Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francouzské kinematografii nikdy nechyběl humorný pohled na 2. světovou válku. Prominentní pařížská rodina operních pěvců a orchestrálních hudebníků je nucena poskytnout větší část své pařížské rezidence velení Wehrmachtu. Jenže, co dělat, když část rodiny se angažuje v odboji, ukrýváte anglického letce a má na vás spadeno šéf místní buňky Gestapa? Rozuzlení může přijít jen při soukromé audienci pro bratrance Adolfa Hitlera... (ČSFD)

(více)

Videa (3)

Ukázka z filmu 3

Recenze (21)

bloom 

všechny recenze uživatele

"Kuchař cedí nudle. Opakuji: Kuchař cedí nudle." Přiznávám se, že v době, kdy jsem Dědu viděl poprvé, tak jsem nevěděl, kdo je Christian Clavier. Mě upoutalo spíš jméno Michela Galabruho, scénáristy Sedmé roty Jeana-Marie Poirého a to, že je film věnován Louisi de Funésovi. Když jsem však viděl v úvodních titulcích celou plejádu slavných či povědomých jmen a především mých oblíbenců (z opravdu plejády uvedu jména Jugnot, Carmet) mé srdce zaplesalo. Film samotný je ovšem opravdu bláznivý a je z něj už cítit ten typ humoru skupiny Le Splendid (ti tu jsou v plném počtu až na Bruno Moyota). Pro mě po Velkém flámu a Sedmé rotě asi nejlepší francouzská válečná komedie. Ještě doplňuji Louis měl ztvárnit titulní postavu, ale zemřel před začátkem natáčení a tak roli převzal jeho parťák Galabru. Škoda, mohlo to být zajímavé setkání třeba s takovým Christianem Clavierem... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Protože jsem dřív viděl čerstvější plody spolupráce dua Clavier-Poiré (např. Strážné anděly), radši jsem nic moc neočekával. No vidíte, a dočkal jsem se nejpovedenější francouzské válečné komedie od Velkého flámu. Humor za každou cenu, který pak se střídavými úspěchy uplatnili v Návštěvnících, v Dědovi nebyl zapotřebí, takže navzdory vší legraci nejsou třeba Němci jen neschopní hloupí šašouři, ale opravdu z nich jde strach a hrdinům tedy můžeme fandit a bát se o ně. A kromě toho je tahle komedie přímo památečním albem francouzské komediální elity. Kam oko dohlédne, spočine jen na samých známých tvářích. Schází ovšem čerstvě zesnulý Louis deFunés, kterému je film věnován. 80 % ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Celou dobu se dívám na film, který mi přijde nepovedenný, zmatený a divný. A on skončil tím že se v televizním studiu sejdou hlavní postavy, tvrdí, že je film o nich nepovedenný a začnou se různe dohadovat. Hustý, co? Jako vůbec se mi to nelíbilo. Navíc Michela si tady moc neužijete (Funés by se v tak malé roli snad ani nemohl objevit.) Celkově tady chybí hlavní postava, hlavní zápletka, celý film je jeden velký bordel. Ale možná to byl záměr a za závěrečné překvápko přidávám jednu (možná i dvě) hvězdy navíc. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Obdivuji milovníky žab, že ten obrovský trapas, který si ukousla jejich armáda za druhé světové války dokážou přetavit ve výtečné komedie. U odbojářského dědouška je celkem vydařená hlavně první půlka filmu, která nepostráda sarkasmus a hodně přesný trefy do mentality francouzského národa. Druhá část je však poměrně zbytečně zmatečná a jen velmi těžce drží při sobě a to má samozřejmě neblahý dopad jak na humor, tak na tempo filmu. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Pocta LdF se nezdařila, pro mě osobně je "Děda" velkým zklamáním (znásobeným ještě dlouhým sháněním filmu). Moc přeplácané, děj hrne dopředu bez nádechu a vtipy chybí. Kromě velmi dobrého českého dabingu (Česká televize 1999, zejména Vladimír Dlouhý, Soběslav Sejk a Libuše Švormová - tedy převážně již zemřelí velikáni) není co pochválit. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama