Režie:
Dario ArgentoScénář:
Dario ArgentoKamera:
Luciano TovoliHrají:
Anthony Franciosa, Christian Borromeo, Mirella D'Angelo, John Steiner, Ania Pieroni, Lara Wendel, John Saxon, Veronica Lario, Daria Nicolodi, Giuliano Gemma (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Americký spisovatel se v Římě pustí do vyšetřování série děsivých vražd. Zabiják se totiž evidentně inspiroval jeho novým románem. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (110)
Tak tohle je bomba a Argentovo majstrštik, který výtečně funguje jako detektivka i jako audiovizuální dílo. Hledání vraha jako takové možná není úplně inovativní, ale je dobře napsané a má relativně zajímavou zápletku, to co ale vynáší Tenebre na opravdový vrchol je kamera, hudba a výtvarno všeobecně - kontrast rudé a bílé, širokoúhlé kamerové nájezdy (co klidně minutu nemají střih a přitom nahlíží zkrze okna do několika pater) a to všechno doplňuje skvělej soundtrack (A hele, zase ho spáchal goblin). Snad jen někteří herci jsou příliš toporní a přítomný policejní detektiv je příliš blbovitý skautík, ale to se dá s klidem přežít. ()
Giallo, v rámci filmografie Daria Argenta najbližší Deep Red - tzn. krvavé vraždy v podaní širokoúhlej kamery. Celkovo je však Tenebre priemerné dielo, o pol hviezdy slabšie ako spomínaná klasika. Mystérium a atmosféra sú v ňom slabšie a i ona kamera skôr iba sprevádza, než vyzdvihuje. Miera gore sa každou vraždou stupňuje a v závere vyúsťuje do scény, pre ktorú nebanujete ani sekundu, strávenú pri predošlej polo-omáčke. Pre fanúšikov subžánru povinnosť. ()
Přišel čas udělat si další „zářez“ z Dariovy filmografie. Tenebre jsem dosud nikdy neviděl a jelikož gialla patří mezi moje oblíbené subžánry, nemohl jsem si tento film nechat ujít. Tyhle ty „drsnější detektivky“ mě nikdy zrovna moc neokouzlily svými příběhy (tím však nechci v žádném případě říci, že by byli špatné), ale především svými propracovanými mord scénami a v tomto ohledu jsem neodešel zklamán ani tentokrát. Dario zkrátka vždycky věděl, co na jeho diváky platí a hlavně ve většině případů uměl vytvořit opravdu zajímavou atmosféru – což v mém případě platí dvojnásob. Kombinace parádní atmosféry, povedených vražd a pohledných dívek mě dokáže „uspokojit“ téměř vždy. Je ovšem pravdou, že mé senzory zde několikrát zaregistrovali jistou nelogičnost v některých momentech, což byla trochu vada na kráse. Přece jenom jsem na podobné věci háklivý, ale Argento měl sakra štěstí, že tady nešetřil s krví ani mordy, takže si to u mě částečně vykompenzoval. Navíc se brutálnost stále stupňovala a přesně tohle je moje krevní skupina. Takže jsem byl ochotný i ledasco mu odpustit. Občas se sice atmosféra lehce zadrhla a následovala poněkud nudnější pasáž, ale on vždy vytáhl z rukávu další trumfy, kterými dokázal udržet misky vah v pomyslné rovnováze. 70% ()
Kostrbaté jsou některé triky a závěr, ale co se musí filmu nechat, to je naprosto skvělá hudba, kterou má svědomí kapela Goblin, s kterou Dario často spolupracoval. Abych byl ale přesnější, hudbu natočila pouze trojice členů této kapely, která je jinak čtyřčlenná. Na soundtracku jsou uvedeni jako Simonetti-Morante-Pignatelli, tedy nikoli jako Goblin. Ale je to opět jejich hudba, která film ještě o něco pozvedá. ()
ak tu sa tak Argento odviazal, až to nakoniec trochu neustrážil. Dovtedy jeho najbrutálnejší film a zároveň aj s plejádou krásnych žien, ktoré skončia hádajte asi ako. Bohvie čo sa režisérovi honilo hlavou pri písaní a na koľko žien bol práve naštvaný. Niektoré scény mimo vrážd pripomínajú scény z filmov Tinta Brassa, to len aby ste vedeli, do čoho tentokrát idete. Pointa je, ako to napísať, proste divná, čo nie je priamo kritika, len konštatovanie. ()
Galerie (99)
Photo © Titanus
Reklama