poster

Konzultant

  • USA

    The Counselor

  • Velká Británie

    The Counselor

  • Slovensko

    Konzultant

  • Nizozemsko

    The Counselor

Thriller / Drama / Krimi

USA / Velká Británie, 2013, 117 min (SE: 138 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Spiker01
    ****

    Jeden z nejlépe obsazených filmů podzimu je konečně tady a jak, že to dopadlo? Ridleyho Scotta mnozí po Prometheovi obvinili ze senility, já mu ovšem dal ještě jednu šanci a troufám si tvrdit, že v tomto případě na straně tohoto režiséra chyba není. Začátek byl totiž velice dobrý. Krásné prostředí a obecně lokace, skvělá kamera, výborná atmosféra a v neposlední řadě skvělé výkony herců. Skvěle si to dává zejména Michael Fassbender a Javier Bardem mezi nimiž skvěle funguje ona pověstná chemie a charisma z nich čiší na kilometr. Dokud se mezi sebou přátelsky baví a víceméně přetahují (spolu s další hvězdou Bradem Pittem)o pomyslný vrchol divákovo zájmu (což je přibližně půlka filmu), tak opravdu naprostá paráda. Jeden skvělý dialog nebo výměna názoru za druhým. Později se to však zlomí a právě tehdy ve mě nastal zmatek, možná i z toho důvodu, že jsem pořádně nepochopil, o co (a hlavně proč) vlastně jde. Mnozí připisují vinu scénáristovi McCarthymu. Upřímně to ale vlastně nedokážu jednoznačně potvrdit. Možná jsem nedával dostatečný pozor a něco mi uniklo, protože mi připadalo, že konflikt stojí na velice chabém základu a není vlastně pořádně vysvětlený. Celkový dojem z filmu je ovšem výborný. Rozhodně to nesedne každému a kdyby role neuzmuly takto známé hvězdy hollywoodského nebe, zřejmě bych nebyl tak nadšený ani já. Tvůrci dokázali z hereckého obsazení opravdu vytřískat maximum a jelikož hlavní zápletka malinko pokulhává, je to vlastně ten jediný faktor, který vás táhne dál...75%...[29.11.2013_Cinema City_Flora](29.11.2013)

