Obsahy(1)
Gedeonův první "skorocelovečerní" film sice svou poetikou odkazuje na snímky české nové vlny 60. let, ale zároveň přichází s novým pohledem. Uzavřená a samotářská dospívající Klára tráví konec léta u babičky se svou sestřenicí Marií, která je jejím pravým opakem. Na místní diskotéce se Klára seznámí se dvěma chlapci, usilujícími o Marii. Vztahy mezi oběma dívkami a zároveň jejich vztahy k oběma mladíkům tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Klára, poučená získanými zkušenostmi, odjíždí z prázdnin vstříc dalším výhrám i prohrám, svým dalším životním osudům. V jednoduchém vyprávění o čtyřech mladých lidech na konci léta rozehrává Gedeon v konkrétních postavách příběh mnoha jejich vrstevníků z dnešní doby a dnešního světa. Zachycuje jejich pocit prázdnoty a tápavého hledání svého místa, včetně povrchnosti jejich dialogů, ale včetně podvědomé víry v lásku. První setkání s city a projevy dospělosti podává v lyricky tragikomické formě. Životní pocity hrdinů dokreslují texty písní jedné z typických předtavitelek tzv. "tancovačkového " rocku, rakovnické skupiny Brutus. V české filmové produkci jde o ojedinělý snímek, který staví na odlišných východiscích než většina ostatní české tvorby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (144)
Brutus, pivo, léto, Brutus. ()
Jestli tento počin nabízí i nějakou poetiku dozrávání, tak ta mě, pravděpodobně, o pár let minula a ničeho inovativního jsem si zde nevšiml. Navíc potupně přiznávám, že jsem se nedokázal oprostit od srovnávání s opravdovým Formanem a jeho filmařskými počátky. ()
Ještě společně s Návratem Idiota je to nejlepší Gedeonův film. ()
Hokus pokus. Po téměř půlročním filmovém půstu jsem zavadil o tento cosi, co poněkud připomínalo zlatá šedesátá vlnová léta, avšak chyběl onen zlatavý třpyt předpůlstoletních dob... což škoda, každopádně zlatý střed ()
Jak nejsem obeznámen s Fitzgeraldovou předlohou (povídkou Berenika stříhá vlasy), tak mě to nutí se sám sebe ptát, za kolik Gedeonův debut vděčí Fitzgeraldovi a za kolik československé nové vlně. Když jeden poslouchá ty bezobsažné dialogy (které jsou však geniální, co slovo, to perla), nemůže si nevzpomenout na Formana, na Papouška, na Passera. Navzdory jednoduché fabuli, překvapivě hluboký film o dospívání (zachycující to tápání mladého člověka, což by měla být univerzální lidská zkušenost). Obrovská škoda, že po Indiánském létu natočil Saša Gedeon pouze Návrat idiota a že už zřejmě nikdy nic nenatočí (talent tu byl, ne že ne; dokázat to může zřejmě nejslavnější, dnes už ikonická, scéna z celého filmu, ve které se Klára Issová potápí ve vaně pokryté jablky). 75 % [dafilms] ()
Dvě naprosto rozdílné postavy, které spolu mají společné jen příbuzenské vztahy. V tomto filmu jste svědky toho, jak Tatiana vyjadřuje nesouhlas s nošením gumáků, protože "prděj", nesmyslné dialogy nikoliv podtrhující nějaký skrytý potenciál, ale utvrzující diváky v tom, že je to nesmysl. Typický rozhovor s babičkou na dědině - nikdo kdo sleduje ani netuší původ postav a ani nemůže vědět co si ty postavy myslí nebo o co jim jde. Klára je prostě uzavřená a Marie zase přesný opak. Co na to říct jiného než: "Vopijem sééé, vopijem séééé, vopijem sééé!" ()
Nejblíž se poetice nové vlny a zvláště té odnoži formanovské přiblížil právě Saša Gedeon v Indiánském létu. Nejlepší jsou na tom filmu ty dialogy, takhle psát v českym filmu po roce 89 nikdo neuměl. Takhle geniálně jednoduchý a trefný dialogy se jen tak nevidí. Ale v tom filmu funguje všechno dokonale, scénář, herecký výkony, kamera, hudební podkres kapely Brutus, a samozřejmě všechno to má pevně v rukou mladý režisér Saša Gedeon, který se zjevil jako meteorit, aby na chvíli zazářil a zase zmizel. A i když to vypadá, že už nic dalšího po Návratu idiota nenatočí, jsem za ty jeho 1 a 1/2 filmu vděčnej. ()
