Cigán

CIGÁN TU MÓŽE ŽIŤ AKO ČLOVĚK, LEN KEĎ PRESTANE BYŤ CIGÁN....... /// Prostě takhle to je! Takhle my si tu žijem, jsme spokojený, máme lichvu, dřevo v lese, umět číst a psát je zbytečný, protože důležitější je umět tancovat. Hudba, chlast, zpěv. (Práce? Mluví se tu o ní.) Ale hlavně je tu Adam, kluk, jenž má víc kladných morálních vlastností než je (u nich) zvykem a kterej si bude muset vybrat, jestli žít jako Cigán, nebo podle těch bílejch kurev. 4* jsou asi moc, ale za to, že všechno je vyprávěný tak obyčejně, nehledaj se skandální odhalení či šokující věci (možná že někomu bude stačit jen život v osadě, kam bych nechtěl jít ani na návštěvu), nikdo netrpí kvůli ,,gádžům“ a neohání se rasismem. Je to O NICH samotných, jejich životní realitě, ve který je ,,mindža“ východiskem ze sraček a ze kterých stejně nedokážou najít cestu ven, ani za pomoci (nenáviděnejch) bílejch. To by mohlo oslovit nejednoho festivalovýho šílence! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje holka je tak krásná, že se ani umejvat nemusí. 2.) Zjistím, proč mají vždycky v Tescu maňase, když Cigán obchoduje s bílým masem. 3.) Chci si spravit chuť po El Pasu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.11.2011)

Smutná ukázka scenáristické roztříštěnosti, jejímž důsledkem je směsný film, který se naoko snaží působit realisticky, ale milerád do sebe vpchá i četná scenáristická klišé a mysteriózní prvky, díky nimž ho nelze brát jako sociální drama nikterak vážně. Aneb není nad deus ex machinu v podobě zesnulého otce a "tradiční" pohovor se záporákem za vesnicí za dohledu pobíhajících pštrosů. Jeden z nejvýznamějších filmů MFFKV? Houbeles, další slovenský film, jenž se sice tváří světově (technicky kvalitní a víceméně nevyhraněná filmařina), ale ve skutečnosti jde jen o lokální frašku (šílené postsynchrony, režijně nezvládnuté časové předěly) zajímavou leda námětem. Velká škoda. (06.07.2011)

Tak si tu sedím, tep mám tak kolem stočtyřiceti a hlavou se mi zběsile honí spousta užitečných myšlenek. Například jak velké území pokryje kobercový nálet jednoho strategického bombardéru B52? Kdybych si teď otevřel továrnu na napalmové hračky, za jak dlouho bych je byl schopen dostat do charitativní distribuce? Neexistuje ještě někde u Kosova kousíček území, kde by si ti krásní, inteligentní a oduševnělí lidé s nádhernou kulturou mohli otevřít vlastní stát s hustou sítí Okresních správ sociálního zabezpečení? Dali by soudruzi ze Švédska Nobelovku vynálezci pigmentově selektivního jedu bez chuti a zápachu, rozpustného ve vodě? Ale dost snění! Je mi upřímně smutno z jedinců, jako je Paascha, kteří nemají pochopení pro nespoutaného ducha pandžábských kočovníků a neuvědomují si, že za celou jejich mizérií mohou ti zkurvení bílí rasisti, protože nejsou schopni otevřít svá srdce a vysoké školy a s lidským pochopením a širokým úsměvem na tváři si je integrovat do krásného, multikulturního soužití, plného štědrých sociálních dávek, výherních automatů, altruistického nelpění na barevných kovech a jiných hmotných statcích! Vždyť je to nádherný pocit, podělit se s bližním o rádio z Octávie a konečně si pořádně vychutnat, jak jí krásně přede motor, který jste pro ten řev Orlíku dříve neslyšeli!!! Tedy v případě, že má ještě kola! Hliník je holt hliník! No, už jsem sice třetí nechtěl, ale po tomhle mám sto chutí vzbudit manželku a uplácat si dalšího bělocha, kterého vychovám k lásce, porozumění, toleranci a smyslu pro sociální spravedlnost! (14.12.2011)

Martin Šulík se zjevně snažil překonat mantinely národní kinematografie a natočit univerzálně evropský artový film, výsledkem je ale nešťastně unifikované cosi, co by se dalo nejspíše nazvat uměleckým pel-melem, jeho snímek totiž nefunguje ani jako artový film, ani jako sociální drama, tím méně v rovině spirituální a mysteriózní (motiv zjevování zemřelého otce byl vůbec tak nějak nevěrohodný a nadbytečný). Cigán jistě najde své místo na festivalech, širokému publiku ale zůstává nepřístupný, jelikož je v něm patrný zjevný kalkul, kterým nemyslím jenom toho v závěru běhajícího pštrosa... A i přes nezpochybnitelně realistickou mizanscénu ho trápí stejný neduh, jaký trápil třeba i žánrově zcela protichůdný Vejdělkův Roming, totiž velmi diskutabilní (ne)autentičnost... (06.02.2012)

Pre mňa najväčšie prekvapenie na tohtoročnom Cinematiku. Z veľkej časti kôli tomu, že je to film slovenský, ale hlavne kôli tomu, že je to film slovenský so svetovými kvalitami. Nebavme sa o záporoch. Bavme sa o tom, ako by tento film mohol zvýšiť našu kvalitatívnu laťku a o tom, že by mohol rozvíriť naše stojaté a zatuchnuté filmové vody. (14.09.2011)