Královská aféra

Uhlazená procházka exotickým absolutismem... Tentokrát méně známý podivín z bohaté soustavy evropských monarchů ve filmu, jehož exportní potenciál je značný. O příjemné vklouznutí zahraničního diváka do děje se stará dvojice vypravěčů (anglická princezna a německý lékař), casting ještě společně s králem Kristiánem VII. tentokrát uspěl. U Královské aféry by bylo marné očekávat žánrové eskapády, je to pečlivý a s jistou rukou natočený film (trochu s něho ční snaha „hlavně nic nepokazit“), velmi obratně vsázející do melodramatické zápletky souvislejší pokus o vystižení historických souvislostí. Právě v tom umí Nikolaj Arcel se svým týmem překvapit → královo šílenství či vztah panovníka k soupeřící politické kanceláři je barvitý kontext a v tomto duchu je rozsah osvícenských reforem (+ jejich paradoxní následky) ve filmu zapracován obratně. Nehodlá unudit diváka k smrti historickým výkladem, nenápadně otazníky klade do melodramatického rámce. Sám milostný trojúhelník také není černobílý a místy se dokonce převrací jednotlivé sympatie k postavám. Uznávám, že ani jedna ze zmíněných věcí není revoluční novinkou a v kontextu konkurenční hollywoodské produkce si Arcel finančně tak tak vystačí pro přesvědčivý vizuál. Možná nebylo dvakrát moudré, chtít se každému zavděčit a prorážet si cestu po světě se skromnějším projektem tváří v tvář výpravnějším snímkům. Ovšem to je argument spíše ke globálním ambicím, jako domácí divák bych byl na tento film opravdu hrdý. P. S. - česká část štábu (dle závěrečných titulků vskutku početná) odvedla perfektní práci, všechna čest. (01.05.2012)

Seveřané umí. A nemusí to být jen ty mrazivé thrillery. Je to spousta válečných filmů z období okupace Dánska apod... Královská aféra mne nadchla. Nádherně natočené barokní drama z období začínajícího osvícenství v Dánsku. Johan Friedrich Strunsee samozřejmě nebyl jediný, kdo přinesl čerstvé myšlenky, které výrazně ohrožovaly feudální řád. Byl však jediný, kdo měl možnost je naplňovat. Dánský král Kristián VII trpící schizofrenií mu jako svému dvornímu lékaři velmi důvěřoval a nechal se jím ovlivňovat. V určitou dobu tak Struensee jako králův ministr prakticky vládl celému Dánsku. Za svého působení zavedl velké množství zákonů a nařízení, která výrazně dopadala na aristokracii a církev. V duchu šířícího se osvícenství naopak chudí a sedláci získávali práva o jakých se jim doposud ani nesnilo. Tvrdí se, že co se týče takovéto výkonnosti se Struenseemu mohl rovnat jedině Josef II. Dánsko v těch časech bylo výkladní skříní osvícenské Evropy. Bohužel některé reformy byly nasazovány velmi rychle a v takovém množství, že se Struensee stal brzy nepřátelským jak pro šlechtu, tak nekterým lidem u dvora. Situaci moc nepomohl ani fakt, že byl Němec de facto vládnoucí Dánsku. Proto se řadě nepřátelů velmi hodilo, když se prokázalo, že s královnou Karolinou Matyldou Hannoverskou udržuje milostný poměr a snad i má dceru Luisu Agustu. Po krátkém procesu byl tento velmi vzdělaný a pokrokový muž 28. 4. 1772 v Kodaňi sťat a rozčtvrcen. //// Toto drama rozhodně doporučuji vidět. I já bych mírně ubral na stopáži, ale podotýkám, že jsem se nenudil ani vteřinu ! * * * * (28.10.2012)

Dávám jenom *** hvězdy, ale s těžkým srdcem. Konec filmu mne přitiskl do sedadla a z kina jsem vyšla v omámení, které přetrvalo několik hodin. Dosud převážně umírněné herecké projevy - typické pro severské filmy - se najednou změnily v bouři emocí, kdy ___KOUSEK DĚJE ___ královna opravdu kvílí žalem a sekera, která tak dlouho visela ve vzduchu, dopadne na krk sice statečného, ale přesto viditelně se o život třesoucího lékaře. Velmi realisticky podaná scéna popravy nezacházela do naturalismu, přitom však strhujícím způsobem podala poslední momenty člověka, který se snaží uchovat důstojnost a zároveň ví, že od smrti ho dělí jen pár nádechů. Konečně scéna popravy, která je lidsky uvěřitelná. ____ Za takový závěr se dá odpustit mnohé (například trochu polopatistické metafory: náhle otevřené okno pustí do temného paláce světlo jako příslib nadcházejícího osvícenství/ nebo v červáncích zahalený obličej milované ženy coby zpodobnění právě prolité krve). Nedokázala jsem však zapomenout, jak často jsem se v přespříliš dlouhé střední části snímku dívala na hodinky. ___ Ano, jak tady píší mnozí, chtělo to STŘÍHAT. /30. 5. 12./ (30.05.2012)

Historické filmy mám ráda, protože dokáží diváku rozšířit rozhled o událostech, o které by se jinak ani nezajímal. Dějiny Dánska mi nebyly nijak známé, ale s "Královskou aférou" ihned prahnu o tom dozvědět se víc o "boji proti parukám" nebo o pološíleném králi. Film hraje i na romantickou strunu, což dojme především dámské osazenstvo (já ke konci měla na krajíčku, hlavní dvojici jsem to přála). Takhle nějak jsem si představovala Annu Kareninu. Jsem nadšená, že jsem po delší době narazila na dobový snímek , který mě neunudil k smrti. Je ale smutné, že si Struenseho začali lidé vážit až po jeho smrti, mám dojem, že s každou významnou osobností to v historii dopadlo tragicky. Nicméně zakázané lásce zasazené do starší doby nepřestanu asi nikdy fandit, jen ta stopáž mohla být o trochu kratší. Kdo je blázen? Král? Nebo ten,kdo si upřímně myslí,že byla země stvořena za šest dní? (03.05.2013)

Kvalitní herecké obsazení, Mads Mikkelsen se oprávněně dostal do povědomí diváků téměř na celém světě. Slušná, byť konzervativní, je i režie, jenže slabinou snímku je scénář, který se nevyhnul přílišné melodramatičnosti a černobílým charakterům, jakož i schématičnosti a přílišnému zjednodušení historických procesů. Je to tak 3 a půl hvězdičky, ale vzhledem k námětu a mému vztahu k osvícenství se tentokrát přikláním k vyššímu hodnocení. Celkový dojem: 70 %. (01.10.2013)