poster

Jméno

  • Francie

    Le Prénom

  • Belgie

    Le Prénom

  • anglický

    What's in a Name

  • Slovensko

    Meno

Komedie / Drama

Francie / Belgie, 2012, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Martin741
    odpad!

    Mno. Takze hoci francuzsku kinematografiu mam hodne rad /od komisara Maigreta s Gabinom, cez Heroin, Sicilsky klan, Cetnika ze Saint Tropez cez Jean od Floretty s Auteuilom az ... po Purpurove Reky/, ale tento film siel absolutne mimo mna. Nuda, nuda a este raz nuda - toto plati o tomto filme. Nic nesuvisi s nicim, prazdne tlachanie o tom, ake meno dat dietatu ma xmrti nudilo, dejova linia- to je tuna ciste vakuum a scifi a reziu to zrejme nemalo. Tu rezisersku lamu menom Mathieu Delaporte nepocitam. Zaroven tymto komentarom navrhujem namiesto waterboardingu mucit vaznov na Guantaname tymto filmom. A vyhrazat sa vaznom neustalou 24 hodinovou projekciou tejto "nadhery". Stavim sa, ze prvy Arabas, ktoremu sa budu vyhrazat opakovanymi projekciami tejto "nadhery" vyzvani od strachu hned vsetkych zosnovatelov utoku na Dvojicky aj s adresami, a poinformuje o vsetkych aj najmensich podrobnostiach iranskeho nukleraneho programu /ktora sekretarka ma trojky a ktora stvorky, kedy sa fasuju hajzelkefy a ci sa hajzle cistia v smere pohybu hodinovych ruciciek ci proti smeru pohybu hodinovych ruciciek a kolkokrat bola na aute stlacena spojka cestou do prace a kolkokrat cestou z prace/. Prazdna konzervacka o hovne, kde sa neriesi nic, len prazdne tlachanie o medziludskych vztahoch a zmykanie vsetkych moznych emocii. To nemam rad uz od Docela Obycejneho Pribehu. 0 %(21.9.2014)

  • Madsbender
    **

    Francúzi sa nechali strhnúť prílivom komorných intimissimo výbušných konverzačných filmov. Bohužiaľ, je to predvídateľne umelé, nereálne, vyplnené stereotypnými vzťahovými cliché a pre mňa po väčšinu času absolútne nezaujímavé a nevtipné (čo je škoda, lebo názvu zodpovedajúco štylizované úvodné titulky, asociatívna montáž s využitím historicko-kultúrnej skratky a poetický úvod sú jednoducho magnifique!) - a len tých pár funkčných momentov celok nezachráni. Uvedomelé sebavedomé referencie spoločenského a umeleckého sveta zaváňajú snobizmom a šuštia papierom. Dokonca by som tentoraz prijal verziu s dabingom - naspeedovaný dialekt juhofrancúzskych departmentov napomáha dotvoreniu predpovedateľného chaosu, ale práve z dôvodu ťažkého zachytávania a selekcie kľúčových informácií som ho nemal rád na hodinách francúzštiny, a čítať titulky k nemu je priam nadľudská úloha. Aby som však nebol len negatívny, postava Clauda ma celkom bavila (poznámky ohľadom homosexuality na jeho adresu a otravné momenty z toho vyplývajúce už tak nie, i keď sú tu, žiaľ neveľmi vydarené, pokusy o porušenie klasickej stereotypizácie) a hudba bola skvelá. I tak som sa musel silne presviedčať, aby som to dopozeral do konca. Radšej by som zašiel na divadelnú hru, alebo si doplnil Polanskiho. 40%(23.9.2014)

  • Beagle
    *****

    Chytrá, vtipná a tragikomická konverzačka, v níž téma "jak pojmenovat potomka" jen odstartuje lavinu rodinných křivd a tajemství. Líbil-li se vám Bůh masakru, potěší vás i Jméno (střižené navíc nefalšovaně francouzskou úvodní pasáží, za níž by se nestyděla ani jistá Amélie Poulain).__Myrtille a Apollin u mě vedou!(2.6.2013)

  • Brinkley
    *****

    Během počáteční jízdy Paříží jsem si polozklamaně říkala, že si tvůrci Jména vypůjčili vypravěčský styl od rodačky Amélie a výsledek je sice solidní, člověk se rozhodně nenudí, ale už to není taková bomba. Posléze se však kamera trvale uhnízdí v bytě hostitelů, pozornost diváka se zvyšuje a přistupuje se k tipování přítomných ohledně jména dítěte in utero. Nám všem přihlížejícím je už nějakou dobu jasné, kam to všechno asi směřuje, ale o to víc se těšíme na následnou katarzi. A nejsme zklamaní, od této chvíle už je totiž všem jistotám filmu konec. Matthieu Delaporte nám servíruje inteligentní, vtipnou konverzačku o tom, jak může dopadnout rodinně-přátelská večeře, když jsou všichni přítomní stiženi náhlou potřebou ventilovat své nejniternější pocity, názory a křivdy.(19.8.2013)

  • Aya.chan
    **

    Úvodní část kdy pizza-boy jede Paříží se mi vážně líbila a tak pro mě celý filmy vypadal slibně. Jenže pak už to šlo od desíti k pěti. Už dlouho jsem nekoukala na žádný film, který by mě tak hrozně štval. Nešlo ani tak o to,že postavy byli nesympatické, to že je někdo sobec a jinej lakomec je normální, každej jsme nějakej. Spíš šlo o vztahy mezi jednotlivými postavami. Na první pohled jsou to milující manželé a přátelé, ale jakmile dojde ke konfliktu, všichni si pěkně z plných plic vyříkají co si o sobě vlastně myslí. Tolik předsudků, hořkosti, závisti a hněvu, mezi těmi co si o sobě mysleli že jsou si nejbližší, které najednou vyplavali na povrch mi úplně vzali chuť koukat dál. Přesto jsem to ale vydržela až do konce. A konec kde se stejně všichni usmíří a dělají jako že se nic nestalo to vůbec nezachránil, protože já být někým z nich,tak bych rozhodně kolem sebe nechtěla mít kruh lidí kteří jsou jen samá přetvářka. Ale dávám 2* za pár povedených fórků.(29.7.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace