Much Ado About Nothing
Režie:
Joss WhedonKamera:
Jay HunterHudba:
Joss WhedonHrají:
Amy Acker, Alexis Denisof, Jillian Morgese, Fran Kranz, Clark Gregg, Sean Maher, Nathan Fillion, Tom Lenk, Reed Diamond, Ashley Johnson, Riki Lindhome (více)Obsahy(2)
Klasická Shakespearova komedie v současném duchu. Za použití původního textu sledujeme příběh milenců Beatrice a Benedicka, který nabízí temný, sexy a místy absurdní pohled na hru plnou intrik, kterou představuje láska. Moderně převyprávěná klasická Shakespearova komedie o dvou párech, jejichž pohled na romantiku je naprosto odlišný. Don Pedro navštíví na cestě z vítězného tažení proti rebelujícímu bratrovi Donu Johnovi guvernéra Messiny Leonata. Doprovází ho dva důstojníci – Benedick a Claudio. Zatímco se v Messině Benedick neustále dohaduje s guvernérovou neteří Beatrice, Claudio se zamiluje do Leonatovi dcery Hero. Don Pedro dohodne s Leonatem pro čerstvě zamilovaný pár svatbu. Ještě před ní se všichni čtyři – Don Pedro, Leonato, Claudia i Hero - snaží dát dohromady Benedicka s Beatrice. Mezitím se ale darebný Don John snaží za použití různých fíglů překazit šťastnému páru manželství ještě před tím, než začne. Zdá se, že série jak komických, tak i tragických událostí zabrání oběma párům najít pravé štěstí. Láska snad nakonec ale opět zvítězí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Film pro radost. A Shakespeare natočený v obýváku. Much Ado About Nothing těží jen ze zasazení teatrálních dialogů do moderního prostředí, jinak jde o vcelku bezduché odříkávání replik z předlohy. Joss Whedon zkrátka tráví pracovní dovolenou jinak než většina lidí, tak se svými přáteli (které jistě poznají fanoušci jeho seriálové tvorby) nacvičuje ochotnické divadlo - někdy to má sympatický nadhled a v kontextu zobrazovaných událostí zasazených do atypického prostředí domu i potřebnou absurditu, jindy jde zase jen o nezáživné recitování Shakespeara bez potřebného dramatického spádu. Jako experimentální art pro zasvěcené a úzce vymezený okruh Whedonových fandů je to ale fajn, cílová skupina Avengers by se však raději měla téhle černobílé indie dramedii obloukem vyhnout. ()
Klub přátel Josse Whedona uvádí... Tohle se Jossovi fakt povedlo. Že se přenáší Shakespearovi hry do současnosti není nic zajímavého, ovšem přenesení takřka doslova i replik se podle mě nevidí tak často. A nejlepší je, že to skutečně funguje. První půlhodinka se sice trochu vleče, ale pak už je zábava zaručena. Maskování Alexise Denisofa křovím si budu pamatovat hodně dlouho. Uvažuji jestli mám dát 4 nebo 5 hvězdiček. Ale za policistu Nathana Filliona (konečně je pravým policistou) tam těch 5 dám. 85 %a doporučuji každému Whedonovu fanouškovi. ()
Letošek nejspíše přeje filmům, jenž si parta přátel natočí jen tak pro radost. A po Apokalypse v Hollywoodu se naštěstí daří tu radost převést na diváky i Jossu Whedonovi a jeho partě. Hravé, zábavné, skvěle využívající nesmrtelné předlohy a herci si to zatraceně užívají. Pro Whedonovy fandy povinnost. ()
„Mnoho kriku pre nič” , je ináč komediálna hra od autora "Williama Shakespeara" , ktorú si Joss Whedon spracoval na čiernobiely materiál, pričom najprv som sa musel pekne zorientovať, čo sa týka množstva týchto, naozaj pestrofarebných postáv, trebárs "Donovia" Pedro a John, ďalej lepšie som si určite (za)pamätal « ústredný pár » Beatrice s Benedickom, čiže oveľa vhodnejšie dve béčka, než povedzme, Leonato, guvernér Messiny alebo ešte Dogberry, strážnik nočnej hliadky, že Claudio, gróf z Florencie a Héró, je ďalší párik, na ktorý sa usporadúvajú samé intrigy, t. j. od tohoto zlomového momentu, spočívajúceho v nepodarenom, svadobnom obrade, to začalo byť o moc zaujímavejšie, pretože dovtedy som bol iba zmätený, ale potom už ani nie, kedy som sa čoraz viac dostával do potrebnej, duševnej rovnováhy, čakajúc, ako sa to vlastne celé nakoniec skončí, čo už asi ani nikoho neprekvapí, že šťastlivo... ? / Lámal som si hlavu, odkiaľ mi je vskutku známy Borachio... ? Keď následne poviem Lucius, syn Lucilly a synovec Commodusa, tak už vari je to všetkým úplne jasné, pretože ostatný herecký ansámbel, mi bol väčšinu času neznámy, aj keď som ich možno kdesi zazrel... ? Vidieť sa to síce celkom oplatí, no súčasne pre shakespearovských fanúšikov - asi automatika, a pre tých druhých - len akási (ne)povinná nutnosť ?! ()
Musím zaokrouhlit nahoru, protože je s velkým podivem, že se to navzdory nesmyslnému zasazení do současnosti vůbec nezadrhává a soustředíte se výhradně na osudy postav. Asi už jsme z Buffy zvyklí na ledacos. Brannaghova verze je samozřejmě lepší, co se castingu a posléze tedy i komediálních a dramatických výstupů týče, ale i Whedonovi oblíbenci se se svými party poměrně sžili (jen ten Fillion je prostě až příliš ve stínu geniálního Keatonova výkonu v roli Dogberryho). 7/10 ()
Reklama