Frances Ha

Nesympatické postavy, příběh celkem o ničem, přesto film dokáže něčím zaujmout. Možná to bylo Gretou Gerwig, ale pořád se nemůžu rozhodnout, jaký na ní mám názor. Hlavně mi přišlo, že na to, že je Frances učitelka tance, neumí moc tancovat, ale možná se mýlím :)) (07.01.2014)

Manhattan po třiceti letech. O životě singles příjemně, nehipstersky, zábavně a hlavně pravdivě. Srovnání s Allenem jsou samozřejmě automatická, Baumbach na to jde ale úderněji a v daleko rychlejším tempu. 80% (Berlinale 2013) (12.02.2013)

Aneb co se vám stane když vás realita uchopí dřív, než uchopíte vy ji a budete si nalhávat, že je to všechno furt sranda. Po Sépii a velrybě asi nejlepší Baumbach díky faktu, že scénář psal režisér s představitelkou hlavní role a oba přesně věděli, co a jak říci. (31.08.2014)

Tak to čus. A že Dolan je ten moderní a aktuální tvůrce, který mluví a úměrně k mládí stylisticky přesně zobrazuje a mluví o moderních a aktuálních tématech mladých? Tak to čus. Baumbach mu tu v tom případě dává flying knee KO. V prvním kole. Tenhle film je jako Truffaut/aka Nová Vlna (co ví, jak se oblíknout, není to čůrák, je chytrej a není to hipster) a Woody Allen (co není rozklepanej a nedělá píčoviny). Do toho všeho Greta Gerwig září. Tenhle film je pro mě zázrak. Tak čistých pět, jako už dlouho nepamatuju. (Pozn.: Fakt, že režisérovi bylo v době natáčení 42 a ne 28, nechápu.) (15.07.2015)

Frances je sympatická milá osoba, která jak se mi zdá, stále hledá v životě to pravé ořechové. Takový úlet, jako je třeba pouhý výlet na víkend z New Yorku do Paříže, vystihuje její povahu o tom, že v životě by měl člověk žít podle toho, co jak přichází, ikdyž touha po stabilitě a kariéře je větší. Oddychový snímek pobaví ani neurazí. (02.07.2013)

Allenovka jak vyšitá, zbožňujem ich:). Skvelá Greta Gerwing, a výsledne slušný nadpriemer, nazdar (23.11.2014)

Zväčša nemám nič proti nezávislým filmom, ale toto mi proste nesadlo. Frances ako naivná smoliarka, ktorá pozná svoju cenu a nechce sa uspokojiť len tak s "cenou útechy" sa snaží dosiahnuť svoje ciele, ale nič nevychádza. A tak absolvuje odyseu rôznymi mestami a snaží sa nájsť samú seba. OK, námet je fajn, a treba uznať že aj tá kamera bola absolútne skvelá, ale inak ten štýl mi proste nepasoval. Najlepšia časť z celého filmu bolo osamelé blúdenie Parížom (niečo čo by som nechcel asi nikdy zažiť). No ako film na jedno pozretie celkom dobre, ale nič viac. Inak, Greta Gerwing ako keby z oka vypadla Kate Winslet, či to sa len mne zdalo? (05.12.2013)

Tenhle film zachycuje život a to hodně prostým a jednoduchým způsobem. Se vším všudy, bez přibarvování (doslova :)) a speciálních efektů. Dostanete "jen" tu "obyčejnost", něco co prožíváte každý den. Ty drobnosti, co všem znepříjemňují život jako že se spálíte, neustelete si postel, nebo se s někým pohádáte. Taky ale ty vážnější problémy, co všichni do určité míry řeší, pochybnosti, rozpačitost a nejistotu, do určité míry strach, trochu lhostejnosti, trochu nadšení, spousta zmatení, ale taky touhy, Radost z maličkostí a jak málo nám někdy stačí vlastně k tomu abychom najednou zjistili že jsme šťastní....to všechno ve filmu je. Pojetí v černobílé barvě mi přišlo fajn, protože se hodí právě k té všednodennosti všeho co se děje a přiznejme si to je to v dnešní době originální, stejně jako hudba která byla použitá a většinou byla fajn (i když na mě občas působila trochu jako výsměch tomu co se dělo, ale to je jen můj pocit.) To co mi vadilo, není chyba tvůrců, ale čistě moje osobní. Měla jsem osobní problém pochopit hlavní postavu, ne kvůli tomu, že by nebyla dost jasně popsaná a zahraná, spíš naopak. Prostě mi naprostá většina věcí pro které se rozhodla, které dělala (a i její reakce) přišly totálně nelogické, totálně na hlavu a občas naprosto infantilní (bylo-li jí skutečně 27- let- jak jsem pochytila). Ale zase věřím, že někdo se s touhle postavou třeba ztotožní, jen mě to bylo lehce proti srsti. Za mě to jsou slabší 4 hvězdičky ale určitě vám všem tenhle zážitek vřele doporučuji. :) A pokud jste zvědaví jak vznikl název filmu, tak vězte že přesně tak jak na mě působil celý život Francis - náhodou, trochu rozpačitě, ale s určitým cílem. (03.12.2015)

