Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francouzské kinematografii nikdy nechyběl humorný pohled na 2. světovou válku. Prominentní pařížská rodina operních pěvců a orchestrálních hudebníků je nucena poskytnout větší část své pařížské rezidence velení Wehrmachtu. Jenže, co dělat, když část rodiny se angažuje v odboji, ukrýváte anglického letce a má na vás spadeno šéf místní buňky Gestapa? Rozuzlení může přijít jen při soukromé audienci pro bratrance Adolfa Hitlera... (ČSFD)

(více)

Videa (3)

Ukázka z filmu 1

Recenze (22)

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Komedie, ve které, jak jsem se dozvěděl, měl původně hrát Louis de Funés a která je také věnována jeho památce. Nejdříve k roli Michela Galabruho: ten byl tradičně skvělý, ale samozřejmě má lepší role, navíc tady nemá zas tolik prostoru a já upřímně doufám, že v případě Funése by prostor té postavy byl lepší, jinak by se asi zachránilo jen malinko. I když je tady obrovská přehlídka hereckých hvězd (skvělý Villeret, parádní Jugnot, ucházející Guiomar, Clavier a další), je ale škoda, že Carmet nedostal víc prostoru. Příběh sice má několik dobrých prvků, ale hlavně a zejména v první polovině (ztvárnění vzteklých Němců, gestapák, tabák), ve druhé polovině je to už slabší, ale třeba namlouvací píseň Hitlerova bratrance rozhodně stojí za zmínku, neboť je skvělá, vedlejší zápletka se Super Odbojářem pak možná chtěla více rozvinout, na úkor slabších částí, kterých nakonec bylo docela dost. Dabing alr vynikající, hlavně pak v případě Sejka a Švormové, komedie jako celek mě ale bohužel příliš nezaujala a ten konec (asi posledních deset minut) mi přišel naprosto scestný, zbytečná a nijak zajímavý. Jednou to pobaví, ale víckrát to asi vidět nepotřebuju. Kdo ví, jak by to nakonec vypadalo s Lousiem, ale takhle je to jen silnější průměr, který je naštěstí vynikajícně obsazen. 65%. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Pocta LdF se nezdařila, pro mě osobně je "Děda" velkým zklamáním (znásobeným ještě dlouhým sháněním filmu). Moc přeplácané, děj hrne dopředu bez nádechu a vtipy chybí. Kromě velmi dobrého českého dabingu (Česká televize 1999, zejména Vladimír Dlouhý, Soběslav Sejk a Libuše Švormová - tedy převážně již zemřelí velikáni) není co pochválit. ()

Reklama

bloom 

všechny recenze uživatele

"Kuchař cedí nudle. Opakuji: Kuchař cedí nudle." Přiznávám se, že v době, kdy jsem Dědu viděl poprvé, tak jsem nevěděl, kdo je Christian Clavier. Mě upoutalo spíš jméno Michela Galabruho, scénáristy Sedmé roty Jeana-Marie Poirého a to, že je film věnován Louisi de Funésovi. Když jsem však viděl v úvodních titulcích celou plejádu slavných či povědomých jmen a především mých oblíbenců (z opravdu plejády uvedu jména Jugnot, Carmet) mé srdce zaplesalo. Film samotný je ovšem opravdu bláznivý a je z něj už cítit ten typ humoru skupiny Le Splendid (ti tu jsou v plném počtu až na Bruno Moyota). Pro mě po Velkém flámu a Sedmé rotě asi nejlepší francouzská válečná komedie. Ještě doplňuji Louis měl ztvárnit titulní postavu, ale zemřel před začátkem natáčení a tak roli převzal jeho parťák Galabru. Škoda, mohlo to být zajímavé setkání třeba s takovým Christianem Clavierem... ()

Colonist 

všechny recenze uživatele

Mám rád francouzské komedie. Obzvláště rád mám francouzské válečné komedie. Film v režii tvůrce Návštěvníků a s hereckým ansámblem plným známých jmen, to přece nemůže dopadnout špatně, říkal jsem si před zhlédnutím. No a špatně to taky nedopadlo. Smíchy jsem se sice neválel po zemi, neboť tato komedie zase tak vtipná není, ale už jen díky tomu hereckému obsazení a dobrému ztvárnění válečné Paříže, plné odbojářů, nacistů a kolaborantů, se na to dá dívat. Film má však jeden z nejpodivnějších závěrů vůbec. Nejprve se z ničeho nic objeví podivný muzikálový výstup Hitlerova nevlastního bratra (v podání budoucího pana Pignona) a v posledních deseti minutách se děj přesune do současnosti do televizního studia, kde hlavní protagonisté hovoří o snímku, který jsme právě viděli. Musím se přiznat, že něco takového, bych vůbec nečekal. Nevím, čím to je, de facto mě ten film zklamal, neboť jsem čekal větší porci humoru, ale přesto jsou mé dojmy z něj celkem pozitivní. Druhé zhlédnutí v nejbližší době sice neplánuji, ale pěkné tři hvězdičky si zaslouží. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Protože jsem dřív viděl čerstvější plody spolupráce dua Clavier-Poiré (např. Strážné anděly), radši jsem nic moc neočekával. No vidíte, a dočkal jsem se nejpovedenější francouzské válečné komedie od Velkého flámu. Humor za každou cenu, který pak se střídavými úspěchy uplatnili v Návštěvnících, v Dědovi nebyl zapotřebí, takže navzdory vší legraci nejsou třeba Němci jen neschopní hloupí šašouři, ale opravdu z nich jde strach a hrdinům tedy můžeme fandit a bát se o ně. A kromě toho je tahle komedie přímo památečním albem francouzské komediální elity. Kam oko dohlédne, spočine jen na samých známých tvářích. Schází ovšem čerstvě zesnulý Louis deFunés, kterému je film věnován. 80 % ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama