High School DxD

Za mě určitým způsobem zvláštně zábavné anime. High School DxD je pro mě první ecchi komedie (alespoň v tak velké míře), co jsem viděl. Možná i proto, že mi seriál otevřel nové obzory, ode mě získává poměrně vysoké hodnocení. Samotná poprsí pro mě byla ze začátku vlastně překážkou, protože je pro mě dost nezvyklé vidět je kdekoliv v takovém množství. Díky ztřeštěnému humoru jsem ale pokračoval a dostavilo se víc, než jsem po prvních několika epizodách čekal. Děj je sice spíše podprůměrný, postavy také nic originálního, zato samotný svět je poměrně zajímavý a hlavně funguje, což není pravidlem u každého anime, jak jsem se již i se svými omezenými zkušenostmi stihl přesvědčit. Čím dále jsem v seriálu pokročil, tím více se také objevovala dost solidní akce. Tomu napomáhala i odlišnost jednotlivých postav během soubojů, jejichž schopnosti se celkem obstojně doplňovaly. Poslední epizody mě i na chvíli donutily vžít se do některých charakterů. Závěrečné justice porn na konci pak díky tomu vytváří skvělé finále, díky kterému se vlastně budete dost těšit na další řadu. Závěrem bych ale ještě jednou zopakoval, že tím hlavním, čím u mě seriál zabodoval, byl humor. Jestli během prvních dvou epizod zjistíte, že vám humor nesedne, uberte si klidně jednu hvězdu (dvě hvězdy, pokud všudypřítomná anime poprsí nejsou nic pro vás). (23.03.2021)

Oproti první řadě je ta druhá znatelně slabší. Zatímco první řada byla úžasně vtipná ecchi jízda, u druhé řady mi chvílemi připadá, že úplně neví, čím přesně chce být. Je vidět, že se snaží být místy vážnější. To ale občas zabije nějaký zbytečný dialog nebo zvrhlý fórek. Také akce tu dostává větší prostor. Na druhou stranu kvalita humoru, který jsem v High School DxD zbožňoval, poměrně klesla a vůbec nekoresponduje s vývojem Isseie a koncem první řady. Občas se tu sice objeví skvělý vtip, je jich ale opravdu málo za epizodu. Možná je to tím, že se ten humor zkrátka okoukal, nebo (což je pravděpodobnější), že jsem po záchraně Rias na konci minulé řady čekal úplně jiný směr, kam se to celé bude ubírat. Vývoj mezi postavami tu ale spíše stagnuje a motá se okolo mrtvého bodu. Z pohledu Isseie mi přišlo, že se paradoxně nejvíc sblížil s Yuutem, nebo mi alespoň toto "sblížení" přišlo nejvýraznější a asi nejzajímavější, hlavně díky tomu, že Yuuto dostal celkem zajímavý backstory. Asia, kterou jsem měl dost rád, mi přijde občas až otravná a nějak tak nechápu váhání Rias. A Akeno, kterou jsem ze všech zbožňoval nejvíc, protože působila celou dobu nedostupně, se teď také snaží získat Isseie, což jí i humor okolo ní stavěný dělá o dost méně zajímavější. K tomu nám tu ale přibývá opravdu obrovské množství postav a budování světa, kterého je ale možná až moc na tu jednu řadu. Nemůžu říct, že by mě svět High School DxD nezajímal, tady to ale nebylo podáváno dostatečně lákavě a komplexně, takže jsem to vždycky bral jako fajn zajímavost, bez které bych se ale klidně obešel. Rozhodně se nejedná vyloženě o špatný způsob, jak trávit večer, bavit se budete, kouká se na to pořád hezky. Jen to do sebe vše nezapadá tak hezky, jak jsem čekal. Je toho tu hodně, od všeho trochu, nic ale není dotaženo k dokonalosti. (30.03.2021)

Třetí série je poměrně podobná té druhé, akorát dělá všechno lépe. Pokud jste četli mé komentáře k předchozím sériím, tak pro vás určitě není tajemstvím, že pro mě bylo High School DxD New po povedené první sérii poměrně zklamáním. Kvůli tomu jsem nevěděl, co mám od další řady čekat, a rozhodl jsem se dát si od seriálu pár dní pauzu. Po zhlédnutí jsem ale mile překvapen. Stejně jako minule tu dostáváme více děje, větší množství informací o postavách a dlouhé akční pasáže. Vše tu ale do sebe lépe zapadá. Přibylo tu výrazně méně nových postav a děj se místo toho soustředí na ty, které už známe, a rozvíjí je. Zároveň díky tomu nepůsobí jako nový příběh, ale jako plnohodnotné pokračování, které navazuje jak na druhou, tak i na první řadu. Issei se například vzpomínkami několikrát vrací úplně na začátek seriálu, kde jsme měli možnost poprvé vidět Rias. Co se soubojů týče, ty tu mají větší váhu, protože účastníci vždy dostanou velmi pádný důvod, proč a za co bojují. Jednotlivé postavy tu navíc prošly vývojem i po straně bojových schopností, takže je každá z nich o něco více odlišná a vlastně i unikátní, a tak se na to podstatně lépe kouká. Co se pak samotného finále týče, musím říct, že je vcelku povedené. S dokonalostí Akuma, Yattemasu! (finále první řady) se to sice srovnávat nedá, přesto se ale jedná o solidní zakončení a vrhá tak po dokoukání lepší světlo na už tak povedené High School DxD Born. (08.04.2021)