až si za pět let projdu takovouhle identity crisis (a že ona příjde), doufám, že u toho alespoň budu stejně neohrabaně okouzlující.jako frances. zlatíčko. we're basically the same person, dokonce i ty vlasy máme stejný! (06.12.2016)

Ta čtvrtá je popravdě jen za to, že mi až tady došlo, jak mi sedí Greta Gerwig a její projev, ale přece jenom jsem tenhle dojem z ní měl i Pytli na palici a to jsem viděl jen pár dní zpátky. Ona ani nepůsobí jako herečka, spíš jako reálný člověk co existuje a někdo ho jen dokumentuje při životních situacích, aniž by o tom sama věděla, prostě mistrovství civilního herectví, co jsem si nedokázal mimo Írán a Rumunsko představit - i když tam to stále je jiná liga. A koukám, že ona je i docela slavná režisérka (a snad je tak i víc slavnější než jako herečka), tak si říkám, že bych se od ní někdy mohl na něco podívat, i když Lady Bird a Malé ženy mě zrovna nelákají, ale Noci a víkendy bych klidně zkusil a taky bude mít na svědomí Barbie (!), což mě u někoho, kdo se dost často motal okolo současné nezávislé americké scény, dost překvapuje, ale proč ne, když tam aspoň částečně zůstane sama sebou. Jej, to jsem se zakecal jen o Gerwig, už bych měl začít hodnotit tenhle film. Takhle - on rozhodně není dokonalý. I přes silnou realističnost a přirozenost dialogů to občas skřípe, nechápu, proč je to černobílé (asi aby to působilo víc artově než je?) a dost mě zklamal konec, který naprosto náhle přejde k happy endu působícím dojmem, že Baumbach vůbec nevěděl, jak vše zakončit, tak tam prostě něco vrazil. Happy end mi sice sedí víc jak totální depka, přiznávám, ale i s totální depkou v závěru by to působilo úplně stejně. Jenže i přes to si mě to docela získalo, donutilo cítit to, o co tvůrcům šlo a to mumblecorové plynutí životů několika lidí, co prostě nějak žijí, mě bavilo sledovat a to podobným způsobem, jako kdysi film Karel, já a ty. Nepřišlo mi to tím pádem vůbec špatné, i když bych to pocitově měl spíš na silné tři než na slabé čtyři, ale zatím nevidím důvod tu jednu hvězdičku shazovat. Možná k tomu jednou dojde, ale zatím ještě ne. Hodně slabé 4* (05.02.2023)

[MFFKV - 2013] Velice kvalitní scénárista je především Noah Baumbach a na dějové linii filmu Frances Ha je to opravdu znát, lepší sled událostí a změny postav jsem letos ve Varech neměl tu čest vidět. Bohužel je to stěhování filmové hrdinky po čase už trošku monotóní, ještěže stopáž je velmi příjemná a herecké obsazení taktéž. Jen se nemůžu ubránit dojmu, že to černobílé zpracování opravdu nemuselo být, ale alespoň působí více artově, kdyby byla do hlavní role obsazena například Anne Hathaway a film byl lépe propagován, tak věřím, že by se z něj mohl stát potencionální hit. (02.07.2013)

71. Zlatý Glóbus za rok 2013 - nominace (1) - Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Greta Gerwig (15.01.2014)

Ne, ze by mi byly trampoty hlavnich hrdinu nejak proti srsti, ale nevzil jsem se do nich a zustali mi lhostejni. Diky cernobilemu obrazu to ma nejakou atmosferu, ale celkove uz mi to nema co dat. Verim, ze v takovych devadesatych letech bych to ocenil lepe, dneska uz ne. (03.10.2021)

New York ve francouzském stylu. Příjemně bláznivé a plné životních pravd (ten trik s rukama ve futrech taky rád dělám). (02.11.2013)

