Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (37)

  • Pro Clémence Thioly alias Colette byla nejtěžší její úplně první scéna v posteli s nacistou Weissackerem. To pro Jiřího Mádla bylo nejobtížnější pohybovat se v dřevácích. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Najít dostatečné finanční prostředky na natočení filmu trvalo Cieslarovi celé dva roky. Aranže koprodukce vznikla až těsně před zahájením natáčení. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Filmu se nabízela mezinárodní koprodukce s Británií, nakonec z ní ale kvůli nadměrným požadavkům producentů sešlo. Údajně kvůli konkrétním kreativním představám o stylu a obsazení snímku. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Castingy na německé nacisty proběhly těsně po realizaci Hanebných panchartů, v nichž Němci rovněž hráli "nácky". Daniel Brühl po Panchartech odmítl hrát dalšího nacistu a nechtěl si scénář Colette ani přečíst. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Natáčení bylo pro samotného režiséra hodně psychicky náročné. V jisté chvíli od něho dokonce dočasně odstoupil a jen hledal zdroje informací. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Cieslar jel v rámci příprav několikrát do Osvětimy, četl memoáry, koukal na dokumenty o holokaustu z dílny české i zahraniční. Pomáhal mu i sám Arnošt Lustig a po jeho smrti Ladislava Chateau, která s ním dopracovala scénář do výsledné podoby. Celý nejužší režijní štáb prošel stovky dostupných dokumentů, inspiroval se výpovědí účastníků i dokumentací na místě. [Zdroje: E15, oficiální web filmu] (hippyman)
  • Pro mnohé zahraniční herce, kteří jsou obsazeni do hlavních rolí, bylo setkání s Lustigem a dotčenou tématikou vůbec první. Jak dodává francouzská herečka a představitelka hlavní role Clémence Thioly: „Arnošta Lustiga jsem objevila až díky tomuto filmu. Stejně tak jako dílo Milana Cieslara. Do Colette jsem o Milanovi a jeho filmech bohužel neslyšela, ale po Colette jsem viděla všechny jeho filmy!" (Zdroj: turner)
  • Režisér sa knihou Rudolfa Vrbu s názvom "Utiekol som z Osvienčimu" inšpiroval v mnohých detailoch i celých scénach, ale vo výsledku je film o niečom úplne inom. (gogo76)
  • Arnošt Lustig si prežil peklo holokaustu na vlastnej koži a bol svedkom ojedinelých útekov z Osvienčimu. (kacer4)
  • Herecké obsadenie tvorili Česi, Poliaci, Nemci, Francúzi a Slováci. (kacer4)
  • Jedná sa o prvý film československej produkcie, ku ktorému robil hudbu skladateľ svetoznámej spoločnosti Hansa Zimmera Remote Control Productions. (Macejko)

Reklama

Reklama