Der Krieger und die Kaiserin
The Princess and the Warrior
Režie:
Tom TykwerScénář:
Tom TykwerKamera:
Frank GriebeHrají:
Franka Potente, Benno Fürmann, Joachim Król, Ludger Pistor, Gottfried Breitfuss, Jürgen Tarrach, Natja Brunckhorst, Melchior Derouet, Sebastian Schipper (více)Obsahy(1)
Osudy Boda, nezaměstnaného bývalého vojáka a Sissi, sestřičky na psychiatrii, se jednoho dne protnou díky dopravní nehodě na ulici Wuppertalu. Pak se potkají znovu: v bance, a to zrovna během loupeže... Jinými slovy by se dal film popsat jako příběh lidí, kteří si museli nejprve vzájemně zachránit život, aby se mohli do sebe zamilovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (200)
Propracovaný a originální příběh se zajímavými momentkami, děj mi skvěle plynul a já přemýšlel i nad 100%, ale nevím proč se mi zdá, že všechny německé filmy končí podobným happy-endem. Asi nějaká deutsche schablone :-) ()
Bodo a Sissi...netypický pár, který se od sebe vzdaluje a přibližuje...aby se na konci...ale nebudu tu nahazovat spoilery ;) Lola byla průlom, zjevení, tohle láska na první pohled...ani nevím, kolikrát jsem ho viděla... ()
Nebýt německých herců, byl bych přesvědčen, že koukám na korejský film. Musím se podívat do Tykwerova životopisu, jestli tenkrát nestudoval filmovou školu v Soulu. Silný příběh, zajímavá exkurze do ústavu, nejčastější herecký projev - vytřeštěný obličej. 60%. ()
Podle celkového hodnocení a filmu NEBE jsem od Princezny a bojovníka očekávala příliš. I ten debilní název sem překousla. Ale přišlo mi to celé zbytečně zdlouhavé a bez šťávy. Ale vyplatilo se dokoukat to až do konce, posledních 10 minut jsem si užila a zvedlo to celý dojem filmu. Kdyby jen ten závěr přišel o něco dřív a ne až po 2 hodinách, které se šíleně vlekly... ()
Spousta divných lidí v citlivém příběhu. Možná to bylo místy neuvěřitelné, ale veškeré ty odchylky hlavních postav jsem cítil na vlastní kůži a oněměle souzněl. Dostalo mě to. ()
Zachrániť niekomu život, to nie je len tak. Nielen podľa východných alebo indiánskych náboženstiev vzniká puto, ktoré už nikto nikdy nepretrhne. Tu vzniká puto až prisilné a psychiatrická liečebňa tomu pridáva ďalší stupeň. Je to filmársky veľmi vďačné miesto, kde sa môže všetko, a je to aj patrične využité. Film je veľmi sugestívny, výborne natočený a tak mu môžem prepáčiť aj tých páŕ silených náhod a mierne prehnanú dĺžku. ()
"Co je tohle za sport? Létání. Ale ty neletíš. Rozehřívám se. A kdy poletíš? Příště", ano, právě takovou podobu může mít snění mladého muže, nezaměstnaného armádního vysloužilce, naklánějící ho se s do široka roztaženými pažemi přes zábradlí dálniční lávky, nechat mysl jakoby uvolněně letět, jen jí zlehka pustit plout nebem, alespoň na chvíli se zbavit všeho, co nás tak moc v našem nitru jako balvany tíží, osvobodit se třeba tak alespoň na moment od stále neustupující bolesti, když přijdeme ve svém životě o to nejcennější, o milovanou bytost, o ženu, tak jako on, jak pak žít dále a ne jen přežívat s odtikávajícím časem, den za dnem, z hodiny na hodinu, od minuty k minutě, ano, toto je další velmi zvláštní dílo, ke kterému se vždy s odstupem času pro posilu vracím a opakovaně nad jeho sdělením v osamění přemýšlím, čím že to jen může být, že se v něm tak podivuhodně ukrývá moc člověka pozdvihnout, podnítit ho opětovně v jeho víře tím, že může tak jako on, Bodo, i přes tu stále prožívanou bolest a tísnivou beznaděj dát někomu tu potřebnou, až spásnou pomoc, třeba mu i tím zachránit život, jako on, jedno osudné odpoledne mladé ošetřovatelce z psychiatrického ústavu Sissi, která jen s jeho rozhodným přispěním přežije nehodu, ano, třeba tak je možné konečně zachránit i sám sebe, právě takovou pomocí jinému člověku, nalézt třeba tak pro oba, pro sebe i pro toho druhého nový začátek, prolomit to neodbytné sevření trýznivou minulostí. ()
Krásný melancholicky romantický film. Tím bych sice mohl skončit, ale ono je třeba vyzdvihnout opět Tykwerovy experimenty s formou (přechod do jiného časového období skrze lasturu...) a také do detailu propracovaný scénář, který funguje jako dokonale složená mozaika, ale kdyby jediný dílek vypadl, už by nic nedávalo smysl a byla by zde spousta nelogičností. Už tradičně u tohoto pána nádherná kamera, která tentokrát není tak zběsilá a ještě podpořená epileptickým střihem, ale je krásně poeticky vláčná, přesně tak, jak to vyžaduje téma filmu. Navíc oba herci v hlavních rolích- krásná Franka Potente a Benno Fürmann- předvedli skvělé výkony, které navíc podpořili i ostatní, z nichž vyčníval Melchior Belson. Dokreslení celé atmosféry nádhernou hudbou už je pak jen potvrzením režisérova perfekcionismu. Tuhle netradiční "pohádku" lze jen doporučit. ()
