Vinnetou - Poslední výstřel

Winnetouové by se střílet neměli...;-) Ach ano, matně se pamatuji, že to byl právě onen poslední výstřel, který přiměl moje rodiče, aby mi vysvětlili, co že to znamená, když je něco "jenom film". Měla jsem regulérně zlomený srdce. Z čistě objektivního hlediska bych asi měla... Ale nemůžu jít pod pět...:-) (05.03.2006)

nojo, kdo by neznal vinetů, z kmene pikačů,,,nejznámějšího indiána, hned po boby sixkilerovi....doufam že časem nasbírám o týhle kultuře další podrobnosti,,,zatím jen vím že nosej náušnice a házej po sobě sekerky ...taky že maj fajnový střapce a "chlapácký" čelenky,,, jeděj tatranky a jejich boss je ňákej moneytoo...a mluvěj vo sobě ...takovým jako vznešeným stylem ("pohlídá olčetrhend bratrovi koně? na vinetůa přišlo sraní") ..no a to je asi tak všechno co sem do sebe stihnul načerpat...na knihu to sice zatim eště nejni, ale na film by to třeba dalo....aco se posledniho výstřelu tejče, tak asi jako nejslabší díl...hlavně kvuli tomu jak vinetů ke konci mlžil,,,že ví že to je jeho konečná,,,snažil se to zaonačit do ňákýho toho mysteriózního oparu, že jako dostal echo vod moneytooa,,,a pak skočil přímo do rány, aby ututlal pravou příčinu smrti, totiž že měl žloutenku v poslední fázi,,,nejspíš z toho jak si tenkrát z oldou votírali zápěstí...a kdoví co ještě, však už o nich mezi lidma kolovaly řeči (23.12.2010)

„Pije ohnivou vodu. Kdo pije, nedrží slovo!“ V r. 1965, kedy mal Posledný výstrel premiéru, som ešte nebol ani zďaleka na svete, ale dostal sa ku mne ako k dieťaťu/puberťákovi v 90. rokoch vďaka ustavičnému reprízovaniu na Nove. Takže Winnetouova smrť vo mne zanechala tragickú traumu na celý život. Z toho dôvodu filmu mnohé odpúšťam a na logické hovadiny sa pozerám s tolerantným úsmevom (banditi si večer, ešte sa len očividne zmráka, líhajú spať, zrazu do toho vtrhne Winnetou, začnú ho naháňať, strih, Winnetoua stále naháňajú a je jasný deň – to ho naháňali osem hodín v kuse?). Kladne hodnotím priamočiary príbeh s minimom postáv (oproti takému Pokladu na Striebornom jazere, ktorý bol pomaly až tímovkou), zaujímavého ústredného zloducha (ktorý je v rámci možností čestný, pochopiteľne až na to finálne svinstvo v skalách), prekrásnu výpravu, oči v dobrom ťahajúce (hoci z historického hľadiska azda absurdné) pestrofarebné kostýmy, veľkolepú akciu (bizarná scéna s plťami, kde správňak Old Shatterhand neváha zapáliť polovicu vodných tokov vo vtedajšej Amerike, aby dosiahol svoje), davové scény (na filme sa očividne nešetrilo). Trocha ma zaskočili početné (pseudo)humorné vsuvky (súvisiace prevažne so Samom Hawkensom). Ak tvorcovia vedeli, ako to chcú zakončiť, a to vedeli, mali to celé poňať o poznanie temnejšie od samého začiatku. Ale z nostalgie neviem ísť pod 4*. V r. 1998 vzniklo absurdné, 170-minútové (!) pokračovanie so 69-ročným (!!) Pierreom Briceom, vychádzajúce zo šialenej myšlienky, že guľka, ktorá Winnetoua zabila, ho v skutočnosti nezabila (!!!), ale celý čas žil v jaskyni (!!!!). (26.07.2020)

V podstatě prodloužení zápletky Rudého gentlemana. Bratříčkování je zde až moc a některé dialogy mě docela rozesmály. Možná jsem kdysi brečel, ale "Vinetů slyší, jak ho v dálce volá zvon" mě dojalo úplně jiným způsobem. Nahánění Vinnetoua je hodně akční, ale kdyby film natočil například Terence Young, mohlo by vypadat o 100% lépe. Tohoto režiséra jsem si nevybral náhodou. Jeho první bondovky jsou ze stejné doby a rozdíl je markatní. I když Poslední výstřel znám ze všech tří dílů nejlépe (v podstatě slovo od slova), tak je můj nejméně oblíbený. Občas jsem zahlédl i hereckou bezradnost Lexe Barkera, který často neví, jak se na kameru tvářit, což je vidět i ve výsledném střihu. Směje se, nesměje se, směje se, nesměje se. Často jeho výraz jde i proti logice dění na plátně. (29.04.2005)

Je to sice tak Dááávno, ale JÁ to vidím, jako by to bylo včera...JÁ malý capart, otec mě bere do letního kina Vlašim a já s němým úžasem sleduji na velkém plátně hrdiny svého mládí (posledního náčelníka apačů Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda), bránící nejen indiány, ale každého " dobrého člověka " proti bezpráví. Zidealizované až na krev ( Karel May si vytvořil svou vlastní představu divokého západu ), ale co mohlo býti pro malé děcko " většího ", než věčná válka " dobra proti zlu " v podání těchto dvou velikánů stříbrného plátna. Myslím, že můžu s klidným srdcem napsat, že v té době nebylo v Československu jediného člověka, který by něvěděl ( nejen kdo je Gustáv Husák, či Lubomír Štrougal :o)) , ale především co ( kdo ) byla Hatátitla, Ilči, Mědvědobijka či Stříbrná puška. Pravda dnes již na tuto " zlatou 4-ku " člověk nahlíží s NOSTALGICKÝM nádechem, ale nemůžu říct, že bych si to občas nestřihnul a neprožíval to ( ikdyž jinak ) a jakmile zaslechnu někde v dáli průvodní melodii, mám stále to jemné mrazení v zádech.... a ANO přiznávám bez mučení, při ZÁVĚREČNÝCH PROSTŘIZÍCH jsem si pobrečel jako želva..... Ne tady pod 5* zkrátka jít nemůžu, to bych tomu " malému chlapci " udělat nemohl.... (06.10.2010)