Jiná země

Mám zvláštne a zmiešané pocity. V prvom rade - Brit Marling bola úžasná!! Aj môj obľúbený William Mapother (bratranec Toma Cruisea). Ale ten rozpočet je smiešny !! A tak to aj vyzerá. Lacno. Neskutočne lacno. Nápad je však na Oscara. Milujem snímky, v ktorých vidno na oblohe viac planét. A v tomto vidíme na oblohe dokonca kópiu Zeme. Scenár je kvalitný, je tam aj sexuálny náboj medzi oveľa mladšou dievčinou. Zaujímavosťou je a práve to na snímke najviac baví, že naša hrdinka neúmyselne zabila ženu a dieťa jej budúcemu milencovi. Je to dosť zamotané ale dobre sa na to díva. Brit je nádherná. O hviezdičku menej len za to, že to vyzerá tak neskutočne odpudivo kvôli malému rozpočtu a že to končí v tom najlepšom. (27.03.2020)

Podobně jako Melancholia, ani Another Earth není primárně o sci-fi. A jsem za to ráda, protože po zhlédnutí traileru, který se snažil navnadit diváky na fakt, že ve vesmíru existuje naše přesná kopie a že hlavní hrdinku zajímá, zda její druhé já udělalo ty samé chyby, jsem se bála, jakou děsivou, nesmyslnou, nelogickou astronomickou šílenost z námětu tvůrci vykřešou. (Pokud existuje mně totožná, "druhá" verze mé osoby, znamená to, že se po miliony let muselo na obou planetách vše probíhat naprosto stejně. Z čehož zas můžeme dospět k závěru, že každý pohyb, každá má myšlenka by měla být naprosto identická a paralelní s tou, kterou má mé dvojče na Zemi č. 2, a že mezi našimi činy nemůže být sebemenšího rozdílu.) Another Earth však naštěstí "druhou planetu" nechává na pozadí, tvoří z ní jen metaforickou odpověď na otázku, jaký by asi byl život hlavních hrdinů, kdyby před čtyřmi lety dopadlo vše jinak. I proto k mému překvapení na základní problémy nalézá celkem racionální odpověď a svým odhodláním zkoumat spíše vztah mezi dvěma postavami, si žádné další nepřidělává. Zcela bez obav přiznávám, že nejsem nějaký fanoušek nezávislých filmů vyžívajících se v "ruční" kameře, neznámých hercích a pomalu vyprávěném příběhu, tentokrát mě ale ta sonda do života dvou lidí velmi bavila. A i když ta velká modrá koule na obloze může v závěru působit jako příběhová berlička (alespoň kamarád, který byl v kině se mnou, ji tak vnímal), mně se to metaforický, melancholický, pravdivě lidský a místy i filosofický (kde jinde postavy citují Platóna?) příběh včetně svého rozuzlení líbil a ani v jedné scéně mě nenudil. (15.12.2011)

Takhle zvláštně jsem se dlouho necítil po skončení filmu. Another earth je ze začátku strašně krutý a smutný film, ale postupně času se změní něco v tak krásného a milého, že to nejde slovy ani vyjádřit. Opět a zase musím pochválit fantastický casting, skvělou práci pana režiséra a scénaristy. Jsem rád, že i v téhle težké době pro film se najde tolik talentovaných tvůrcu. (03.12.2011)

Trochu mi vadí, že nebyla ani chvíle věnována vysvětlení toho prostředí - například že nikoho vůbec neznepokojuje, že se ty dvě planety pořád přibližují a za ty čtyři roky docela o pořádný kus! Tak odhadem by do sebe ty země do pár dní měly narazit, ale místo toho, aby řešili toto, tak řešili, jak se tam dopravit... A druhá věc je, že planeta takhle blízko té naší by rozhodně nenechala naše prostředí beze změny (co přitažlivost??). No ale chápu, že o tom asi ten film být neměl :-) Takže i ta zápletka v tomhle divným prostředí je dost dobrá :-) (16.07.2016)

Film, který si jako málokterý jiný žádá především citlivého a otevřeného diváka. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je pouze odrazovým můstkem pro nezvykle sugestivní a působivé zkoumání bolesti, smutku, viny a vykoupení. Tedy všeho toho, co má naplňovat nezávislý, silně umělecký film. Komorní ladění a až minimalistické pojetí, pozvolná dynamika, chladné odstíny barevného spektra, ruční digitální kamera, nádherná hudba a bolest, která je tu místy až fyzicky cítit. Tak nezvyklou formou podané drama o naší nekonečné touze dostat druhou šanci, k čemuž je geniálně použit motiv právě sci-fi, jelikož když není racionálně možné vrátit a napravit osud hlavní hrdinky, neboť by se to příčilo zákonitostem našeho světa, tak jak ho známe, dali jí tvůrci tuto možnost změněním oněch zákonitostí. Vědecko-fantastický prvek tak funguje jako jakási solipticky vnímaná boží milost (kdy bohem jsou myšleni scénáristé). Jiná země je cosi jako indie-artová studie spásy. A ten poslední záběr je vážně strhující a je skutečnou katarzí celého příběhu. (08.01.2013)