Jiná země

Velice zajímavý nenápadný film o jedné slečně, která udělá osudovou chybu, a tak změní život nejen sobě, ale také jednomu muži, který kvůli tomu přijde o svou rodinu. Ačkoliv by mohla mít spokojený život i po této události, trápí jí svědomí a hledá vykoupení. Spoiler a jen moje myšlenky k filmu :D Takže na Zemi číslo 2 se nejspíš bouračka nestala. Tím pádem se na Zemi číslo 2 Rhoda a John nejspíš neznali, a tak mohla na Zemi číslo 1 letět Rhoda a nenechávat letenku Johnovi (a poněvadž před sebou měla Rhoda budoucnost astrofyzika, nebylo by zas tak nereálné se do raketoplánu dostat). Taky to nejspíš znamená, že Rhodu ze Země 2 nepoznamenala ta bouračka, která se vlastně nestala, takže nešla do vězení a stala se z ní úspěšná žena (ta astrofyzička). Což vypadá skoro jako happy end, jenže je tu stále Rhoda ze Země 1 a ani nemluvim o tom, že John letí na Zemi 2 kde nejspíš bude šťastná rodina včetně jeho já, takže on tam bude trochu navíc. No aspoň má možnost vidět rodinu. (27.01.2013)

Another Earth splňuje dokonale všechny atributy nahoře vypsané a je to přesně ten typ sci fi filmů, které mně vysloveně sednou a navíc s úchvatně hrající Brit Marling. Když vezmu v potaz, že je to v mnoha směrech prvotina Mikeho Cahilla, tak má můj obdiv. Všechno je nám naservírované v těch akorátních mezích a ten konec byl taky přesně takový, jak bych si představovala. Kolikrát jsem se při tomhle příběhu zamyslela a asi ještě zamyslím nad tím, jaké otázky bych kladla své vlastní kopii? Možná stačilo zůstat u té tragédie a tu romantickou vsuvku vynechat, to tam přece jen malinko zaskřípalo. Ale jinak co se týká celkové úžasné atmosféry plné vnitřní bolesti, kterou jsem cítila také, s touhou všechno napravit a nádherným hudebním podkresem, to byl opravdu krásný zážitek a to se cení jen plným počtem hvězd. (20.12.2013)

Kdybych měl za pár korun natočit film, který nebude pitomý a bude mít lehký sci-fi odér, vydal bych se asi podobnou cestou. Tady jsem se ale trochu sekl, jelikož Another Earth je sci-fi víceméně pouze metaforicky. Ústřední dramatická linka o pachatelce smrtelné autonehody, která se sbližuje s mužem, jemuž zabila rodinu, by sama o sobě ustála důstojný televizní film či nějaké to neambiciózní drámo. Scénář ovšem obsahuje zpestřující prvek v podobě zrcadlové planety Země dvě, která se od počátku všem zúčastněným ukazuje na obloze. Tady film nabírá trochu jinou hloubku a je škoda, že možnosti nevyždímal o něco více. Do hry vstupuje vědomí, že na té identické planetě existují naše duplikáty. Co víc přiměje člověka přemýšlet o sobě, než možnost potkat sebe samého? Trapné ticho by patrně vyhrálo a film také v nejlepší možné chvíli končí. Není dlouhý, je dobře zahraný, není náročný a zanechá podnět k zamyšlení. Ani chvíli si nehraje na něco víc. Výborně. 9/10 (30.01.2012)

Předně je to film fantastický, ne vědecko-fantastický, to jen tak na okraj... A fantastická je i Brit Marling a já jsem opět zamilovaný až po uši; ještě jedna taková role a skončí v mojí top tence. Jistě, mohl bych filmu vyčíst (jak je mým zvykem) příliš nasládlého pathosu a nepříliš kvalitní kameramanský styl. Mohl bych, ale nechce se mi, protože Another Earth mi skvěle sedl do mé melancholické nálady a já u něho nostalgicky vzpomínal na mé návštěvy podobných dušezpytných nekomerčních nízkorozpočťáků v devadesátkách. Vyčítám hlavně sobě - a to, že jsem Another Earth neviděl dřív. Ale aspoň jsem nebyl tolik zklamaný z Cahillovy druhotiny, kterou jsem viděl včera. A taky už mi naštěstí poněkud vybledly vzpomínky na podobného (a extrémně nepovedeného) vrstevníka téhle jeho prvotiny - na von Trierovu Melancholii. (26.12.2014)

Zajímavý počin na poli indie sci-fi snímků, z něhož vás pravděpodobně uhrane jen ta myšlenka "druhé Země", která nabízí pár podnětných "co kdyby" otázek k zamyšlení. Ovšem téma není rozpracované do míry, aby uspokojilo srdce sci-fi fanoušků, jako například u stylově velmi podobného Pozemšťana, a lidská linie je zase příliš předvídatelná a klišovitá, aby tak nasytila i milovníky silných příběhů. Vše ostatní je průměrně zrežírované, natočené a zahrané lidské drama. Některé emocionální scény dokonce vyvolají spíše nechtěný smích, než kýžené dojetí. (09.11.2011)