  • JitkaCardova
    *****

    Snímek The Counselor představuje vizuálně i kompozičně brilantní rozvedení filmového dialogu nad motivy našich činů a jejich souladem s naší podstatou, z nějž vyplývá naše ne/schopnost přijímat důsledky, které jsme si sami přichystali podle míry své rozpornosti - platí tu totiž jednoduchá, byť krutá úměra: čím větší rozpor je mezi našimi činy, vnějšími projevy, a tím, kým doopravdy jsme, čím zbaběleji před sebou tajíme svoji pravou podstatu, odmítáme pochopit své vnitřní ustrojení a dispozice, tím méně si dokážeme představit hrůzu, jaká nás kvůli tomu může postihnout, jakou tím na sebe přímo voláme. A ovšem, úhelnou perspektivou, na níž se to nejostřeji projeví, je zločinnost - schopnost či ochota člověka se zločinem živit a s tím se nejednoduše pojící míra jeho porozumění tomu, co zločinnost znamená a co všechno oblast zločinu v aktuální, žité realitě zahrnuje - s čím si tak či onak zahráváme, jestliže svůj život spojujeme se zločinem, čemu se vydáváme všanc, co musíme být schopni unést, když ne jako vědomí, tak o to tíživěji jako reálný tlak konkrétních činů a jejich konsekvencí. ***** Rozvíjí se tak filmový dialog nad morální, etickou či alespoň vnitřně hluboce logickou (což by ovšem mělo být totéž) integritou našich životů, ať už děláme cokoli: čím menší integritou mezi vnějším a vnitřním doopravdy vládneme, čím rozporněji ze zbabělosti jednáme vůči svému vnitřnímu založení, tím hrozivější realitu proti sobě v důsledku toho poštváváme. ***** U leopardů je to prosté, jejich údělem je zabíjet a oni zabíjejí s ryzostí srdce, elegancí a krásou, jež nemá obdoby, říká v závěru s nesmírným uspokojením kočkovité šelmy Malkina - existují v dokonalé jednotě těla i ducha, není u nich rozdíl mezi tím, co dělají a kým jsou. Lidé jsou podle ní složitější případ - hlavní hrdinka míní, že to je tím, že určitá lidská slabost srdce jim nedovolí zabíjet stejně elegantně a účelně, a sama se očividně považuje za někoho, kdo to pochopil, osvobodil se od slabosti a stal se ryzím, pravdivým zabijákem (Nikoli chladným, neboť pravda nemá teplotu, není emočně zabarvená.). Přemýšlivější jedinci mohou Malkině namítnout, že s lidmi je to složitější spíše vzhledem k tomu, že účel našich existencí není tak snadno pojmenovatelný - že na rozdíl od leopardů zkrátka lov a zabíjení nejsou naším ryzím údělem. (Ti ještě přemýšlivější rovnou poukážou, že takhle zjednodušené to neplatí ani u leopardů: ti loví, aby přežili, ale žijí pro život sám a jeho kontinuitu, pro krásu a naladěnost bytí - Malkina je i ve filmu možná jediná postava, která v těch šelmách vidí pouze a přede vším precizní vrahy, protože je tak vidět chce.) Co jím je, totiž účelem našich životů, na to si ovšem musí odpovědět každý člověk sám a dát si přitom sakra pozor, aby si nelhal, protože to dostihne a zničí jeho svět augmentované jako tsunami. A s tímto vědomím se můžeme zahledět za konec zobrazeného příběhu, až tam, kde se jednou protíná Malkinin osud s jejím hlubokým nepochopením jak lidské, tak vlastní jedinečné podstaty, s bezednou spárou v její vnitřní integritě - mezi tím, co dělá a jak si své počínání vysvětluje či omlouvá, a kým jako jedinečná lidská bytost a žena doopravdy je - z toho tušení, jak ona sama bude jednou svým budoucím osudem zaskočenější než všichni ti, o jejichž osud se postarala "leopardím" způsobem, bez nichž zůstala sama (Jak praví mexický barman: smrt není bez významu - celá moje rodina je mrtvá, bezvýznamný jsem zůstal já...), až ji její osobní tsunami dožene daleko za hranicemi její představivosti, z toho tušení by nás mělo mrazit. ... Malkina se považuje za praktickou, konzumní, účelovou, sytí hlad, ukájí sexualitu, plní peněženku a účelovost a jednoduchost takové existence, která ji prozatím plní uspokojením, omlouvá přirovnáním k šelmí bezprostřednosti a nevině - snad jediná mezi všemi postavami ani náznakem nepochopila, v čem tkví podstata diamantů i leopardů - používá diamanty jen jako pohodlnou peněženku k transferu hotovosti, neumí ocenit jejich specifickou krásu, totiž: Malkina neumí ocenit specifickou a ničím nevyvážitelnou krásu jedinečností, již symbolizují, nepochopila, že to je podstatou člověka a jeho vztahu k životu, jakkoli třeba i krutému, ať se dívá na leopardy nebo diamanty, že má vidět krásu jedinečnosti a dostát té vlastní. Malkina všechno kolem využije a pozabíjí jako nejlepší hráč, protože to je snadné, chápe-li sebe jako šelmu bez svědomí a pochybností, a nezůstane nic a nikdo, kdo by jí mohl dávat jedinečný význam a čemu by ho ona mohla udílet. Až jí to bude muset dojít, co si neodvolatelně provedla, až si představí, že s tím bude muset dál žít, až v tom mrtvém tichu na chvilku zakolísá - je mimo hranice naší představivosti, jaké utrpení a jaký konec tím na sebe přivolá. ***** A tvrdím-li, že se ve filmu The Counselor jedná o delikátní rozvedení tohoto tématu, pak tím narážím na jiný, starší a velice slavný film, který je v mých očích primárním ztělesněním takové konfrontace a morálního i reálného soudu nad vnitřní integritou a motivacemi svých postav, nad jejich pochopením lidského údělu a svých vlastních povah a rolí v něm - čímž narážím na snímek Heat (1995). ***** Leitmotiv filmové kompozice The Counselor: Člověku, který se před životní realitou a sebou samým schovává za titul advokáta - právního poradce, nelze radit. Z toho paradoxu také mj. plyne, že dialogy ve filmu nikdy nejsou dialogy: jsou to míjející se monology, kdy postavy ani nezakrývají, že si nechtějí nebo nemohou porozumět či se vzájemně poučit - pokud jedna pronáší moudra nebo překvapivé postřehy o skutečném světě, pak jen tak mimochodem a s vědomím, že ta druhá je nechce slyšet nebo nemůže pochopit. Případně to vědí obě strany. Ona moudra pak ale filmem dál chvějivě rezonují a obnažují na dalším jednání a mluvení každé z postav, s čím se to nechce vyrovnat, co si nepřipouští a jakou si na sebe strojí past. ***** Citát z Malkininy závěrečné samolibé zjednodušující řeči o leopardech, v níž se tragicky mýlí jak o člověku jako takovém, tak i o sobě zvlášť, a chystá si prorocky ten nejkrutější možný osud vlastní neupřímností a neochotou objevit a naplnit svůj skutečný potenciál: "The hunter has grace, beauty and purity of heart to be found nowhere else. You can make no distinction between what they are and what they do. And what they do is kill. We of course are another matter. This our faintness of heart that is driving us to the edge of ruin. Perhaps you won't agree but nothing is crueler than a coward. And the slaughter to come is probably beyond our imagining."(26.12.2014)

