Un homme qui me plaît
Un tipo che mi piace
Love Is a Funny Thing
Režie:
Claude LelouchScénář:
Claude PinoteauKamera:
Jean CollombHudba:
Francis LaiHrají:
Jean-Paul Belmondo, Annie Girardot, Maria Pia Conte, Kaz Garas, Farrah Fawcett, Marcel Bozzuffi, Simone Renant, Richard Basehart, Arturo Dominici (více)Obsahy(1)
Henri (Jean-Paul Belmondo) je úspěšným skladatelem filmové hudby, který přijíždí do Los Angeles za svou další zakázkou. Na natáčení se setkává s příjemnou francouzskou herečkou Françoise (Annie Girardotová). Ze začátku nezávazný vztah na jednu noc se mezi nimi postupně mění na silnější pouto. Těžké rozhodnutí o dalším pokračování jejich vztahu odsouvají a užívají si společné chvíle až do okamžiku, kdy se Françoise musí vrátit do New Yorku na natáčení. Teď již rozhodnutí odložit nelze. V sázce je však velmi mnoho. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
První polovina je zajímavá a blyská se v ní na dobrou romantickou komedii. Jenomže když se do sebe dvě hlavní postavy zakoukají tak se film se zaměří pouze na jejich milostný vztah a nerozumné chování. Až nakonci opravdu zpozorníte a začnete být opravdu napnuti. A závěrečná scéna na letišti je to nejlepší z celého filmu, do postavy Anne Giraldot se opravdu vžijete. Já si skoro poplakal.:-) Takových scén má ovšeml film málo. Koukat se na něj dá příjemně, má hezkou atmostféru, ale hodně mu ještě chybí. Měl se totiž víc zaměřit na dramatický žánr. Škoda, ale mé 3 hvězdy jsou silné. ()
Film, který se mi příliš nelíbí... 1) Bez skvěle vypadajícího 36letého Belmonda s krásnou hebkou pletí a 38leté Annie Girardotové by se snímek potácel někde na hranici mezi odpadem a jednou hvězdičkou. Důvodem jsou tuctové dialogy a především pomalé zdlouhavé scény, vypointované za dvojnásobně dlouhý čas, než považuji za případné. Skvělých posledních deset minut na věci nic nezmění. 2) Překvapuje mě letadlo PanAm letící z Říma do Nice (!). Že by Američani měli práva na přepravu po Evropě? ()
Reziser Lelouch je mi volny , a Annie Girardot je jedinym dovodom, preco filmu dam 60 % ()
Troch atypický Belmondo a šialene strašný český dabing. ()
Úspěšný skladatel filmové hudby se vydává za zakázkou do Ameriky, kde se seznámí s francouzskou herečkou. Nezávazný vztah se změní v silné pouto, které vyústí v dlouhé společné chvíle. Jenže všechno musí jednou skončit. Ale musí to tak opravdu být? 40% ()
Muž, který se mi líbí je romantická velikost života ve vzletném básnickém výrazu. Claude Lelouch měl tou dobou již větší životní i profesní zkušenosti a dokázal se prodrat až k jádru a vlnové frekvenci niterných pocitů. Opěvuje se touha, lidská představa a neopakovatelná krása života, intimní a duševní osamělost má své potřeby vzájemnosti a v něžném objetí rozkvétá úsměvem. Nemoralizuje, ale s pochopením a na pouhý okamžik zprostředkovává vnitřní obrodný pocit naplnění a hřejivý paprsek harmonie. Filmová silueta je domovským přístavem a tvorba vyžaduje sounáležitost a společné zaujetí. Poetický výraz je vrcholnou osobní zpovědí, dotýká se nitra a rozechvěle zpívá o povznesení láskou. Hemžení vnitřních světů se dostává na povrch a určuje všechny kroky. Poezie dostala svůj čtvrtý rozměr. Koketním hlasem básníka je Henri (dobrý Jean-Paul Belmondo), francouzský skladatel filmové hudby na pracovní štaci ve Spojených státech amerických. Nenapravitelný sukničkář je požitkářem okamžiků a při každé příležitosti svádí život na svou stranu. Hlubší propojení je základní potřebou, osobní situace musí jít stranou a život se hladí v přítomnosti. Básníkovým zájmem je Françoise (pozoruhodná Annie Girardot), francouzská herečka v americkém pracovním prostředí. Osamělost si žádá pozornost, dychtivě čeká na vyslovení svého jména. Úsměv, polibek, vnitřní klid, nervozita a zdání osudové předurčenosti. Láska má rozdílné potřeby. Z dalších rolí: hlavní herecká hvězda připravovaného filmu Paul (Kaz Garas), Henriho kamarád a režisér připravovaného filmu Peter (Peter Bergman), Henriho atraktivní společnice pro LA Patricia (Farrah Fawcett), Françoisin spolucestující z letadla (Bill Quinn), Henriho italská manželka (Maria Pia Conte), či italský celník bez smyslu pro humor (Arturo Dominici). Muž, který se mi líbí je filmovou básní. Realita je oživena představou. Pocit vnitřních světů spatřil denní světlo i barevné neony noci a vydal se na svou cestu za jedinečným dobrodružstvím napříč kontinentem. Touha po svobodě získala křídla a v přímé sluneční záři prožívá svou největší báseň života. Příjemný a velmi osobní filmový zážitek. Žízeň po životě je neuhasitelná. ()