Greta Gerwig se podobně jako Lena Dunham profiluje jako Woody Allen v sukních. Je mnohem cyničtější, chladnější a ulítlější (Lena je přeci jenom ještě drsnější). Nemohl jsem si vybrat (ne)vhodnější film, když teď hledám bydlení, práci, přemýšlím o svém postavení ve společnosti a co dál se svým životem obecně. Frances Ha je zábavnou indie hračičkou, která se nebojí nastavit zrcadla a nechat diváka plácat v bezútěšných pocitech. Mé první (a doufám) ne poslední setkání s duem Baumach & Gerwig. (26.07.2017)

Frances Ha je ten typ filmu, který se mě líbil, ani vlastně nevím proč. Nikde nezačal, nikde neskončil, o ničem vlastně nebyl. Jenže...Greta Gerwig hrála trochu praštěnou a nevyzrálou 27-letou Fran tak mile a sympaticky, že jsem se během filmu nenudil, ale spíš praštěně usmíval. Černobílý obraz v tomto případě neměl působit umělecky či artově, ale spíš příběh vykreslit náladově hřejivěji a kouzelněji, což při velkém množství dialogů film potřeboval. Co ale vykouzlilo největší úsměv na mé tváři, byla poslední scéna, která nejenže vysvětlila podivný název filmu, ale přesně vystihla to sympaticky dětinské chování Frances... (12.03.2014)

Mně ty Baumbachovy filmy prostě bavěj - takže i když s Frances Ha a jejím příběhem se ztotožňuju (v porovnání s jinejma jeho věcma) asi spíš míň, i tak jsem si to obrovsky užíval. Ty její divnorozhovory (se spolubydlící z baletu, na večeři se známejma), to její hledání sebe sama vlastně úplně ve všem, co dělá a řiká, všechny ty životní a vztahový maličkosti a trapnosti, na který ve filmech často nebejvá prostor (symbióza se Sofií a naopak pak trapnej nekomfort v dalších vztazích, neefektní "lejm" vejlet do Paříže)... Je to uvěřitelnej příběh o konci mládí a začátku dospělosti jedný obyčejný, vlastně ničim vyýjimečný holky. Holky, který rychlejc mluví než přemejší, která moc neřeší, co si o ní kdo myslí je upřímná a jde až na dřeň... a na tu její bezprostřední a nestylizovanou zpověď se kouká strašně hezky. Líbilo se mi, jak si svoje místo nakonec našla a že i přátelství se Sophií se posunulo tam, kam se posunout muselo - jen prostě už nic z toho nebylo stejný jako někdy během vejšky. Zrovna tohle je aktuální pro všechny lidi stejně - stejně jako rodící se a ve filmu jen naznačená vztahová bezvýchodnost Sophie, která má (stejně jako často realita) od romantickejch středoškolkejch ideálů hodně daleko. "Vypadám staře?" "Ne. Jo! Co je staře?" Starší, než jsem, než 27?" "To ne. Ale 27 je staře." / "To je to, co chci od vztahu, a co možná vysvětluje, že jsem zrovna sama, haha. To, že ty někoho miluješ a on to ví, on miluje tebe a ty to víš, ale zrovna jste na večírku a bavíte se s jinejma lidma, ale podíváte se přes místnost na toho druhýho, protože... to je ta osoba ve vašem životě. To je to, co chci od vztahu. Nebo vlastně jenom od života." (24.03.2020)

Tato žánrovka je přesně můj šálek kafe. Mám ráda volnomyšlenkáře, lidi, kteří hledají důvod, proč jsou vůbec tady a odmítají stereotypní dospělácký život. Celkový dojem vylepšuje nezaměnitelná new yorská atmosféra, plus jako třešnička na dortu je vše černobíle podtrženo. Sympatický, konverzační film, na který budu mile vzpomínat.. (14.11.2016)

K tomuto snímku jsem se dostala náhodou a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Hlavní hrdinky nejsou žádné vyumělkované zmalované karikatury, ale normální ženy, které se snaží najít svoje místo ve světě. Prožívají zklamání, neúspěch, změny, které nemusí být vždy k lepšímu. Je to těžké, být si vždy jistý sám sebou a prosadit se. Důležité je hlavně na této cestě nebýt sám. (29.11.2013)

Jooooj tak tento film ma neskutočne očaril. Objektívne dokonalý nebol, no pre mňa áno. Ani neviem čím to bolo. Asi tou atmosférou a nákazlivo optimistickou, veselou, spontánnou, často flegmatickou, "socially awkward" a hlavne svojskou Frances, ktorá si nerobila ťažkú hlavu s neúspechmi, ktoré jej život kládol pod nohy. Po všetkých stránkach super :) (02.07.2015)