k mému velkému překvapení hodně sedl (jindy se mi na něj nedaří tak dobře naladit, pokud vůbec) a po většinu filmu jsem se solidně bavil (na druhou stranu, nebyl to žádný hláškostroj, vtip vyplýval spíš ze situací samotných). Ani dramatické momentky vyloženě neselhávaly nejvíc se mi líbila ta s proslovem De Nira, ve které mě o svých citech naprosto přesvědčil, za to před hereckým bardem smekám svůj imaginární klobouk. Romantiky překvapivě ve filmu moc nebylo (přišla na řadu také hodně pozdě), a když už se objevila, měla nulový emoční efekt (viz závěr, který se sice dal odtušit už na začátku snímku, avšak přesto mi přišlo jeho provedení hodně zpackané). Ale za vydařené 3/4 filmu to ty slabší 4* ještě budou. „Proč by měla být coura?“ - „Po večeři u Ronnieho mi řekla, a to cituju: Můžeš jít ke mně a opíchat mě, pokud teda budeme potmě. Konec citace. A pořád ještě nosí svatební prsten. Takže je to taková věrná coura provdaná za mrtvolu.“ (24.12.2013)

Anger management zištně nacpaný do rámu romantického pseudodramatu, ze kterého jsem byl přehřátý, jak kdybych měl na sobě Patův igelitový outfit. Taneční číslo mohlo být jedním z emociálních podvrcholů, ale něco tak otřesně zrežírovaného nemusel komentovat ani Marek Eben. Jdu si zobnout lithium, jsem z toho řvaní a levného sentimentu kapánek roztěkaný.. (01.06.2021)

[imdb: 8.1/10] | me: Pekne vybalansovaný film, kde smiech ide ruka v ruke so serióznymi témami. Spôsob akým film rieši vzťahy a psychológiu postáv je príjemne "vstrebateľný" hlavne vďaka chémii, ktorá dokonalo funguje medzi všetkými predstaviteľmi ústrednej hereckej štvorky. Príbeh nie je nalinkovaný, dej sa pekne vetví a diváka vždy niečim prekvapí a zaujme, čím pôsobí pútavo počas celej svojej dĺžky. Je to proste podarený film v ktorom sa mnoho podstatných faktorov (herecké výkony sú jedinečné) spojilo a zabezpečilo tak jeho celistvosť a dalo mu ten správny ráz. I was a slut. There will always be a part of me that is dirty and sloppy, but I like that, just like all the other parts of myself. I can forgive. Can you say the same for yourself, fucker? Can you forgive? Are you capable of that? (05.02.2013)

Potemnělá romantika je dobrá romantika. Ty dialogy! 80% (12.02.2013)

|| Scenár: David O. Russel / Predloha: Matthew Quick | Hudba: Danny Elfman | Produkcia: Bruce Cohen, Donna Gigliotti | Distribúcia: The Weinstein Company | Štúdio: The Weinstein Company, Mirage Enterprises | Rozpočet: 21 miliónov $ | Tržby: 232,237,526 $ || Herecká lahoda. Pekný námet, obsahujúci zbytočné postavy, ktoré rušia celkový prúd deja a nemajú čo pridať. Celkovo to potom pôsobí gulášovito, čo je veľká škoda, pretože inak by som napálil možno aj plnú pálku, aj napriek záverečnej gíčovyto-emočne-vydierajúcej tendencií. Ťažký nadpriemer. Hlavne herecky. (27.04.2013)

Pôvodne som sa mal výčitky voči tomu, že som sa počas filmu bavil, smútil a páčil sa mi aj po jeho skončení, no skrátka som to O. Russellovi zožral aj s navijakom. Potom som však zistil, že asi niesom jediný, a tak na tom filme asi niečo bude. Pokiaľ bežné rom-comy trpia nedostatkami ako príšerní herci, medzi ktorými nie je cítiť chémiu, scenárom, kde už počas piatich minút viete predvídať záver, či prvoplánovou melodramatickou zápletkou, tu nie. Herci sú skvostní, chémia je tak hmatateľná, že by som miestami nevidel Bradleyho a Jennifer ale Pata a Tiffany, scenár ma naozaj podarené dialógy, ktoré oplývajú šarmom a eleganciou, zápletka je jednoduchá, no dej filmu sa naozaj nedá porovnávať s tuctovými nádielkami bežnej hollywoodksej produkcie. Každá scéna má svoj zmysel, je to nepredvídateľné, milé, kreatívne, očarujúce a ja sa zase prichytávam pri tom, ako sa nad tým infantilne rozplývam. Každopádne sa mi to teda páčilo, bol v tom cítiť závan žánrového čerstvého vzduchu na poli romantických klišé komédií. 85%. (03.04.2015)

Velice zajímavá ztřeštěnost, s dějem vystavěným okolo lidí s nejrůznějšími psychickými poruchami. Zkrátka každý něco má. Ať už ve větší, či menší míře. A právě s tím si film moc krásně pohrává. Byly tam sice i části, které jsem příliš nepobíral, což do značné míry připisuji i podprůměrnému televiznímu dabingu, ale i tak bylo shlédnutí velice příjemné. Ač se může zdát, že se film zhruba někde v polovině zasekne na mrtvém bodě, nakonec z toho přeci jen vcelku nápaditě vybruslí dobře provedenou a velice vtipnou taneční soutěží a celý snímek je tím zachráněn. Už delší dobu se mi nestalo, že by mi závěr filmu podobného typu takhle vytřel zrak. 74% (16.10.2022)

To bylo TAAAAK blbý! A to jsem si myslel, že po Beasts of the Southern Wild už nemůže být hůř, ale David O. Russell se překonal. Letošní oskaři FTW. V nabídce DVD titulů bych tenhle film bezpochyby přehlédl, ale on je nominovaný na ceny Akademie? Tenhle, skoro až primitivní, průzračně čistej (=prázdnej), vykalkulovanej, nudnej a nezáživnej příběh o lidech, který nepolykaj prášky? Labilní chlap dostane novou šanci, a tak si začne s jedinou labilní ženskou v okolí? Kdo tohle vymyslel, musel být géniue. Tohle že bylo romantické, dojemné, zábavné, svěží, jímavé...? Nenechte se vysmát. To jste doteď asi nic neviděli. (16.01.2013)

Love hurts! Neurotická doba si žádá neurotické hrdiny. Skvěle napsaná, ještě lépe zrežírované a neskutečně emotivní. Brečel jsem! PS: souhlas s Psemou: "je mi líto každého, kdo si Silver Linings Playbook neumí užít!" :) (12.01.2013)