The Zero Theorem

T.Gilliam se sice ve svém novém snímku dost recykluje, já se ale nechal ukolébat, snad proto, že jsem dlouho neviděl žádný jeho film. Možná taky proto, že tentokrát dokázal vytvořit (alespoň pro mě) živé fungující charaktery, se kterými jsem soucítil a které nebyly jen nějakými podivnými palidmi a karikaturami (i když uplně normální teda rozhodně také nebyly). Samotné zracování a fantaskní Terryho svět, ve kterém hlavní hrdina žije v kostele a spí ve varhanech, z výše ho tiše pozorují kamenné tváře svatých a na holou hlavu se mu snášejí barevné kužely světla z okenní mozajky Panny Marie, přitom má za zrcadlem schované Goupróčko a jeho oltářem je super moderní retro-kompjůtr, tak to se mi fakt hodně líbilo. A to ani nemluvě o skvělém obsazení. Hlavně Mélanie Thierry, ze které jsem byl upřímně naprosto udělanej. Celkově lehce depresivní, apokalyptické, melancholické vyznění snímku mi padlo do noty, dokonce mi chvíli Gilliamův Zero Theorem připomínal Trierovu Melancholii, i když jde pochopitelně v mnoha směrech o zcela odlišné snímky. Jinak T.G. zdárně ukazuje, že je možné natočit vizuálně nádherný snímek, z originálního prostředí (tím, že se odehrává především v kostele) bez ulítlého rozpočtu a produkce. Za zmínku také stojí zábavná kamera a hudba v čele se skvělým "výtahovým" remakem Radioheadů. Toto polemizování o smylsu bytí, nebytí a vůbec, se Gilliamovi náramně povedlo. (28.07.2014)

Iba "vcelku dobre" zrealizované, čo mne na tú slabú trojku stále vychádza. Gillianove filmy už dávno nemajú to povestné kúzlo / Waltz je oveľa lepší v úlohách kde musí veľa rozprávať, takáto "grimasová" poloha mu príliš nesedí. (15.07.2014)

Jiné, mezigalaktické, sci-fi, filozofické, existenční, ne/logické × dost složité, možná přítomnost psychotropních látek. Buď to bylo napsáno pod vlivem, nebo musíte být pod vlivem vy, abyste film pochopili (paralen plus asi nebyl dostačující). Každopádně, nevšední podívaná plná barevných věciček, přístrojů a lidí. Hlavní myšlenka děje se opírala o telefonát, kladívko, snahy dosáhnout rovnice 0=100%, a samozřejmě nadčasové otázky bytí a dosažení ničeho. Prostředí lehce depresivní, spolu s postavami. Herci skvělí, Christoph je prostě peckoidní, Matt a Tilda taky dobrý. Musím to ještě jednou vidět.. ..že bych zítra do Budějic na ty dvě jednání mohla taky přes kabel do počítače? No, tak NIC.. (17.05.2015)

Naprosto stupidní a nesmyslný film. Budoucnost, která obsahuje pouze choromyslné a nemocné jedince. Zlatých 12 OPIC... Mr. Waltz toho také moc nepředvádí, hraje si prostě to svoje.... (07.08.2014)

Typicky groteskovitě šílená "gilliamovka" z přepjatě pokřivené budoucnosti, která ale není realitě zas tak vzdálena. Na přehuštěnou ulici se tu však podíváme jen párkrát, příběh je zaměřen na komorní procitnutí jednoho ukázkového podivína (skvělý Waltz), ve své uzavřené ulitě napjatě čekajícího na tajemný telefonát, jenž by mu prozradil smysl života. Čímž mu samozřejmě onen život uniká mezi prsty. Postupnou očekávatelnou "normalizací" snímek trošku ztrácí svou výlučnost, ovšem pořád mu jí zbývá na rozdávání. (18.08.2014)

Neobvyklý film snad ze všech úhlů pohledu. Když nad tím tak přemýšlím, tak si říkám, že nevím, co tím chtěl přesně autor říct. (17.09.2014)

Možná je to nevkusné & pitomé No a co?... διάβολος ve fragmentaci, dezorientaci a hysterickém třeštění.------ Nula od nuly pojde. Terry tuto poučku dobře zná... Zná a hraje si. Navzdory a s poťouchlostí vzdáleného pozorovatele. Radujme se, dštěme síru a nebo nechme být. Nula od nuly pojde :-P. (17.04.2014)

