Brouk

Hned na úvod mě uchvátily skvělé titulky jako diagram. Hlavní heslo tohoto snímku? Vše na sebe navazuje. Z tohoto snímku jsem si vyvodila novou teorie. Brouk je vlastně něco jako motýl. Když zašlápnete motýla, tak snad všichni ví co se stane. Pokud ne, tak zde a zde a zde a tady jsou nahodilé příklady (vážně, těch snímku jsou kvanta). No a brouk je vlastně něco jako motýl ale v přítomnosti a budoucnosti. Takže když šlápnete na brouka, spustí se lavina na sebe navazujících a ovlivňujících se událostí v současné a budoucí době, vlastně něco jako ten diagram na začátku. A aby to bylo všecko hezky zaonačené a zabalené, tak ten klučina, co to spustil na začátku zašlápnutím brouka, to na konci i ukončí zavěšením telefonu s maminkou letécím na Havaj. P.S. Ehm to jako kdyby nějaký nezkušený technik dal do motoru letadla špatnou součástku, tak tím ohrozí životy všech na palubě? Doteď jsem se nikdy nebála letět... možná se ale bát začnu. (05.01.2014)

Tento film mě velmi zasáhl. I když samozřejmě po výtvarné stránce není tak dobrý, přirovnala bych ho k Amélii z Montmartru. I když se zdá velmi složitý, našla jsem si ten svůj hlavní děj v příběhu chlapíka, který dostával neustále pokuty za špatné parkování. Byl to člověk, který se snažil učinit svět lepším a dostalo se mu za to po zásluze odplaty v šikaně od stále stejné policistky.. Plyne z toho ale ponaučení, že i když si to možná neuvědomujeme, všechno strašné co se nám děje může mít nějaký vyšší význam. (Já vím, je to jenom fiktivní film, některé přechody a souvislosti jsou hodně přitažené za vlasy, ale to poselství mě nějak dostalo...) (13.03.2008)

Zábavná formální hříčka, které se, mám takový dojem, do slabých devadesáti minut podařilo vměstnat to, co se nám tvůrci Ztracených bez zjevného úspěchu snaží říct již čtvrtou sezónou své nekonečné telenovely. Vše souvisí se vším, nic nezůstane bez následků. Jeden zašlápnutý brouk může změnit životy desítek lidí. K lepšímu či k horšímu. Neustávající vršení na sebe navazujících situací neomrzí až do – násilně naroubované – „ucelující“ pointy. Ale pořád je to jenom ta hříčka, kde postavy nejsou plnohodnotnými postavami, nýbrž figurkami na šachovnici, či lépe kostkami domina, které vyjádří určitý pocit, poukáží na určitý jev (život není fér, ale když ne kvůli vám samotným, tak kvůli někomu jinému smysl má) a dají prostor někomu dalšímu. Celý film se naštěstí točí kolem cca tuctu postav, z nichž každá je něčím zajímavá a na konci se třeba chová trochu jinak než na začátku. Herecké obsazení je pestré a s trochou pozornosti objevíte i Brada Bellicka a Harriet Hayesovou (seriáloví fandové vědí :). Návaznost některých situací, tzn. jev, na kterém je celý film založen, není úplně plynulá (zkažené maso?, dítě v bublině), scénárista přesto odvedl obdivuhodnou práci a dokázal by se imho bez problémů uživit psaním flashbacků pro Ztracené. 70% Zajímavé komentáře: Nathalie, Barak (08.03.2008)

Príjemný, zaujímavý a vtipný filmový počin. Námet je vynikajúci(niečo podobné ako v Butterfly effect-len spracované z tej humornej stránky a bez cestovania v čase) a herci neopozeraní. Ku koncu filmu som sa pristihol, že sa vlastne celý čas usmievam ako idiot-fakt sa na to veľmi príjemne pozerá. Jediné, čo mi trochu vadilo, bolo príliš veľa postáv(niekedy namontované do príbehu akoby nasilu) a roztrieštený príbeh. Na konci ale všetko do seba krásne zapadne. A ako bonus tu hrá aj Bellick z Prison breaku milujúceho otca-aj keď len minútu/dva. (13.03.2008)

Nezávislý filmík s veľmi zaujímavým námetom, uveriteľnými hereckými výkonmi, skutočne vtipným humorom (čo u mnohých komédií nie je vždy samozrejmé) a peknými hravými úvodnými titulkami. Možno by som s prižmúreným očkom dal hviezdičiek aj 5, ale ku koncu sa mi zdali všetky tie postavy prepletené až príliš, takže nakoniec príjemné 4 hviezdičky. (07.08.2007)