  • Madsbender
    *****

    Existuje oblasť pretínajúca vedné disciplíny matematiky a fyziky, venujúca sa predikabilite vzorcov chovania v komplexných premenlivých systémoch, ktorú nazývame teóriou chaosu. Zakladá sa na počiatočných podmienkach, extrémne citlivo reagujúcich aj na tú najmenšiu zmenu, ktorá sa prejavuje ako výchylka v ďalšom dianí. Tento jav je označovaný ako "motýlí efekt", vychádzajúc z termínu zaužívaného od pamätného prejavu Edwarda Lorenza na zasadnutí AAAS vo Washingtone 29.12. 1979: “Predictability: Does the flap of a butterfly’s wings in Brazil set off a tornado in Texas?” Pre túto teóriu existuje čiastočný predchodca v podobe Newtonovho zákona akcie a reakcie, ktorý hovorí o vzájomnom pôsobení protichodných síl medzi dvoma telesami (súčasne vznikajúcimi i zanikajúcimi), doplnený o reťazovú reakciu (nekontrolovateľnú reakciu, ktorá zaniknutím počiatočných síl nekončí). Ekvivalentom kognitívneho uplatnenia teórie chaosu v civilizovanom myslení je podľa spoločenského úzu svedomie, ktoré nám dovoľuje zvážiť naše skutky a ich ďalekosiahly význam. ////////// Prečo o tom hovorím: Tento morálny kód si so sebou nesú hrdinovia filmu The Counselor, ktorý rozvádza majstrovskú úvahu nad konzultantmi a šelmami v modernej spoločnosti. Je príznačné, že miesto, na ktorom sa má odohrať stret ich odlišných svetov, je na hranici medzi Texasom a Mexikom; tam, kde sa končia medze etiky a začína bezprávie. ////////// Šelma má štyri základné kvality. Je to hebká srsť (krása), bystrý zrak (inteligencia), dlhé štíhle nohy (rýchlosť) a silné pazúry (sila). V McCarthyho krutom svete, tak ako v tom reálnom, nedosahujú ľudia dokonalej vyváženosti týchto kvalít. Miesto toho prevažuje jedna z nich, ktorá ich definuje. K Laure patrí krása, k Reinerovi sila, k Westrayovi rýchlosť. Predsa však, a je to práve kvôli nedostatku ostatných kvalít, nedokážu odhadnúť a čeliť rádu vysokej hry, do ktorej sú zatiahnutí. ////////// Je tu však jeden človek, ktorý všetky tieto kvality má a využíva ich - živočíšna, dravá a chladne sa ukájajúca Malkina, ktorá sa sama pokladá za dokonalú šelmu. Ona ako jediná celkom odhodila svoju ľudskosť v záujme vyšších cieľov a postavila tak svoju obnaženú existenciu do nového svetla. Lenže netuší, že tým nedosiahla dokonalosti veľkých, pôvabných mačiek, len sama stratila čosi cenné. ////////// A potom je tu Konzultant. Bezmenná prázdna maska. Značkové slnečné okuliare a elegantný drahý oblek bez menovky. Vstupuje do hry s cieľom a myslí si, že ju dobre pozná. Tvári sa, že načúva ostatným, no ich slovám nevenuje pozornosť a neprikladá význam. Rovnako kamenne a bezstarostne prijíma Westrayove prezieravé varovanie pred rizikom, ako Reinerove rozprávanie o dráždivom erotickom predstavení Malkiny na kapote auta. Jeho zaslepenosť a tvrdohlavosť mu nedovolí spozorovať nebezpečenstvo a uvedomiť si nedozerné následky svojho nerozvážneho počínania. Pod ťarchou fatálneho reťazca udalostí sa však elipsovito vnútorne navracia k úvodnej scéne, a v zrkadlovo obrátenom odraze voči nej odhaľuje svoju hlboko ľudskú stránku. Nakoniec sa z neho stáva len kôpka nešťastia, hazardný hráč, ktorý vsadil všetko a o všetko prišiel. ////////// Predstavil som hráčov a hru, ktorú hrajú; teraz je na