Winnetou - 1. Teil
Vinetu I
La valle dei lunghi coltelli
Vinnetou I
Apache Gold
Winnetou
Winnetou
Režie:
Harald ReinlScénář:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini, Walter Barnes, Ralf Wolter, Milivoj Popovič-Mavid, Branko Špoljar, Nikša Stefanini, Dunja Rajter (více)Obsahy(2)
První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
"Chtějí mě skalpovat a já jim nemám na hlavě co nabídnout." U mě by si toho indiáni taky moc nenaskalpovali, ale patrně bych při jejich snaze neměl takový smysl pro humor jako Sam Hawkins. On a lord Tuff-Tuff mě zkrátka výborně bavili, pokrevní bratři Vinnetou s Old Shatterhandem si zase vzali za svůj boj za spravedlnost a já mohu vyjádřit jedinou nespokojenost s tím, že Karel May to kdysi napsal trošku jinak a o topůrko tomahawku lépe. ()
Reinlovy filmy s Vinnetouem považuji za nejlepší dobrodružné filmy pro mládež všech dob. K nim lze ještě připočíst Fregoneseho western "Old Shatterhand". Třebaže příběhy i postavy jsou idealizované, mají tyto filmy vysokou hodnotu. Tu spatřuji především v jednoznačném odlišení dobra a zla, hrdinové jsou vzory čestnosti a statečnosti, ženy se zde chovají jako ženy a muži jako muži, nádherná krajina, romantika, naprosto geniální hudební doprovod v dokonalém souladu s dějem. Filmy potěší a povznášejí, přesně tak, jak si to přál u svých románů Karel May. Rakušan Harald Reinl mayovky pochopil a svým dílem je oslavil. Pro děti ve věku 7 až 14 let jsou to jedny z nejlepších filmů vůbec. ()
TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Efekty 8/10/// +jednoznačně hudba, mnoho nezapomenutelných scén, pěkné scenérie, v celkovém součtu se toho ve filmu událo hodně -trošku smutný konec, řidčí banda charizmatických záporáků/// Z počátku jsem to sledoval jen po očku (však to taky vidím každej rok) ale nakonec mě film do sebe opět vtáhl a vychutnával jsem si několik dnes už klasických scének, které doprovází příjemná hudební kulisa, která zazní vždy ve správný okamžik a krásně podbarvý kolorit prostředí./// Celkem 84%/// ()
Se skutečným divokým západem to asi nemá mnoho společného ale i přeze všechnu tu naivitu a čeronbíle načrtnuté postavy mě Vinnetou dokázal i po několikáté oslovit. I přes árijskou indiánku Nšoči a přes místy vrávorající logiku mě film pohladil a připomněl mi dětství. Napadá mě jak dlouho se budou ještě lidé chtít na tento film dívat, když jeho největší síla dnes spočívá hlavně v jeho nostalgii? Na evropskou westernovou produkci je zde opravdu skvělá výprava, stavby,kostýmy, úžasná kamera, kavlitní hudba. Český dabing asi předčí německý originál. ()
,,Mamííí, Petl mižiká, že není Petl, že je vlah a žabil ho nu-ča-na-kama a oblík ši jeho kůůžííííí!" Nené, nevikám, a jen pvoto, ve vona na mě pvivéééé!" ,,Neplivůů, mamííí, já ci jinou uodinůůů, jšem tu úpuně nešťaštnáááá!"..... Milí smradi, po hádce pohádku, tak zní heslo vyflusaného rodiče. Snad vás dostatečně utaví nutnost napnout veškerou svou roztěkanou pozornost na ubíhající děj. A až zazní zvonec, Santera bude konec, odtáhnete konečně prdět do peřin, zatáhnete víka a vypnete na chvilku ty své vodnatelné hyperaktivní hlavinky, aby tatínek s maminečkou mohli chvilinku znaveně předstírat lásku a orgasmy. Dnešní menu vám servíruje strýček Kulda, proto žádný strach, nebude se vám to líbit. Blilo-neblilo. Romský princ zahořel touhou vyměnit si nějakou tu krev a další tělní tekutiny s Árijcem, který dorazil do oblasti odlehlých sídlišť šířit kulturu, kupříkladu železnicí. Prvotní nedorozumění, při kterém Klekla Petra a chvílemi bylo i dosti teplo u kůlů, vyřešili chlapci bryskně. Vzájemně se fikli, nechali to odkapat do misek a pak to ještě vypili - no ekl východoněmecké hošša peří s jugoslávským komparzem, to miluju! Olda Šetrnej se svým apačským Pátkem překonali v návštěvnosti i Emanuellu, přesně tak, jak si to Karel M.Gay při upouštění mýdla s jelenem v krimu vysnil. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (95)
- Těsně před započetím "božího soudu" se ptá Old Shatterhandův (Lex Barker) druh ve zbrani, uvázaný u mučednického kůlu zády k vodě: „Same Hawkensi, vidíte něco?“ Přitom je jasné, že Hawkens (Ralf Wolter) vidí totéž, co tazatel, protože je také uvázán zády k vodě. (pjotri)
- Při rvačce Old Shatterhanda (Lex Barker) s bandity v saloonu je v jednom záběru nad jeho hlavou vidět mikrofon. (Hans.)
- Architekt Tihomir Piletić chtěl postavit město Roswell blízko osady Zečevo, kde železnice spojuje města Zadar a Knin. Stavbu mu však obecní úřad zakázal, a tak se obrátil na Sima Dubajiće, který měl v této oblasti velký vliv. Ani ten však obvyklou argumentací neuspěl, a tak položil na stůl pistoli a řekl: „To jsou moji přátelé ze Záhřebu a všechno se jim povolí!“ Stavět se nakonec mohlo ještě téhož dne. (mar48)
Související novinky
Pierre Brice 1929 - 2015
Po těžké nemoci zemřel v pařížské nemocnici herec Pierre Brice. Představitel legendárního Vinnetoua pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval herectví a v počátcích se živil jako zpěvák. Hereckou… (více)
Reklama