.. ani nejemotivnější (fisher king) srdci blízký (tideland) orwellovský (brazil) ale ..pořád gilliam: stylizovaný, technokratický, permanentně nad propastí mezi rozumem a vírou, soundtrackem na hraně elfmana a mansela (+ nápaditá přerábka creep od radiohead) ..tentokrát po ruce není žádná rovnice na hodnocení, protože -v kontextu filmu- nula nikdy nedosáhne sta procent a do absolutna pořád něco schází.. (01.08.2014)

Zaujímavé,ale čo je zmysel života je jasné a to zachovat si zdravý rozum,občas to býva tažké... :) (01.08.2014)

Terry v modrých? Nemožné, chtělo by se říct před zhlédnutím. Jenže--- Stylově je to pořad starý dobrý Terry a jeho kabaretně opulentní, překvapivý a přebujelý bazar zapomenutých věcí... vizuálně desítky zajímavých a drobných pestrostí, které napoprvé člověk rozhodně nepobere, zvláště v exteriérech této vize budoucnosti (reklamy, pohled do firmy, park atd.), o nečekaných setkáních "deštníku se šicím strojem na operačním stole" v Qohenově bydlišti, kde se odehrává většina děje ani nemluvě (postel mezi varhanami, umyvadlo v křtitelnici, počítačový stůl na místě oltáře atd.). Hůře s dějem, s hlubším smyslem filmu - není třeba zastírat, že Terry byl vždycky spíš skladištní chaotik, že mu vždycky víc vyhovovalo situace vršit než hloubit a navazovat, ale tady opravdu jako kdyby resignoval až příliš. Jak už se zmiňovali mnozí, nakousnuto je toho opravdu mnoho, ale všechno je zas rychle opuštěno a běží se dál, dál kolem nedopovězených otázek... kam až? Až k hrdinovu setkání s jeho vlastní duší? Konečně? Když už v realitě odmítl, bude aspoň čekat v onom virtuálním světě? Pointou mi to tak připomnělo jiného "creep jedince" z Nejvyšší nabídky. Zápletka s napravenou krasavicí se zachraňovacím komplexem a zběsilými oblečky je krajně nepravděpodobná, ale... pro muže již poněkud přezrálejšího asi docela vábivá. Christopher Waltz svými tiky taky občas nenechá nevzpomenout na Pinka z The Wall, ale je celkem milé vidět ho i v tomto typu role. Jo a Matt Damon mi vizáží zoufale připomínal P.S. Hoffmanna; jenže ten by to zahrál stokrát líp. (14.10.2014)

Gilliam is back! A se vsi paradou :) ..ovsem je mi lito tech, co filmy podrobuji vlastni naucene logice. (01.08.2014)

Napodruhé jsem si to užil o dost více. Blízká budoucnost je v Gilliamových očích hravou vizuální skládkou v jejíchž kulisách rozehrává téma ne nepodobné jako ve snímku Brazil. Místo státního aparátu a byrokracie ale satirizuje v první řadě korporátní kulturu megaspolečností, které jsou novodobými diktátory a pochopitelně taky velkými bratry. Terry je zkrátka zpátky ve své formě. Zápletka o hledání smyslu všeho (života, vesmíru a vůbec...) dobře koresponduje s vyzněním snímku, jehož závěr dává prostor více interpretacím a lidem preferujícím doslovnost tedy nejspíše nesedne. Nemůžu také nezmínit perfektní herecké výkony zejména Waltze, Mélanie Thierry a Lucase Hedgese. Skvělý divnofilm, skvělé 4*! (07.09.2014)

