Szent Péter esernyője
St. Peter's Umbrella
Kamera:
György IllésHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Sándor Pécsi, Mari Törőcsik, Karol Machata, János Rajz, Samuel Adamčík, Ján Bzdúch, István Egri, Márta Fónay, Oľga Adamčíková, Irén Psota, Jela Lukešová (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Starosvětská veselohra o deštníku, který vykonal nejeden zázrak... Je rok 1873 a v Baňské Bystrici umírá starý pan Gregorič, po jehož nezměrném bohatství toužil každý z jeho příbuzenstva. O to víc byli všichni překvapeni, když během líčení poslední vůle vyšlo najevo, že svůj majetek před smrtí rozprodal, ale peníze po něm téměř žádné nezůstaly. Nejhůře z toho vyšel jeho syn Juraj, který zdědil pouze movitý majetek, který se poté celý vydražil včetně otcova deštníku, který si vzal jeden potulný stařec. Tomu se na jeho pouti přes horskou vísku Glogové během průtrže zželelo novorozeněte v kolébce, sestrou místního faráře, a roztáhl nad ní deštník a vzápětí pokračoval dál. Místní však čin začali připisovat svatému Petrovi, který maličkou ochránil, a začnou si s deštníkem spojovat nejrůznější zázraky, až se z něj stane svatá relikvie. Po letech je již z Juraje slibný advokát, který je ale stále mrzutý kvůli ztracenému dědictví. Jednoho dne se ale dá náhodou do řeči se starým známým svého otce a dozvídá se, že si měl jeho otec vždycky schovávat peníze do rukojeti svého deštníku… (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Bejval to v mládí velmi oblíbený film mojí babičky. Z dnešního pohledu asi lehce zestárlý, není vlastně bez zajímavosti, že se jedná o remake původně mnohem staršího maďarského filmu z meziválečného období a samotná knižní předloha spadá až do konce 19. století. Samotného mě tento film dnes ať tolik nenadchl, jako když jsem ho před takovými 10ti lety dvakrát právě s babičkou sledoval a v některých scénách se to nevyhne jemnému kýči. Ale zároveň to v restaurovaných barvách působí příjemně, Mari Törőcsiková je v roli osirocené Veroniky kouzelná, kostýmy dotvářejí pěknou atmosféru, nenudí to a v rámci rozvíjeni děje a sdělení to nemá výraznější hluchá místa. Satira na pověrčivý lid v první polovině v sobě ten vtip má, ač osobně mě opět více bavila druhá polovina s pěkným nápadem pátrání po ztraceném deštníku. DÁŽDNIK je filmem pro pamětníky, s legendickým a svátečním duchem, a jako takový pořád (i na mě) funguje. V rámci československých filmů 50. let přináší i velmi příjemné spestření v podobě koprodukční kostymní komedie, která mi svým pojetím víc než domácí tvorbu vzdáleně připomínala soudobé rakouské či západoněmecké veselohry s Romy Schneider a spol. 75% ()
Kdepak dýně nebo sandál, deštník je třeba následovat! Kde se asi Monty Python inspirovali při psaní Briana?! :o) Prostý lid vždycky věřil v to, v co věřit chtěl a církevní vrchnost jim to ve své moudrosti a prozíravosti často posvětila. Ale příběh není jen nábožensky laděnou satirou, jak by se mohlo zdát. Připomíná to výpravnou pohádku pro dospělé podobnou jako je Byl jednou jeden král nebo Dařbuján a Pandrhola. Podle stejnojemnného románu Mikszátha Kálmána, scénář: Iván Siklósi, kamera: Gusztáv Mihály Kovács, hudba Šimon Jurkovský ()
Vtipný, milý, rázovitý ... taký je výsledok maďarsko - slovenskej koproduckie (prvej vo filmovej histórií vôbec). Nech si to už pozriem kedykoľvek, vždy mám z tejto veselohry radosť. Jeden z tých filmov, ktoré sú mojou súčasťou natoľko, že vlastne ťažko hľadám slová, aby som ich ohodnotila. To je ako chcieť popísať nejakú časť svojej duše. Naozaj môžem len vrelo odporučiť. ()
Asi nikdy už nebudeme mít příležitost vidět film domácí provenience, který je udělaný tak poctivě. Přenádherné prostředí historické vesnice i maloměsta. Do detailů provedené kostýmy a to i těch na početném komparsu. Evidentně se také netočilo na první dobrou, ale vše se nejprve důkladně vyzkoušelo – a na výsledku je to znát. Je to roztomilý příběh, hříčka, která ale vykresluje obecně, jak funguje davové přesvědčení a zbožňování. V tomhle laskavém příběhu je naštěstí lidská tupost nakonec strůjcem happyendu. Opravdu, velkoryse pojatý film, který i dějem pohladí na duši. _____ Nikdy jsem o něm neslyšela a dost mě překvapilo, že v roce 58 mohl vzniknout v Československu film, který nezobrazuje náboženství jako čiré zlo. Ale na Slovensku k tomu asi i tehdy přistupovali jinak. SHRNUTÍ: Kterak pověra nakonec pomohla ke štěstí spoustě lidem. ()
Miestami celkom pekná komédia, no podľa mňa je to skôr taký obyčajný ľudový film o poverčivosti a naháňaním sa za majetkami u bežného ľudu. Mnohé vlastnosti sú tu pekne parodované, no podľa mňa sa do tých dedinských rečí málo pustili, lebo ešte dnes vídam úplne banálne nezmyselné klebety a presadzovanie zlých vlastností u ľudí, u ktorých by som to popri iných ľuďoch nepovedal a to sa filmy kedysi spolupodieľali na vývoji národa, takže keby správne zaťali, mohli sme sa vyhnúť aj iným veciam. O ľudovej hlúposti teda dobré, no mierne. Inak už mi lezie na nervy to označovanie ľudí ako Gregorič, pôvod to má u južných Slovanov, takže by to malo byť Gregorić, poslovenčené to píšeme Gregorič, pomaďarčené Gregorics, raz mená prekladáme, raz nie, raz im pridávame koncovku ová, raz nie, proste viditeľný chaos. Ale späť k filmu. Bol nenáročný, nebol prehnane dlhý, proste v mnohom taký starosvetský film, ktorý si aj farárov zobral na mušku, ale tak neohúril a ani nesklamal, takže tri hviezdy mu právom odo mňa patria. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (14)
- V Maďarsku se příběh dostal na filmové plátno už v roce 1935. Před vznikem maďarsko-slovenské verze z roku 1958 byl také opakovaně inscenován na prknech maďarských divadel. (Jirka_Šč)
- Úvodná scéna hádky bratov Gregoričovcov sa odohráva pred budovou na Františkánskom námestí č.10 v Bratislave. (RasantE)
- Fara v obci Žibritov, ktoré stvárnilo filmovú obec Glogovo, bol v skutočnosti dom, ktorý nikdy nebol farou. Tú si z neho vytvorili filmári pre potreby natáčania a zdobená veranda fary s piliermi bola iba filmárska kulisa.Takisto kostol bol vytvorený iba ako filmová kulisa, ten, ktorý bol v dedine, bol v skutočnosti na inom mieste. (Raccoon.city)
Reklama