Na jedné straně ženatý muž, dělající filmovou hudbu (J.P.Belmondo) na druhé straně vdaná žena, herečka (Annie Girardot). Oba mladí, atraktivní hledají k sobě cestu společného šťastného žití, oba mají sklony k nevěře, oba si rádi užívají ... zda - li se dají dohromady, na to si musíte počkat až do konce. Celý film je dělaný stylem "Muž a žena", kde hlavním naplněním filmu je užívání si dvou mladých lidí a kde děj je odsunut na druhou kolej. ()
Muž a žena, kteří byli. Bezcílnými destinacemi. Cesta bezva nenapravitelného "playboye" letem americkým světem. Ne, ani trochu není u konce s dechem. Jean-Paul Belmondo nepřehlédne žádnou sukni, ladí linky hudební, hází sympatické cukrbliky, dobře padnoucí žertíky sype z rukávu, ne pomálu, jeden za druhým, klidně i po ránu. Je stále tak nějak nad věcí, nepřipouští si k tělu žádné starosti. Francouzsky elegantní a hravě civilní Annie Girardot čeká /možná ho předběhne i samotný Godot/, zda vystoupí z letadýlka ten pravý, její vyvolený - muž, který se jí líbí. Vždy a za všech okolností módně šik. Svírá ji citový vzlyk. ()
Dá se,velmi civilní herectví ale dlouhé ....oba protagonisty mám rád... ()
Hořkosladká spanilá jízda herečky Françoise a skladatele Henriho, kteří se potkají v New Yorku při natáčení jakéhosi filmu, jehož děj se do filmu prolíná. Ano, zní to poněkud nepřehledně, ale ono to sem tam nepřehledné je. Když Henri konečně Françoise sbalí, vyrazí spolu na bláznivý výlet po Americe, bez cíle, jen se svou stejně bláznivou zamilovaností. Chvílemi z plátna dýchá taková pohoda a bezstarostnost, že jsem měla pocit, jako bych byla s Jean-Paulem a Annie skutečně na dovolené. Stejně silné jsou ale i vážné momenty, kdy kamera v dlouhých detailních záběrech zachycuje smutnou tvář křehké Françoise, v níž se pere zodpovědnost s citem, který pomalu přerůstá hranice náhodné známosti. To Henri se dilematy moc nezdržuje – většinu času nic neřeší a s nadšením malého kluka si užívá každý okamžik. V době uvedení se tento snímek nesetkal s velkým ohlasem, i zdejší hodnocení jsou rozporuplná. Za sebe ale můžu říct: je to film, který se mi líbí. ()
Setkání náhodné dvou lidí, kteří si pro sebe utrhnou pár dní, ačkoli mají své vlastní závazky. Forma vítězí nad obsahem, série obrazů a krajinek. Jinak spíše zklamání. 60% ()
"Tak je to vždycky. Lidé se potkávají buď o deset let dříve nebo o deset let později." ()
Francouzský předchůdce filmů Before Sunrise nebo Lost in Translation. Je to stále stejný příběh. Muž a žena se potkají, přeskočí mezi nimi jiskra a pak začíná kouzelný románek žijící přítomností a snažící se ignorovat nevyhnutelně se blížící rozloučení. Stejně jako v jeho mladších bratříčcích, tak i tady je alfou a omegou výkon obou protagonistů. Jean-Paul Belmondo a Annie Girardot se pro svoje role snad narodili. Bebel zahrál úplně jinak než jsem čekal a dal připomenout na šíři svého talentu. Nádherný snímek, s téměř thrillerovým koncem. ()
Já jsem si při sledování filmu přál, abych mohl dát 4 hvězdičky. Ten námět, téma se mi velmi líbilo. Ale musím dát jen tři. Ten důvod patrně spočívá v Belmondovi. Mám pocit, že ta role měla být svěřena někomu jinému. Ne že by J.-P. Belmondo byl špatný herec, ale tadyta postava vyžadovala prožití si těch různých situací, zkrátka větší pravdivosti a to mi Belmondo nebyl schopen dát. Naopak Annie Girardot byla v té civilní podobě naprosto důvěryhodná a moc se jsem si jí užil. ()
Pro mě jsou jedinou devizou tohoto snímku skvělé herecké výkony v hlavních rolích. Jinak mě, bohužel, příběh neoslovil. A to i přesto, že je režijně velmi dobře zvládnutý. 64% hvězdiček ()
Nepřišlo mi to moc jako komedie jako spíš romantické drama o dvou lidech na cestách, kteří se prostě sblížili. K Belmondovi mi role skladatele hudby moc nesedla a celý film mě moc nenadchl. Není to můj šálek kávy. ()
V naší mojí TV uváděný pod titulkem (překlad z originálu), "Muž, který se mi líbí" s netradičním párem v hlavní roli: Belmondem a Girardotovou. Nezapomenutelný svým nábojem jiskřící mezi hlavními hrdiny, jež jsem cítil i skrze obrazovku. Film, jaký se mi líbí! ()
Neskutečně silný závěr. ()
Na Leloucha málo propracované. ()
Nesmierne smutný a zároveň nesmierne zábavný film. Belmondo mieri ako vždy priamo do srdca a Annie Girardot, ktorá bola skvelá s Funesom, Noiretom, je s ním unikát - perla. ()