Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Adamovi, čtrnáctiletému romskému chlapci z osady, zabijí otce. Nikdo neví, co se stalo. Nejsou svědkové ani důkazy. Matka po pohřbu dlouho netruchlí. Chce zabezpečit děti, a tak se provdá za otcova bratra – zloděje a lichváře Žiga. Adamovi se ze dne na den změní život. Najednou dospěl. Pomáhá matce, stará se o sourozence a snaží se je ochránit před Žigovým vlivem. Má jen dvě radosti – boxerský trénink a černookou Julku. Když matku odvezou do porodnice, otčím vtáhne Adama a jeho bratry do svých pochybných kšeftů. Při jedné krádeži chlapce zadrží policie a před vězením je zachrání jen to, že nejsou plnoletí. Adam postupně ztrácí všechny jistoty. Vyhodí ho z boxerského oddílu, Julku rodiče pošlou do Čech. Chlapec se čím dál častěji dostává do konfliktu se zákony vlastní komunity. V hádce s cynickým Žigem pochopí, kdo stojí za otcovou smrtí. Pokouší se uniknout z beznadějné situace, ale jeho snaha končí tragicky. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (190)

berusche 

všechny recenze uživatele

No, je pravdou, že režisérský záměr "jejich negativní smýšlení o nás a jednání směrem k nám jsme si vyvolali svým způsobem my" není tím nejlepším tahem, protože je vidět, že tohle slyšet nikdo nechce. Mám dojem, že některé záběry vypadají lacině a já přemýšlím, jestli tohle byl taky záměr. Oceňuji hlubokomyslné pohledy do očí malého Adame, poněvadž mám dojem, že oddělují děj: definice, smíření, adaptace, revolta. To, že vybrali průměrnou lokalitu, svědčí o tom, že zas tak upřímné to buďto být nemělo a nebo, že se tak nějak ostýchali to do diváka napálit v plných. Pštros jako nejrychlejší zvíře má zřejmě taky nějakou roli, pokud scénárista nechtě být jen vtipný. No a každopádně je pro mě osobně důležité postavit naprostý brak jako Bastardi proti tomuhle. Tohle se pak jeví jako úplně jiní kafe. Nikdo vás nenutí od začátku, abyste s nimi sympatizovali, nikdo vás nenutí, abyste byli proti nim, spíš tak nějak je vám dána možnost, abyste viděli, jak funguje cigánská fajta, ze které prakticky není možnost uniknout (což dokazuje i závěr, který byl předvídatelný, tj. "stejně tam skončíš, i když se budeš bránit"). Bludný kruh je pro ně to, co mi prozatím ne, že bychom nepochopili, ale je to to, co mi prozatím nechceme chápat, neb to nekoresponduje s naší představou. Ján Mižigár je a byl, jak už to tak vypadá, tím největším geniálním tahem. To se každopádně pochopit dá. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Martin Šulík se zjevně snažil překonat mantinely národní kinematografie a natočit univerzálně evropský artový film, výsledkem je ale nešťastně unifikované cosi, co by se dalo nejspíše nazvat uměleckým pel-melem, jeho snímek totiž nefunguje ani jako artový film, ani jako sociální drama, tím méně v rovině spirituální a mysteriózní (motiv zjevování zemřelého otce byl vůbec tak nějak nevěrohodný a nadbytečný). Cigán jistě najde své místo na festivalech, širokému publiku ale zůstává nepřístupný, jelikož je v něm patrný zjevný kalkul, kterým nemyslím jenom toho v závěru běhajícího pštrosa... A i přes nezpochybnitelně realistickou mizanscénu ho trápí stejný neduh, jaký trápil třeba i žánrově zcela protichůdný Vejdělkův Roming, totiž velmi diskutabilní (ne)autentičnost... ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Film je sledom sekvencií, vyplňujúcich všetky stereotypy, spojené s rómami. Takže z môjho pohľadu mu chýba silnejší príbeh, ktorý by nás ihneď od začiatku zahákol a pri ňom by len tak mimochodom vyvierali všetky problémy, na ktoré chcú tvorcovia upozorniť. Tuto je to presne naopak, akoby bol príbeh chlapca a jeho otčima skôr na príťaž. Posolstvo je jasné, zacyklenosť a bezvýchodnosť života v osade, kde je jediným východiskom z biedy iba "ženská nindža". Tú náš chalan ale nemá. Inak Jano Mižigár je sympatický (výzorom pripomína M.N.Shyamalana), ale jeho postava je tak nejako zbytočne pasívna, čo je škoda a tak potom ani záver nemôže vyznieť tak, ako by mal. Šulík čiastočne opustil svoju poetickosť a pripomenul ju vlastne iba v záverečnom zábere a svojim spôsobom aj veľmi problematickými, podľa mňa absolútne zbytočnými, hamletovskými duchárskymi vsuvkami. Nedokázal ju ale nahradiť bezprostrednou autenticitou a surovosťou života v osade. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Film vnímam ako snahu o pohľad do rómskej komunity, ktorý sa ani nesnaží byť pravdivý. Niečo pravdy sa pozbieralo, policajná šikana, čorky v Tescu alebo na stanici, ale psychologické pasáže mi pripadali len ako hra na umenie a vyzneli celkom nereálne. Účel filmu mi zostáva neznámy a o dlhý čas môže akurát deformovať nazeranie na komunitu, keď bude raz situácia iná. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (10)

  • Snímek byl uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (VášaVF)
  • Na 46. ročníku Filmového festivalu v Karlových Varech získal film Cigán Zvláštní cenu poroty. (Terva)
  • Prvý slovenský film, ktorý je celý natočený v rómskom jazyku. (pista_baci7)

Související novinky

MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)

MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)

20.02.2012

Brněnská filmová komunita v březnu ožije festivalem CINEMA MUNDI. Ten ve své jedinečné koncepci přinese během osmi dnů kolekci těch nejlepších českých a světových filmů za uplynulý rok. V hlavní… (více)

46. ročník MFF Karlovy Vary

46. ročník MFF Karlovy Vary

19.06.2011

Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)

Reklama

Reklama