Indiánské léto jsem nebral jako film, ale originální režisérskou hříčku, jejíž hlavní osu tvoří dvě dívky a obraz dnešní vesnice, kde je jeden den skoro jako druhý.ˇRežisér naprosto originálně ukázal dva dny z pobytu těchto dívek, které mají skoro úplně shodný obsah, ale druhý den si obě jakoby vymě- ní role. Navíc jsem Kláře přesně rozuměl a i když může vypadat jako "trochu zpomalená", asi bych se v její kůži projevil zrovna tak. Doslova kultovní jablečná scéna v závěru byla sice po filmařské stránce lahůdka, ale nějak mi nesedla do zbytku filmu. Přesto patří tento snímek k nejoriginálnjěším a nejuzavřenějším počinům naší kinematografie. ()
Debutní kousek Saši Gedeona a už je cítit autorským stylem, ne nepodobným raným filmům trojice Forman - Papoušek - Passer. Krásná " okatá " Klára Issová a její scéna ve vaně s jablky je úžasná. ()
Tohle je tak prosťoučký film s geniálně pitomými dialogy, až je to hezký :). Ale je to nedotažené a i přes krátkost snímku jsem se na konci už nudil. ()
Výborná prvotina Saši Gedeona se skvělými hereckými výkony a pár nezapomenutelnými hláškami. ()
2/10 Šáša se rozpačitě nadechoval k Idiotovi, ale mě nenadchl - leda Brutus. ()
Na to, že je film tak oceňovaný, čekala jsem, že to bude něco mnohem lepšího. Ale bohužel nebylo. Film mě nijak nenadchnul. Byla jsem na něj zvědavá. Nejen na samotný děj, ale především na hvězdy dnešního filmu - Táňu Vilhelmovou a i Kláru Issovou. Byly tam mladé, byly tam jiné. Ale docela dobré. Chápu, že to Gedeon natočil jako absolventský film a třeba scéna s jablky a vanou se mi dost líbila, ale jinak mě film převážně nudil a pořád jsem něco čekala a ničeho se nedočkala. Bum, najednou to prostě skončilo... ()
Celkem fajn. Dost mě bavilo ztvárnění tý vesnický zábavy ... řeči lidí, jejich jednání ... ()
Sašovi Gedeonovi sa to podarilo. Konečne dobrý film pre mládež. Pri jednoduchých dialógoch sa skrýva viac. Pohľad do vnútra duše mladého človeka, a jeho prvých lások. 7/10 ()
Neopálené kozičky šestnáctileté Klárky Issové nejsou zdaleka jediným důvodem ke zhlédnutí Indiánského léta. Saša Gedeon je talent od přírody, kterej nedostal tolik šancí svůj talent dokázat. Indiánské léto by se dalo zhodnotit jako malej bráška Idiota. Má společné rysy a společná pozitiva. Nejdůležitější jsou skvěle napsané postavy a dialogy, které přerůstaj český standard svojí hloubkou asi jako sestřenice Issové svojí krásou. Smutná, bezvýchodná, zaostalá, závistivá a necitlivá. Taková je nálada filmu a diagnóza českého národa. ()
Film se zvláštní atmosférou, plyne poklidně, postavený je na dialozích, které jsou hrozně "nudné". Prostě jako ze života. Lidi, kteří si nemají co říci, se baví. Chtěl bych upozornit na rakovnickou kapelu Brutus v jedné z vedlejších rolí. ()
Vyborny film z polky 90. rokov o uzavrenej samotarskej Klare. Skvela Tana Vilhelmova. 80 % ()
Věrně vykreslené vesnické ovzduší, zejména tamější zábava (Brutus), ovšem s těmi všezaplňujícími dialogy "o ničem" to je trochu přehnané a nedůvěryhodné; po dvaceti minutách jsem dokázal odhadovat odpovědi na otázky postav mezi sebou a předříkal jsem, co kdo bude povídat, přestože jsem film viděl jen jednou. """ -Došlo k něčemu? -K čemu jako? -Kam ste došli? -Kam jako? -No jestli něco bylo? -Nic. -Nic? -Nic. """ A tohle poslouchat po celých 65 minut? (Naštěstí je to tak krátké.) Kdepak, chcete-li film z vesnického prostředí, radši se mrkněte na mnohem povedenější, pestřejší a barvitější Divoké včely. ()
Dvě setřenice tráví léto u babičky chodí na zábavy konkretně na skupinu Brutus. Každá z nich je naprosto odlišná jedna je mlčenlivá druhá pravý opak. Koupání ve vaně plné jablek to si vždy vybavím při zmínce na tenhle film a ustřižené culíky Táni Vilhelmové. ()
Reklama