Přelet nad kukaččím hnízdem

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se k tomuhle filmu dostala (za což se stydím), ale musím říct, že jsem nevěděla o co jsem celou tu dlouhou dobu přicházela. Přestože prostředí psychiatrické léčebny svádí filmaře k přehánění, tady je v rovnováze vše, od scénáře po fantastické herecké výkony. Tenhle film se těžko popisuje, ten se prostě musí vidět. (18.07.2005)

Než jsem se chystala psát svůj komentář, schválně jsem si přečetla všechny ostatní...A co zbývá dodat k filmu, ke kterému již bylo řečeno úplně vše? Snad jen jedno : vzdávám hold a tu nejhlubší (a nejuctivější) poklonu Panu Režisérovi Formanovi a ze srdce mu přeji místo v síni slávy, které si tímto filmem získal. (12.06.2005)

Příklad úspěšné adaptace na nové prostředí - i takto lapidárně lze shrnout Formanovu exilovou tvorbu. Že jde o dílo špičkové a mimořádné ve všech ohledech, je zřejmé. Někteří z nás však až příliš hýří superlativy, aniž by přihlíželi k domácí Formanově tvorbě (LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO), i špičkovým světovým dílům (KŘIŽNÍK POTĚMKIN, FRIGO NA MAŠINĚ, MONSIEUR VERDOUX, FORREST GUMP ad.). Atmosféra zneužívaného, neutěšeného psychiatrického ústavu propojená s bojem za základní lidskou důstojnost proti mafii v bílých pláštích, je určitě jedním z dominantních témat a výzev naší současnosti. Oskarového ocenění se Formanovi nedostalo jen tak. A film, jehož obsah určitě není fikcí, šel za hranice svého předlohového vymezení. Naopak. Ruské "psychušky" brežněvovské stagnace vždy měly nějakého souputníka v dalších zemích. Nicholson, kterého jsem si v tomto filmu před lety všiml poprvé, naskytlou nevšední příležitost využil beze zbytku. S jedním zhlédnutím se v případě PŘELETU opravdu nedá vystačit. Tomu, kdo dokáže být trpělivý, se pak Formanovo dílo víc než štědře odmění nevšedním zážitkem. A my i po letech stojíme před Čechem, který jaksi samozřejmě dokázal proniknout až na vrchol pomyslného kinematografického amerického Olympu (nebo spíš Parnasu). Stojíme a žasneme. (01.03.2008)

Dalsi mistrovske dilo od mistra Formana. Tomuhle filmu skutecne neni co vytknout. Jeden z nejlepsich filmu vsech dob. Z hercu se mi nejvic (jak jinak) libil Jack Nicholson, ktery podava skutecne neuveritelny vykon a pravem dostal oskara. Ostatni herce, i kdyz jsem si furt rikal, ze jsem je nekde videl, jsem moc nepoznal, ale zaujali me jeste mladej Danny DeVito a Christopher Lloyd. Jediny co krapet nechapu je oskar pro Louise Fletcher, ktera i kdyz hraje dobre, tak mi oskarova neprisla. Forman skvele vystihl atmosferu blazince (aspon mi to tak prislo, nemuzu porovnavat, kdyz jsem tam nebyl). I kdyz by se reklo, ze dej v blazinci nebude nijak zajimavy, tak tady plati naprosty opak. Po klidnem zacatku se to nehorazne rozjede, vtipne sceny stridaj ty dojemne, ale vsechny jsou strasne pusobive. Jen me trosku mrzel ten konec. Nicholson byl sympatak a fakt si to nezaslouzil. (12.06.2005)

Roku 1944 přišla zpráva, že oba rodiče Miloše Formana zemřeli v koncentračním táboře – matka v Osvětimi, otce protáhli mnoha vězeními, a když ho gestapo nedokázalo zlomit, prošel Terezínem, Buchenwaldem, Osvětimí – a zemřel na skvrnitý tyfus. Forman tak nikdy nezapomněl na potlačování lidské svobody a na nelidské zacházení a ono zlo prolnul za mříže psychiatrické léčebny, kam se dostává i nenapravitelný pacient McMurphy, neustále svádějící souboj s tamními pravidly a denními režimy, který pevně ve svých rukou drží despotická sestra Ratchedová. Bezchybná režie, herecký koncert Jacka Nicholsona a ďábelské Louise Fletcher, včetně dalších figurek léčebny, apel na lidská práva a dodnes snímek, který je považován za jeden z nejlepších amerických dramat!! McMurphy měl tu krávu uškrtit.. (18.01.2006)