Víkend na Zuydcoote

Zuydcoote je místo, kde bych určitě nechtěl strávit dovolenou. Pláž nacházející se na severu Francie je těžce přeplněna francouzskou armádou podpořenou anglickými vojsky utíkajícími zpět do Anglie. V této vřavě se odehrává příběh vojáka, jeho víkendová historka o tom, jaké to ve válce opravdu je. Jediný víkend dokazuje to, že se člověk nedokáže nudit. Jean-Paul Belmondo sice hraje trochu vážnější roli, ale neexistuje aby se neotáčel okolo nějaké dámičky. I zde hraje takováto dámička zásadní roli a co je hlavní, celý příběh a vlastně víkend pohodlně zpříjemňuje. Jenže to by zpříjemňovat neměla. Celý příběh je totiž jedno velké utrpení, se kterým se vojáci utkávají po celý průběh samotné války. Líbí se mi, jak film není nijak velkolepý a přitom přínosný co se historie týče. Je málo takovýchto válečných filmů, které jdou takzvaně proti davu. Většinou se točí film o válce hlavně z důvodu velkoleposti, tenhle je točen proto, aby poukázal na život vojáků, které zaměstnávala válka, tak jak jsem to snad nikdy neviděl a přitom to vypadá tak nádherně obyčejně. --- Cos dělal dneska? - Zabil jsem krysu - Proč? - Nevim, tak jsem zabil aspoň něco v týhle válce. (04.10.2007)

Na Belmonda celkem netradicni film, ve kterym se toho moc nedeje a celkove je trosku o nicem, odehrava se behem dvou dnu a Belmondo tu neni za zadnyho hlaskare nebo drsnaka, ale pouze za radovyho vojaka, i kdyz je pozornost samozrejme soustredena na nej. No a i kdyz se tu Belmondo jen tak poflakuje, obcas s nekym pokeca a obcas se ukreje pred bombardovanim, tak jsem se ty dve hodinky nenudil, navic film pusobi docela velkorozpoctove, akorat ten konec je takovej nejak dementni. (31.10.2008)

Seržant ustupující francouzské armády si musí první červnový víkend roku 1940 uvědomit, jestli je víc nebezpečno v okolí Flander, nebo flunder.. Belmondo jako Verneuilovo dynamo, co se po Zuydcoote pohybuje zčásti vedeno vlastní vůlí a povětšinou osudem a přitom jediný cíl s jasnějšími obrysy, je zmrskat se pernodem na oslavu konce toho všeho zbytečného umírání. Kdyby nebyl víkend, mohlo by se říct, že je to o hrdinech všedního dne. O kamarádství, morálce a vtipkování zakrývajícím nejistotu a strach. Výprava simplement spectaculaire. Nolan se podle mě díval velmi pozorně.. (19.06.2023)

Nejraději mám Belmonda pod de Brocou anebo Lautnerem a ani Deray nenatočil s Bebelem špatné filmy. Režie Henriho Verneuila zbavuje Jean-Paula jeho pověstných skopičin a filmy jsou docela vážné. Samozřejmě z hereckého hlediska je někdy změna přínosná. Víkend na Zuydcoote byl z mé strany dlouho opomíjeným. Přecejen dramata z druhé světové války zase nějak moc nemusím. Hodně mě překvapil konec, který si nechám pro sebe a nebudu jej vyzrazovat. (10.01.2012)

Celý film jsem pomýšlel na čtyři hvězdičky a hledal jsem nějaký impuls, který by mi umožnil tu čtvrtou hvězdičku udělit, ale ten nepřišel. Bombardování bylo už v první polovině filmu nudné, bombardování = zalehnout, bombardování = zalehnout a tak pořád dokola. Pořádné německé pěchoty jsem se zde nedočkal a to je škoda. Konec sice potěšil vyostřenými emocemi, ale stále jen tři hvězdy. (12.11.2013)