Čtyři mouchy na šedém sametu

Pán Dario Argento je nepostrádateľným, stabilným členom v rebríčku mojich obľúbených režisérov. Patrím medzi ortodoxných obdivovateľov jeho tvorby. Je to génius. Umelec. Má môj plný rešpekt. Svoj oficiálny filmový debut "Vták s krištálovým perím: Prízrak teroru" natočil v roku 1970. V nasledujúcom roku zrežíroval dva tituly: "Devítiocasá kočka" a "Štyri muchy na šedom zamate". "Quattro mosche di velluto grigio" je príbeh bubeníka rockovej kapely, ktorého prenasleduje a vydiera nebezpečný psychopat. Už na začiatku svojej kariéry maestro Argento jasne naznačil akým smerom sa bude uberať jeho filmová tvorba. Fenomenale giallo e brutale orrore! **** (11.04.2016)

Tak copak to tu máme tentokrát - hrdinův sen o popravě, vrahův flashback z vypolstrované cely, prapodivný (a skvěle vysvětlený) obraz sejmutý z oka vrahovy oběti, další typický giallovský hudební motiv (by Morricone), další zábavné komické figurky (neschopný homosexuální detektiv, šikanovaný pošťák, Bud Spencer!) a scénky (rozhovor homosexuálů, předváděčka rakví) a luxusně zpomaleně nasnímaná závěrečná autonehoda. Parádní kamera, parádní režijní nápady. SPOJLER: Výborná byla smrt detektiva, při níž se dojemně uzavřel kruh jeho pozoruhodné kariéry. A když si vrah přijde pro tu rozkošnou hnědovlásku do jejího potemnělého bytu a vy čekáte, kdy ze tmy za ní vypluje ta jeho úchylná maska... (13.11.2011)

Velmi chutné giallo mistra Argenta s patřičně zamotanou zápletkou točící se kolem vraha vyděrače, jehož motivace a totožnost mi zůstala utajena až do samotného závěru. Mimo stylově provedené vraždy potěší i výkon westernově nabručeného Buda Spencera, vynikající černohumorná vložka s výstavou nejnovějších modelů rakví a erotikou nasáklá Francine Racette. Na giallo se nedá koukat s vysokými nároky na logickou strukturu vyprávění a mnohdy musíte odpustit i poněkud horší herecké výkony, ovšem zde jsem výraznější mouchy v tomto ohledu nezaznamenal, ty čtyři ( a dějové významné) z názvu se nepočítají. A na závěr jedna zajímavost, scéna s vylidněným parkem a následným útokem ve stínech skrytého vraha se objevila v témže roce i v Martinově Lo Strano vizio della Signora Wardh, asi jen náhoda, kdo ví. (14.11.2014)

Beta verzia Deep Red, kde napätie budujú hlavne očakávania, kam Argento umiestni v ďalšej scéne kameru. Vizuálne uhrančivé giallo s prekrásny, hudobným introm, meniace sa v posledej tretine aj na vcelku koherentný film. Škoda, ako veľmi tlačí Argento na rozprávanie príbehu a thrillerovú časť, kde stráca pôdu pod nohami tak intenzívne, ako postavy jeho filmov strácajú krv. Ako samostatný film 4 muchy... až tak neobstoja, ako medzispoj medzi Vtákom s kryštálovým perím, Mačkou s dediatimi chvostami a Deep Red zaujímavé sledovanie pilovania autorského štýlu, prešľapov, požiadaviek producentov a neotrasiteľných elementov jedného z najviac cool euróspskych subžánrov. (31.10.2022)

V případě Čtyř much na šedém sametu jsem byl velmi příjemně překvapen. Navzdory vcelku nízkému hodnocení jsem se pěkně bavil a řekl bych, že je to jeden z nejlepších giallo snímků té doby. Vraždy povedené, místy je atmosféra velmi hustá a děsivá, místy naopak povolná a dokonce je zde i malá dávka humoru (jakmile se objeví na scéně Bud Spencer, zazní melodická znělka). Obsazení je slušné, líbila se mi hlavně výrazná vedlejší role Jean-Pierrea Marielle. Do poslední chvíle se mi nedařilo uhádnout vraha. Řekl bych, že s tímhle filmem nikdo neudělá chybu, já se skvěle bavil a stále přemýšlím o zvýšení hodnocení na plné. Uvidím po druhém zhlédnutí. Dario Argento odvedl skvělou práci. (20.10.2011)