Orwellovskej námět je pro T Gilliama oblíbenou tématikou a i tady se mu to povedlo dobře rozpracovat. Ovšem jen na začátku - řekl bych tak v 1. třetině (s přivřeným okem polovině) filmu. Zbytek už byla recyklace sebe samého, kdy jsem měl pocit, že už snímek nemá co nabídnout. Ano, jsou tam zajímavé obrazy a odkazy (kamera místo hlavy Ježíše) a taky herecké výkony (Ch. Waltz, L. Hedges) na úrovni, nicméně hlavní hrdina se ve filmu bojí "ničeho" = prázdnoty, což jsem měl na konci pocit, že nastalo. Ve výsledku jsem si totiž řekl, že ten film byl vlastně o ničem a nic neříkající. Těžko říct, jestli to byl záměr nebo to tak cítím jenom já, ale jak jsem si na začátku sliboval, že to bude dobrý, tak na konci to bylo spíš zklamání. (28.07.2014)

Home office aneb ke štěstí stačí plátek pizzy a virtuální sex...Gilliam se zacyklil v další společenské kritice, která postrádá poutavost i sílu sdělení....Filozofická prohlášení o lovu esoterických entit jsou jen čistokrevné prázdné Žvahlavovy žvásty :) ... Slovy Letha : "Laciný virtuální trik"... (31.07.2014)

05. 10. 2014 (252.); kdyby to nenatočil pan Gilliam a nehráli tam renomovaní herci, tak nevím (07.10.2014)

Nepobral jsem to, ale líbilo se mi to. A to, co jsem nepochopil, určitě nebyl atak na moji osobu. Takže se tomu nebojím dát slušný hodnocení. Jediný, čeho se trochu bojím, je možný (a celkem dost pravděpodobný) zjištění, že nebylo co pochopit. Že to zkrátka nebylo a není o ničem. Logikou tohoto filmu (kde 0 se musí rovnat 100 procentům) by to vlastně znamenalo, že je to tedy v podstatě o všem. Nepochopil já jsem to nakonec? :) Co ovšem vím na beton, že bych chtěl dovádět na pláži s Melanií Thierry. Jak jsem si jí mohl tak dlouho nevšímat? Tady vidím, že se o moji pozornost pokouší už víc než 15 let. Teď už o ni nepřijde, musím si ji pořádně prolustrovat. (24.03.2015)

Hodně zvláštní film, ostatně jako většina tvorby od Terryho Gilliama. Nedá se mu upřít úžasná imaginace, skvělý smysl pro detail, dobré obsazení a slušná atmosféra. Některé scény jsou vizuálně úchvatné, některé situace pozoruhodné a některé dialogy dokáží zaujmout. Bohužel film na mě nezafungoval jako celek. Jde spíše jen o sled scén, které jsou občas skvělé, občas o ničem. Také jsem nedokázal rozklíčovat, co nám Terry Gilliam chce vyprávět či sdělit. Jako kdyby se utopil ve své vlastní imaginaci. (14.02.2019)

Everyone's gettin rich. Except you. Pokládal jsem si průběžně otázku, jestli mi vadí, že jsou Gilliamovy filosofické meditace stejně zmatené jako ty vizuální. Odpověděl jsem si, že tentokrát ne. Zdroj shovívavosti, na níž jsem nebyl s to se napojit třeba v případě Imaginária, tkví v kritickém vyznění filmu, s nímž je čím dál obtížnější nesouznět. Je otázka, jestli divákovi stačí se v opulentní záplavě poťouchlých obrazů a vizí brouzdat, nebo jestli by rád něco hutnějšího - ne třeba hned odpovědi, ale třeba alespoň zajímavé otázky. Jestli ano, je třeba konstatovat, že to nebyla Gilliamova silná stránka nikdy a není ani dnes. The Zero Theorem vás přesytí a opustí hladové. (02.04.2017)

Pseudofilosofický film, jehož hlavní myšlenku pochopil jenom režisér a pár vyvolených. A když už máte pocit, že se nějaká ta pointa blíží, tak snahu o její zachycení pravděpodobně vzdáte, jelikož je celý děj vylíčen pro diváka absolutně nezáživně. (12.02.2020)

Takovýchto filmů už za ta léta existuje desítky. Téma vnitřních pocitů hlavního hrdiny v budoucnosti, kde jsou všichni závislí na reklamně a internetu, kde máme pestrobarevné exteriéry a temné barokní interiéry...to tu bylo už stokrát. Snažit se rozebírat tento film, hledat v něm hloubku a styl, mi přijde jako stát a uvažovat v galerii nad obrazem černé tečky na bilém pozadí, který stojí 3 miliony. 25% (02.08.2014)