Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (138)

Ruut 

všechny recenze uživatele

Jean-Paul Belmondo ve vrcholné formě. Manželé z roku II jsou výborná kostýmová komedie. Na francouzskou komedie 70-tých let a na to že v ní hraje Belmondo je v ní celkem málo humoru. No relativně málo. Protože co je víc? Rádoby komedie plná trapností, nebo spíš méně co do počtu, ale o to více co do kvality provedení vtipů, kterým se doopravdy divák zasměje? Krom toho Manželé z roku II fungují velice dobře i jako dobrodružný film. Jean-Paul tradičně nepostojí a pořád se na plátně něco děje. Skvěle mu taky sekundují obě dvě hlavní herecké partnerky. Zvláště Marlene Jobert. A ještě navíc tento film dobře funguje i jako politická satira. Některé filmy prostě nestárnou a Manželé z roku II mají co ukázat i po 35-ti letech od data vzniku. A věřte že nejsem žádným nostalgickým pamětníkem abych přidával na hodnocení. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Ženatý, francúzsky protagonista: Nikolas Philibert; teda aby som ho predsa trochu presnejšie definoval, tak najprv »ubzikol« tesne pred vypuknutím: Veľkej francúzskej revolúcie do Ameriky [povedzme kvôli istému, trestnému činu v jeho vlastnej réžii], kde sa mimochodom usadil, pričom sa plánuje akosi zase znovu oženiť, o čom v podstate opačná strana takmer ani extra netuší, ktorá sa to napokon čochvíľa i dozvie, kedy snáď úplne jedinou možnosťou by vlastne bolo - vrátiť sa domov do Francúzska, medzitým niekde vyhľadať mimoriadne pôvabnú Šarlotu, a predovšetkým zrušiť manželský zväzok, čo je už priamo [od]teraz i vskutku dosť reálne, nakoľko sa «politická situácia» naprosto radikálnym spôsobom medzičasom razantne zmenila, t.j. starú monarchiu tentoraz vystriedala nová republika!? • Jednak na lodi: Lietajúca ryba, doplával až do Európy, a jednak neprichádza s prázdnymi rukami, pretože dolu v podpalubí sa nachádza naozaj väčšie množstvo obilia, ktoré by nasýtilo hladných, francúzskych, a to ani nehovoriac o namosúrených obyvateľoch v rámci celku, čo je i akousi »zlatou vstupenkou« pre tohto ústredného protagonistu, ktorému sa prislúchajúce problémy ešte iba začínajú... • A veľkou  škodou určite bolo, že akási postavička v podaní charizmatického, francúzskeho herca: Charlesa Dennera; skrátka pasažiera z príslušnej lode, ktorá vôbec nevkročila na francúzsku pôdu, čo považujem nielen za premárnený potenciál zo strany autora, ale zároveň i za celkové ochudobnenie zo strany celkového obsadenia, ktoré si síce nakoniec poradilo aj bez neho, no mohlo to byť ešte i oveľa viacej zaujímavejšie, ak by mu dajme tomu J-P Rappeneau, nezveril len takýto miniatúrny herecký priestor. • A zrejme najmä práve preto asi najväčšia ťarcha jednoznačne zasa spočívala na hlavnom predstaviteľovi v podaní J-P Belmonda, ktorý mi svojim hereckým, atletickým zovretím - znova patrične pripomenul svoju predchádzajúcu, legendárnu úlohu v podobe: Cartouchea, čo krásne korešpondovalo s jeho energickými schopnosťami. • Okrem už spomínanej "jobertky", sa zaskvela i talianska, herecká, sexy kolegyňa: Laura Antonelliová; do ktorej sa lámač ženských sŕdc - Bébel, behom nakrúcania veľmi zamiloval, a to všetko pred zrakom jeho aktuálnej, švajčiarskej partnerky: Uršuly Andressovej! • Pozoruhodne spracovaný, historický, komediálne ladený titul, na ktorom som si jednoducho obzvlášť kvalitne pochutnal. ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Troška manželské "Itálie" zasazená do historického období francouzské revoluce. Šuani, royalisté, drobátko zde zesměšňovaní, schopní pořádat plesy i mezi dobytkem na statku. Nikola Filibert, Belmondem ztvárněný bonviván a jeho životní láska Šarlota. Je jasné, že jejich vztah se bez pár facek neobejde, dodává to jejich lásce šťávu.Taková trošku taškařice bez většího smyslu, kostýmní film, asi i drahý, Belmondo holt táhl do kin. Není to špatný film, ale takový zmatený, bez větší pointy. 70% ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Že jsem se tomuto filmu třicet let vyhýbal, evidentně není náhoda. Rozverný příběh o manželství na pozadí bouřlivých událostí francouzské revoluce? Francie je rozdělená na příznivce republiky, nebo naopak monarchie a mezi nimi poletují manželé, kteří mají jiné starosti...chtějí/nechtějí se rozvést. Ve skutečnosti je zápletka dost chatrná a nebýt právě toho historického kontextu a bohaté výpravy, bylo by to nudné nejen v první půli. Dokud se na scéně neobjevila Charlotta, neměl jsem jediný důvod se aspoň pousmát. Pak už to bylo malinko lepší a Belmondo dostal prostor aspoň pro svoje fyzické herectví. Do té doby se totiž jeho postava tvářila, jakoby si Belmondo roli Nicolase jen nanečisto zkoušel. Žánr historické komedie mě zatím moc neoslovil a tento film na tom nic nezmění. PS: Ani trochu se mi nelíbilo, jak se v tomto filmu zacházelo se zvířaty...kopání do psů, slepic, neurvalé zacházení s koni. A stejně tak mi moc nevonělo, to časté fackování žen. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (14)

  • Roli Charlotte měla původně hrát Catherine Deneuve, která s Belmondem ve stejné době hrála ve filmu Siréna od Mississippi (1969). Toto režisérovo přání ale ztroskotalo na hereččiných příliš vysokých finančních požadavcích a dodatečně byla pro tuto postavu vybrána Marlène Jobert. Stejně tak došlo ke změně i v obsazení aristokratického sourozeneckého páru. Markýze a jeho sestru měli hrát Michel Duchaussoy a Claude Jade, ale nakonec byla angažována atraktivnější dvojice Sami Frey a Laura Antonelli. (argenson)
  • Ve francouzských kinech dosáhl film návštěvnosti bezmála tří miliónů diváků a z domácí produkce byl pátým nejúspěšnějším snímkem v roce 1971. Velký úspěch měl například také ve Španělsku a v Itálii. (argenson)

Reklama

Reklama