čase vysvetliť jej pravidlá. Oblúkom sa trochu vrátim na začiatok. Teóriou chaosu možno charakterizovať koncepciu snímky. Divák sa stáva ďalšou postavou v hre a aktívne sa zapája do kognitívneho procesu jej kryštalizácie. Film sleduje súčasne dve simultánne línie, medzi ktorými prechádza raz paralelizujúcim strihom, raz chronologickým strihom. Stredobodom prvej je počínanie Konzultanta, druhej "somewhere in Mexico" cesta nákladného auta naloženého drogami (tieto línie možno považovať i za priame stopovanie príčiny a následku - na dôvažok majú i ďalší význam; cesta, po ktorej auto putuje, natiahnutý drôt, priamočiara cesta k smrti - všetko sú to jasné, rovné línie, ktoré v jedinom okamihu pretínajú životy všetkých). Divákovi sú však informácie distribuované veľmi obozretne a s nutnosťou prehodnocovania až do úplného záveru. Vidieť film po prvý raz by sa dalo prirovnať k jazde vlakom, z ktorého okna vidíme zdanlivo nahodilé fragmenty, tvoriace finálny obrázok až v závere. Divák, ktorý nie je zasvätený do princípov a plánu, je prinútený ho vnímať ako reťazovú reakciu. Táto optika je prevrátená naruby až v poslednej scéne. ////////// Zvláštnosťou filmu je zámerné potláčanie tenzie a klasickej výstavby žánrového filmu, kde sa dôraz kladie predovšetkým na dramatickú gradáciu, napätie a akciu. The Counselor však v prvej polovici neprivádza diváka ani postavy k jasnému konfliktu, len náčrtu situácie. Nepodbieha a blíži sa tak nediváckosti. Hlavú rolu má hovorené slovo, ktoré nadobúda stále väčší význam. Do popredia vystupuje myšlienková rovina, ktorá prechádza do nekompromisnej fyzickej konfrontácie až od bodu vraždy motorkára a systematicky postupuje po jednotlivých hráčoch. Napriek tomu je tu tenzia utváraná inými spôsobmi - podpovrchovým napätím v rozhovoroch, sexuálnou dráždivosťou či samotnou mystifikáciou fragmentov deja, motivácií a akcií výrazne diverzifikovaných postáv. O to zásadnejší dopad má "eliminačný okruh", z ktorého ako víťazná jasne vychádza bravúrna štýlová vražda Westraya (Brad Pitt) v Londýne prostredníctvom zariadenia bolito (ktoré Reiner Konzultantovi podrobne opisuje na začiatku filmu. To znamená, že každé vypovedané slovo má svoj efekt a dopad na svet, i keď o ňom postavy nevedia, a táto otázka je preložená i do nášho sveta.). Konzultantova bezvýchodisková cesta k záhube neobsahuje ani náznak nádeje a dobrých vyhliadok. ////////// Film The Counselor možno opísať (voľne preformulovanými) slovami obchodníka s diamantmi, stvárneného Brunom Ganzom, ktorý krásne vystihuje i podstatu práce kritika - je to takmer dokonalý diamant, na ktorom len hľadáme nedokonalosti, pretože dokonalý diamant je len čistým svetlom. A tejto dokonalosti sa film veľmi blíži, no práve preto je možno menej filmom v obvyklom ponímaní. Skutočné zásluhy na tom, že ho považujem za najlepší film Ridleyho Scotta od dôb Alien však nemá samotný Scott, ani vynikajúci herci (nečakane civilný Fassbender, extravagantný Bardem, cool Pitt či sexbomba Diaz), ale jeden z najlepších spisovateľov dneška, Cormack McCarthy. 100% P.S.: Ako alternatívu a pokračovanie odporúčam komentáre užívateľov JitkaCardova a Havenohome. P.P.S.: Nutné vidieť rozšírenú verziu, ktorá údajne mnohé ešte rozvíja a dopĺňa.(12.1.2015)

