Vinnetou a míšenka Apanači

Tohle už je hodně slabý odvar legendy. Slaboduchý scénář, ve kterém se údajné moudré postavy chovají jako imbecilové, příběh přes svou triviálnost občas nedává tak úplně smysl a všemu nasazují korunu očividné výpůjčky ze starších mayovek. Jistě, člověk je rád za každé setkání se hrdiny svého dětství, ale říkám si, opravdu bylo tak těžké udržet kvalitu prvních mayovek? (26.05.2019)

Už jako mladší jsem z toho byl notně zklamaný. Film zachraňuje jen klasická hudba Martina Böttchera a osvědčené duo Lex Barker a Pierere Brice. Nevadil mi vcelku ani Götz George, jenže režijně a scénáristicky je na tom tenhle díl opravdu bídně. Ani herecké výkony nejsou zrovna výstavní. K výslednému špatnému dojmu pak bohužel přispívá i nepovedený český dabing, na hlasech hlavních hrdinů už je znát věk dabérů a ostatní jsou nadabováni vyloženě tragicky. (24.08.2014)

Tak někdy v půli devadesátých let jsme sešli (my hoši, co spolu mluvíme už od pískoviště) a udělali si pěkné filmové odpoledne s tím, že na stárnoucí kolena shlédneme naráz všeckny tyhlety západoněmecké filmové vinnetouovky, které nám bolševik v mládí zatajil. Takže jsme sjeli Míšenku Apanači, Olda Surehanda, Mezi supy a Vinnetoua a Oldu Shatterhanda v Údolí smrti. No, v dobré společnosti, s dobrým mokem a stoupající hladinou alkoholu v krvi to bylo zábavné odpoledne. Vlastně to nejsou zas až tak špatné parodie na western. A vlastně bychom měli bolševické cenzuře (či nedostatku deviz) poděkovat za to, že na plátna čs. kin tehdy pustil jen tu lepší část téhlete vinnetouovské produkce. Jen sentiment a vzpomínka na ty lepší díly mi brání abych tyto opusy podělil odpadem, či jednou hvězdičkou, takže radši nehodnotím. (10.10.2010)

Otravná, preafektovaná a nechutná báchorka v každom smere. A ešte si dovoľuje vycuciavať sto-krát obohraté ústredné Böttcherove motívy a oprašovať demytizáciu divokého západu optikou politického východu. Na pôvodnú ságu sa dalo aspoň pozerať (dokonca je právom nadhodnotená), takéto pásové vývary mrhajú to dobré, čo vzniklo a známe postavičky strácajú na svojej hodnote vlastnými chybami ... (07.05.2014)

Překvapilo mě, že byl tenhle díl lepší než Petrolejový princ, nicméně... ne o moc. Lidi si stěžovali, že Vinnetou hraje čím dál menší roli. Tak tady ubrali roli i Old Shatterhandovi, který se v podstatě jen mihne. Jinak, scénář opět napsal Denger, takže to s Mayem nemá nic společného. Tím nemyslím jen po dějové, ale především po myšlenkové stránce. Spory indiáni vs. běloši nikdo už neřeší, je tu velká banda, která jde po zlatě a terorizuje všechny. Bandu vede naprosto nezajímavý chlap, ve skutečnosti je ale řízena jeho drzým podřízeným. Ten šéfa před koncem sám oddělá, nicméně nabízí se otázka - proč to neudělal dřív? A jsou tu další věci, ze kterých mi vstávaly vlasy na hlavě. Old Shatterhand sám přinutí zajaté, aby všechno banditům vykecali a tím vlastně dali děj do pohybu. Götz George (ve svém nejprotivnějším módu) se vetře do bandy, nikomu není podezřelý a uprostřed přestřelky, během které podle autorů pomáhá Vinnetouovi, pošle bandity tajnou chodbou hrdinům přímo do zad! A bandité toho nevyužijí, Vinnetoua nezastřelí, prostě utečou... Následně je George prozrazen, tak dá šéfovi pěstí a uteče - přičemž banda si dál dělá svoje a nikoho to nezajímá... Není nic snazšího než unést lidi z tábora Kiowů - mimochodem, nebyli to úhlavní nepřítelé Apačů? Tady jsou to Vinnetouovi přátelé. Já bych se ani nedivil, kdybych před touhle Mayovkou viděl logo Cannon. To je podobnej vejplach, jako dělali v osmdesátkách Golan s Globusem. "Dnes se setkám s Vinnetouem v Údolí černých bobrů." (13.02.2015)