Místnost sebevrahů

Film začne celkem nevinně, emo boy Dominik , který se zamiluje do kluka ze školy..Když to ovšem vyjde drsným způsobem najevo,tak začne pravé drama..Internet - místnost sebevrahů - neznámá dívka .. Řekla bych , že pro Dominika "smrtící kombinace" .. Začne se uzavírat do sebe, trávit čas neustále u PC , přestane chodit kamkoliv z pokoje..Vše se stupňuje,až to vygraduje na povrch incidentem odpojení internetu :)) .. Konec komentovat nebudu,to byste z toho pak nic neměli :)) ..Pro mě naprosto dokonalý polský film ..Jsem z toho unešená,psychicky zle mi z toho je dodnes,ale perfektní nápad,originalita..Před hlavním hrdinou smekám - dokonalý herecký výkon (lepší než nějaké světové jedničky) .. (03.04.2013)

Zajímalo by mě, proč je obsah - oficiální text distributora - takhle mimo =D Film samotný má zajímavé téma, ale místy jej vyjadřuje příliš nešikovně, hlavně vedlejší postavy jako by si úplně nesedly se svými rolemi. A zpracování virtuální reality ve hře, okolo které se točí zápletka, je... přinejmenším zvláštní. Na druhou stranu, závěr je dost povedený, takže si ode mě snímek zaslouží průměrné hodnocení. (14.04.2014)

Necelé dvě hodiny polštiny jako jazyka mnou nevídaného, za to ale poměrně úsměvného. Málokdo by to do našich sousedů řekl, ale povedlo se jim stvořit velmi výstřední dílo, které rozhodně neosloví široké spektrum diváků, jako to dokáže kdejaký americký film. Styl emo nikdy nepochopím a tuhle psychickou nevyrovnanost jde jen ztěží pochopit. Festivalový kousek jménem Místnost sebevrahů dokázal tenhle moderní problém přiblížit v té nejdrsnější, ovšem nejvěrnější podobě. Jen po mně zkrátka nechtějte, abych si Dominikův výlet do světa bez smyslu a rozumu někdy protrpěl znovu. (19.02.2018)

Anti-emo pamflet přetažený do tradicionalistického (polského) hávu vyhrocené moralitky o špatných rodičích a ještě horším synovi, která vlastně říká, že homosexualita je psychická porucha dostavující se v pubertě a lze jí léčit dobrým rodinným zázemím, Naopak když idylka u domácího krbu chybí, vede to k sebevražedným sklonům. Exploatačně pojaté postavy (rodiče jsou charakterizováni zálety, rochněním se v penězích, snobskostí a zaměstnáním nelegální pracovní síly), nerealisticky schematické chování (závěr s holkou s růžovými vlasy) a fantaskně přepjatá imaginace internetových diskusních fór jako něco na pomezí Second Life a Final Fantasy jsou jen některé z řady prvoplánově efektních prostředků, které se zde používají ve službě apelativní funkce. "Místnost sebevrahů" ve výsledku nejvíce zaujme tím, že podvratně využívá prostředky a estetiku emo subkultury pro vyprávění, které emo démonizuje jako zpovykané, sexuálně nejisté spratky. (27.06.2011)

Jakub Gierszal má talent, a pan režisér ještě navíc i odvahu. A to je asi tak to nejpozitivnější co se dá o Místnosti sebevrahů říct. Film je výborně technicky zvládnutý, slušně zahraný, a vysoce ambiciózní. Všechno ostatní je na pár facek. Cílem bylo natočit výpověď o emo kultuře, a film propaguje názor že emo je především nevychovaným a rozmazleným spratkem, sugerující ostatním iluzi o své výjimečnosti, ale ve skutečnosti jeho rozhodnutí o bezvýchodnosti vlastní situace není nic jiného než dobrovolná rezignace na odpovědnost a povinnosti spojené s dospělostí. Snímek není žádná sonda do nitra ztraceného člověka, nýbrž drsná demýtizace skleníkového světa adolescentů. dOm!n!K je sympaťák k pohledání, stačilo pár minut a měl jsem chuť zavřít ho do temné místnosti se čtyřmi holými stěnami a s břitvou, a pustit mu nekonečnou smyčku Szomorú vasárnap. Jeho rodiče jsou pro změnu stroje na peníze které tráví výchovou minimum času, ale alespoň mají snahu odčinit své chyby, ať už skutečné, nebo domnělé. K realitě má snímek daleko, a i když se o ni snaží vyznívá spíš jako hyperbola. Nevím jestli to byl záměr, nicméně díky tomu nefunguje ani v jedné ze dvou rovin v jakých by nejspíš měl fungovat. Čili ani jako psychologické drama, ani jako buřičský plivanec do tváře polské společnosti. (25.01.2012)