  • xxmartinxx
    **

    Scénář na úrovni studenta FAMU, nebo ještě hůř: scénář na úrovni pedagoga FAMU (zdravím Jarchovského)! Takový ten film, kde každou větu odhadnete dopředu, stejně jako pointu každé scény. Tezovité, vykonstruované, přitom nevysvětlené. Ani jsem přesně nepochopil, co vlastně ten Fassbender dělal, tím míň proč se dostal do potíží, do jakých se dostal. Režijně jen rutinní. Jo a důležitá rada na závěr: Svůj film nikdy nemůžete zakončit scénou, v níž Cameron Diaz odhalí, že je velkou femme fatale a začne trousit moudra, to prostě nejde, pokud neděláte komedii nebo parodii. V důsledku toho a mnoho dalšího nejde brát tenhle film vážně, protože je buď trapný, nudný, nebo oboje a je to vina především Cormaca McCarthyho a v závěsu samozřejmě režiséra bez špetky soudnosti velící svěřený text nějak korigovat.(26.11.2013)

  • movie
    *****

    90% Tu trochu přemíry moudroprdství (obzvlášť ke konci filmu) bych McCarthymu a Scottovi odpustil už s ohledem na věk (80 a 76), mají na to právo. KONZULTANT nabízí vysokou míru filmovosti (podobně jako třeba GRAVITACE), ovšem s velmi nejednoznačným a nepřímých príběhem se spoustou biblických odkazů a notnou dávkou symboliky, která nemusí být každému po chuti. Postavy tu podobně jako v McCarthyho knihách nemluví do větru, ale ve velmi informativních nebo věcných větách a už od začátku je potřeba přistoupit na hru, kterou KONZULTANT nabízí, smířit se s tím, že uslyšíte věci, které si mezi sebou většinou okázale bohatí gauneři neříkají, a oddat se mnohým detailům, na kterých Scott snímek staví. Ať už je to hodně staromilské obsazení, každý nový střih začínající záběrem na občerstvení (obžerství, kdy si postavy neustále dolevájí sklenku, ačkoliv už by měli mít dávno dost) nebo neuvěřitelně okázalý vzhled Bardemovi postavy. Dávám 90% a chci vidět ještě jednou. (VIděno v den ČS premiéry v absolutně prázdném sále Cinestar Pardubice).(29.11.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace