Zrození pana účetního
Fantozzi
White Collar Blues
Fantozzi
Režie:
Luciano SalceScénář:
Leonardo BenvenutiKamera:
Erico MenczerHrají:
Paolo Villaggio, Gigi Reder, Anna Mazzamauro, Plinio Fernando, Nello Pazzafini, Liù Bosisio, Umberto D'Orsi, Giuseppe Anatrelli, Dino Emanuelli (více)Obsahy(1)
Věčný smolař Ugo Fantozzi se tentokrát představuje ve svém úplně prvním filmu, který u nás dosud nebyl uveden. I v tomto dílu se můžete těšit na jeho hezkou ženu a ještě krásnější dcerku, ale také na jeho trapasy v japonské restauraci, utrpení při odtučňovací kůře, sportovní nadšení při fotbalovém zápase a marnou snahu získat si přízeň slečny Silvaniové. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (109)
Stejne jako vetsina dilu obcas hodne smesne, ale vetsinu casu nuda. ()
Já prostě tyhle blby rád. První ze série a hned takový zářez. Fotbalové utkání je vynikající. Herečka hrající Silvaniovou ve své odpudivosti zcela geniální. A odkudpak asi tak okopíroval jeden internetový server "svou" slavnou reklamu s pejskem a japonskou restaurací? ()
Fantozzi je komediální blázen který se měl využít jinak ale chválím. ()
Nu, obecně, ... co se týká všech Fantozzi, myslím, že tak nízké hodnocení vychází z toho, že se mnoho hodnotících cítí být v jeho roli (jako by se to stalo jim) a nedokáží být "nad věcí". Ano, souhlasím, že Fantozzi je blb k pohledání a mohlo by nám ho být líto. Ale takový je přece život. Smějme se tedy ne Fantozzimu, ale tomu co dělá. Vždyť je to přece jenom komedie. Pokud se setkáme s takovým člověkem ve skutečném životě, asi se smát nebudeme. To dá rozum a cit. Ne? ()
"Loni vyhráli ženatí o tři infarkty a dva utopené.." ;) ()
Brutalita! Čím jsem starší tak tím mám raději tyhle Italské ultrakomedie. Že by určitý druh degenerace? V tom případě jsem zcela smířen s osudem:-) ()
Prvý diel niečoho, čo spôsobilo revolúciu v európskej komike a aj komike sveta. Už pri tomto prvom filme to bolo k popukaniu, je to majstrovstvo trapasov. Zatiaľ však troška suché a nudné. Treba však túto vec pochváliť, bolo to ešte také roztomilé. ()
Hugo, náš skvelý Hugo. Jeho potrhlé a infantilné gagy vedia aj po vyše 30tich rokoch zabaviť. ()
Paolo Villagio byl herecká extratřída. Podat takto komické situace s takovou noblesou, že sice víte, že se jedná o absolutní nesmysl, ale užíváte si to a berete to za příjemnou podívanou, to neumí moc herců. Ačkoliv jsem z novější generace, tak proste i 45 let stará komedie mě dokáže zabavit. A zde to platí dvojnásob! Celou tu satiru na lidské neštěstí jsem si užíval plnými doušky, člověk už to dneska po těch mnoha zhlédnutích zná prostě nazpaměť. Nabídne to možná i slabší sekvence, ale ta kadence těch úderných vtipných glos to válcuje na plné čáře. Za highlight prvního dílu považuji rituál s ranním vstáváním na sekundu přesně, to mi roztrhalo bránici na malé kousíčky. Nesmíte film brát jako nějaký celek a klást důraz na příběh, tady si člověk musí vychutnat ty jednotlivé, leckdy moc nenavazující skeče. Trochu mě po těch letech zarazil závěr, ten se mi osobně moc nezamlouval. I tak ale srdcovka. Za mě dávám 8/10 ()
Příjemné překvapení. Na základě komentářů jsem moc nečekal a nakonec se mi to i dost líbilo a další díly určitě zhlédnu taky. Film těží z jednoduchého humoru který je postavený na různých bláznivých scénkách, skoro místy působí jako groteska. A takovýhle humor já mám prostě rád. Navíc Villaggo tady vskutku září. Jeho grimasy a gesta jsou výborná. Takže dávám zaslouženou čtyřku. ()
Špatné, špatné, špatné... Nemůžu si pomoct, ale Paolo Villaggio mi nikdy jako komik k srdci nepřirostl.. Filmy s ním mi připadají všechny stejné. Hloupé a trapné!!!! ()
Vlastně je to jen sled gagů, ale je to dobré. ()
Některé vtípky/gagy/nápady jsou skutečně potrhání-smíchy-hodné, kdo zná i další filmy série (v čele s nepřekonatelnými Maléry) zde pozná i tzv. klasické fóry, které se s obměnami objevují i v dalších dílech. Setkáte se zde se "starými, známými" postavami. Pro milovníky hrubého černého humoru a přehnané nadsázky je zde spousta pikantností... Bohužel tento snímek trpí nevyrovnaností a ve změti stále dalších a dalších gagů se nacházejí hluchá místa, bohužel možná až příliš často. Ale stejně jsem se dobře bavil, protože italský humor Paola Villaggia já prostě můžu :) ()
Film jsem si sehnal, když jsem si přečetl, jak ho někteří srovnávají s legendárními Maléry. Abych byl upřímný, na Maléry pana účetního to zdaleka nemá, ale přesto je tento Fantozzi o něco lepší než ty poslední díly. Některé scény byly trapné, některé vtipné, ale ne vulgární. Akorát jsem nepochopil, proč příběh s odtučňovací věznicí, která byla v tomto dílu, použili i v Malérech (i když tam byla lepší a vtipnější, ale některé hlášky a scény z ní byly na chlup stejné jako v tomto filmu, ve kterém to bylo poprvé). Každého Fantozziho zachraňují sportovní scény. V Malérech to byl cyklistický závod (i když tam nebylo potřeba nic nezachraňovat), v Malérech 2 podniková olympiáda (jedna z mála dobrých věcí v tom paskvilu) a zde je to fotbal (možná ještě trochu lyže, ale tam už to bylo plné trapností). Viděl jsem verzi dabovanou Postráneckým, ale ani Fišer by mé hodnocení nezvýšil. Každopádně v rámci série je tento film (zatím, neviděl jsem všechny), co se kvality týká, ještě docela povedený. Edit únor 2008: Viděl jsem pokračování "Nesnáze pana účetního" a díl "Superúčetní", obojí bylo lepší než tento film (Nesnáze mnohem lepší), takže nejlepší díly série jsou Maléry 1, Nesnáze, pak Superúčetní a teprve pak Zrození, které se ale s Nesnázemi (a s Maléry už vůbec ne) nedá srovnávat, se Superúčetním je zhruba na stejné úrovni (no, možná o chlub slabší)! Další díly už směřují k odpadu. Sice asi tento můj soukromý žebříček nikoho nezajímá, ale je to jen pro informaci pro toho, kdo má rád Maléry 1 a chtěl by vidět nějaký další dobrý díl. ()
O chlup zábavnější než Návrat Pana Účetního, ale kvalit Malérů Pana Účetního nebo Bláznivé Komedie to nedosahuje. 3,5* ()
moja zaujímavosť Natáčanie filmu prebiehalo talianskej metropole Rím. (dyfur) ()
Vynikající první díl.Film je plný skvělých gagů a scének.Nejlepší scéna je v japonské restauraci , kdy si slečna Silvaniová sebou vezme svého pejska a oni jí ho upečou.Také je skvělá odtučňovací kúra a spoustu dalšího. ()
První setkání s panem účetním Ugem Fantozzim, jeho ženou Pinou, slečnou Silvániovou, účetním Filinim a dalšími. První nesmělé kroky vstřícnosti ke slečně Silvániové Fantozziho doslova a do písmena bolí. V tomto díle poznáme pana účetního dokonce jako fotbalistu, tenistu i lyžaře. Jestliže někomu během silvestrovských oslav zničí auto, kdo to asi bude ? ()
Slusna talianska komedia, ktora sa da kedykolvek zas a znovu pozriet. Villaggio prerazil s tymto za premiera Aldo Mora /1974 - 1976/ a za prezidenta Dzovanniho Leone /1971 - 1978/. Trochu vseobecneho rozhladu, a nejde len o burlesknu komediu a o to, ze film nema dejovu liniu. Paolo Villaggio pracoval kade tade, s Fantozzim prerazil ako 42 rocny za talianskeho premiera Alda Moro /vo funkcii talianskeho premiera uradoval 1963 - 68 a 1974 - 76/. Prezidentom Talianska bol vtedy Giovanni Leone 1971 -78 v urade. Taliansku kinematografiu mam totiz dost rad .... 86 % ()
Tenhle druh humoru je mi vcelku cizí. Nechci mu dávat nějaké přívlastky, protože se jistě najde hodně těch, kteří se u toho dobře pobaví. Účetní Ugo Fantozzi (Paolo Villaggio) je smolař nespokojený se svým životem. A když už je smůla nepřítomna, tak nastává faktor, že Ugo je naprostý idiot. Občas to má i celkem slušný náběh, který je ale vždy zavražděn něčím hodně přihlouplým, až už to přestává být směšné, natož vtipné. Samozřejmě nechybí jeho ošklivá žena Pina (Liu Bosisio) a dcerka Mariangela (tehdy už sedmadvacetiletá Plinio Fernando), na kterou se nejčastěji volá Chitta. Pochopitelně je okouzlen svojí spolupracovnicí slečnou Silvani (Anna Mazzamauro), pro kterou neváhá velmi drasticky hubnout. Ale každý jeho pokus končí rozbitím jeho tváře, či opravdu velkou idiocií. Jen jednou se staví na odpor své idiocii, a to když hraje kulečník s Velkým Diegem Catellanim (Umberto DˇOrsi). I když pokud chtěl prohrát, aby povýšil, tak proš bral hodiny a navíc to maskoval fabulovaným mimomanželským poměrem. Účetní Filini (Gigi Reder) ho často nutí k nějakým aktivitám, převážně sportu, které vždy končí tragickou nehodou zapříčiněnou neschopností obou postav. A když už se začne bouřit levicovými názory, je přinucen k poslušnosti Ředitelem ředitelů (Paolo Paoloni). Komedie, ve kterém se pro mne humor rozvíjí buď nešťastným směrem, nebo není včas zaražen při svém rozvíjení. ()