Donšajni

Pokud se někdo rád záměrně mučí, tak pak tento snímek můžu jen a jen doporučit. Pokud od toho ovšem někdo čeká další z dobrých filmů od Menzela, tak honem ruce pryč. Poslouchat hodinu a půl nějaké árie ženských padajících do postelí (ne sorry, to je jen asi půl minuty, ale těch árií je tam jinak plná pr.. teda spousta) ... hmm ne díky. No a tu postavu, co tu hraje Šafránková? Ach jo... proč na stará kolena propadá takovým sračkoidním rolím, ale vlastně jen kvůli ní jsem to dokoukala do konce. (23.03.2014)

Reziser Jiri Menzel /Ostre Sledovane Vlaky, Slavnosti Snezenek) natocil najhorsi film svojej kariery. Ono uz ani samotne Menzelove scenare nikdy za vela nestali, jeho rezisersku karieru zachranovali skor Hrabalove diela nez originalita Menzelovych scenarov. To sa neda povedat o takom Otakarovi Vavrovi /Menzel u Vavru studoval filmarcinu, koncil tusim roku 1962/, ktoreho scenare ma stale oslovuju, a pekne dlho este budu oslovovat. Spat ale k Donsajnom. Zakladnou myslienkou filmu je inscenovat Giovanniho operu s lokalnym hereckym osadenstvom. Scenar je bez chuti, chyba ustredna dejova linia, Menzel chce divakovi predstavit operu so vsetkymi zakulisnymi tahmi, ale z Donsajnov je na hony vidno, ze operu sam nema rad, a ze cosi sa toci len nasilu a nasilu sa to chce vnutit divakovi. Rozputany sled udalosti - prichadza spevak z USA a reziser, postupne sa zapletu so zenami -- nema stavu, dotycne zeny uz maju zabehany svoj rytmus, a nahla zmena s prichodom 2. suknickarov posobi umelo a rusivo nielen na samotne zeny, ale co je ovela horsie, aj na divakov. Dalej. Sceny vo filme /ukradnute auto atd atd/ su vlozene nasilu a len nato, aby zaplnili prazdne miesto a natiahli dlzku na neznesitelnych 100 minut. Ano, Menzel sice vie rezirovat, ale dej, zapletka, dialogy a sled udalosti maju ovela blizsie podla mna k Troskovym trilogiam Slunce, seno a Kamenaky, nez k predchadzajucej Menzelovej tvorbe. K samotnej opere tiez par slov. Sceny z opery su dlhe, nudne a posobia rusivo. Hartl je nesympaticky, do role sa absolutne nehodi. Ostatni herci /Goldflam, Chylkova, Jiraskova/ predviedli jedno velke nic. Skoda, ze Menzel takto konci. Zaroven nech Donsajni sluzia ako krasny priklad toho, ze ceske filmy idu kvalitou coraz viac dole z kopca, a skor sa oplati sledovat kvalitu prichadzajucu z EU ako polizzioteschi a reziserov typu Balaguero, Dennis Gansel, Til Schweiger, Aki Kaurismaki, Aku Louhimies. 0 % (04.02.2014)

No, příběh o ničem. Děj prázdný, scénář zachraňuje operní zpívání, což se mi kupodivu na filmu líbilo nejvíce. Protože jak jsem již podotkl, příběh neměl ani hlavu ani patu, byl bezduchý, scházela mu jakákoliv šťáva, náboj, zápletka či zábava, i pointa byla mizerná. Prostě kdybych měl teď vycucnout to nejhlavnější na ději, musel bych mlčet. Ticho to totiž vystihuje nejvíce. (19.02.2014)

Prostopášný režisér si chtěl si natočil svůj prostopášný film, kde si mohl zase pár hereček vysvléknout. Ve filmu hrají v podstatě jen tři herci: Hartl, Šafránková a Huba.Ostatní jsou jen sekundanti nebo křoví. (Evička Josefíková k titulní plakátové fotce na film snadněji snad přijít ani nemohla k poměru s odehranými vteřinam ve filmu.) Na film se dá koukat, poslechnete si úryvky z oper a ušetříte z rodinného rozpočtu. Děj je ale takový jednotvárný a nakonec ani nikam nesměřuje. (24.12.2014)

Pár vtipných momentů, jinak nuda k uzoufání. Trošku jsem si zazívala, prohlédla si ostatní diváky v kině. S některými se i podívala z očí do očí - asi jsme měli stejný názor. První pohled na hodinky. Druhý pohled na hodinky. Třetí, čtvrtý.... a konečně konec. Jedna hvězda z úcty...., k čemu vlastně, pane Menzele? (23.02.2014)