Vážení přátelé...velmi působivý film od kterého jsem vlastně ani na chvilku neodtrhl oči, přesto že se ve filmu dost často nic moc neděje, ale to je zřejmě přesně to znaménko, podle kterého se odlišuje skvělá režie od té špatné. Film který vámi jen tak neprosviští ale vryje se. A tak to má být. Přesto mi tu chybělo cosi víc, aby to bylo na plný počet bodou... No taky to pro mě osobně lehce shazuje ten soubor prazvláštních náhod, které se vinou průběžně celým filmem a trochu tak ztrácí na uvěřitelnosti, ale tuto drobnost režisérovi v tomto případě rád promíjím... Jinak druhá půlka zhruba od momentu kdy se týpek začne chovat jako kokot, se mi to začalo líbit trochu míň...ale což... Malá zajímavost: krásná mladá žena na začátku nesoucí dopis do schránky není nikdo jiný než představitelka hlavní role ze starší adaptace knihy My děti ze stanice ZOO... Natja Brunckhorst ()
Tento manifest svobody a lásky se mi pod kůži nedostal. Z paměti ho tak snadno nevypudím, ale v průběhu sledování to se mnou v podstatě nic nedělalo (snad s výjimkou scény pod kamionem). Tykwerovy filmy pro mě přitom často bývají zdrojem mnoha emocí. Tady jsem se s nimi míjel. ()
I když se samozřejmě jako každý chlap nepovažuju za žádného měkotu, tenhle snímek ve mně vyvolal hodně pocitů, které jsou přisuzovány hlavně ženám.. ()
Tak todle je další pecka od Toma Tykwera, kterého tímto definitivně zařazuji mezi své nejoblíbenější režiséry. Rozjezd je sice pomalejší, ale po výborné scéně, kdy Bodo utíká před nějakýma týpkama a Sissi se stane nehoda (tato scéna mi mimochodem hodně připomenula akční tempo jiného režisérova filmu Lola rennt), se to začne pořádně rozjíždět. Tento film je tak krásný a přitom jsem občas téměř plakal jako hlavní hrdina:), jelikož některé scény jsou velmi dojemné. Nakonec to přes všechny překážky dobře dopadne a přiznám se, že ačkoliv mi často happy endy lezou krkem, v tomto případě jsem rád, že to skončilo, tak jak to skončilo. 85% a těším se na druhou projekci... ()
S hrůzou v hrdle jsem očekával scénu tracheotomie (ano, byla velmi sugestivní), následovala pocitová romance ze stejné poličky jako Wendersův Million Dollar Hotel. Miluji pomalé jízdy kamery s důrazem na pozvolna houstnoucí atmosféru, povedlo se dle mého soudu napůl. Franka Potente úžasně ztvárnila křehkou sestřičku Sissi, zpočátku jsem si ji spletl s chovancem ústavu, kde pracuje. Zranění a zranitelní, spíš to druhé... ()
"Trhly" film so zvlaštnou atmosferou a prijemnym soundtrackom. Nič priemerne, ale ani dokonale. ()
Někteří "znalci" tvrdí, že správnou filmovou hudbu, při sledování nevnímáte - pokud je dostatečně kvalitní. Ve skutečnosti je to naopak: kvalitní sound. by vás měl odtrhnout od vnímání děje, a dalších detailů. Jako právě zde! Co dodat? Prvně v životě kdy jsem se na soundtrack těšil víc než na samotný film. ()
děj se táhne jak tejden před vejplatou.Přijde mi že scénář je určen pro obyvatele podobných zařízení kde pracovala Sissi. Sice téma je dané aby zabrnkalo na city ale jinak klišé.Ohlodaná kost.... ()
Velmi povedeny nemecky film... Mam Tykwera docela rad a todle se mu vazne docela povedlo... Trosku zmateny konec ale jinak pekny poeticky pribeh... Mozna misty pritazene za vlasy :) ale celkovy dojem je rozhodne dobry... 4 a pul... ()
Nic moc. Toporně zahráno, Potente to buď vůbec nesedlo nebo to nebylo šité jí na míru. Zdlouhavé, zbytečně. kamera je ok i styl natáčení je dobrý, ale chybí tomu veškerá šťáva. Jiskření zde vůbec není. Potente se chová jako jeden z pacientů psychiny kde pracuje. Zklamání. 50% ()
Zajímavý film, v tom dobrém slova smyslu zajímavý. Tykwer nepřekonal Lolu, ale zřejmě jí ani překonávat nechtěl... ()
Myslím, že chápu, co chtěl tímto filmem autor říct, ale zase (jako u většiny Tykwerových filmů) mi nějak nesedla forma a zpracování. Kamera je ovšem krásná a Franka Potente sympatická. ()